Daňový paradox. Češi připlácí za jídlo a šetří na cigaretách

Tři. Jen tolik je aktuálně v Evropské unii zemí, které mají vyšší daň z přidané hodnoty (DPH) u základních potravin než Česká republika. Jmenovitě Dánsko, Estonsko a Litva. Částečně mezi tyto země můžeme počítat také Bulharsko, které rozdělilo základní potraviny na dvě části. U některých platí devítiprocentní sazba, u většiny pak dvacetiprocentní.

Obyvatelé všech ostatních zemí státu odvedou za nákup toho nejzákladnějšího méně než Češi, jejichž nákupy jsou zatíženy 15procentní daní. Kvůli inflaci se například na Maltě, v Irsku či Polsku rozhodli u některých potravin stanovit DPH na nulu.

Výrazně méně ale státu odvedou také lidé ve bohatších zemích, jako je Německo či Francie. Právě ceny potravin jsou přitom jedním ze základních tahounů české vysoké inflace.

Ne u všech položek ale obyvatelé Česka odevzdají státu v porovnání s evropskými sousedy nadprůměrnou daň. Například u alkoholu je sice sazba DPH vyšší než u základních potravin (21 procent), v porovnání s ostatními zeměmi ale vychází Česká republika poměrně levně.

Nutno ovšem dodat, že u alkoholu jsou daně dvojí. Kromě DPH platí zákazníci ještě důležitější spotřební daň. Například u tvrdého alkoholu tvoří z celkové daně větší část a určuje ji Ministerstvo financí za hektolitr čistého etanolu.

„Za posledních deset let ceny všech těchto produktů (alkoholu a cigaret) vlivem inflace rostly, ale jejich zdanění zůstává stále stejné. V posledních letech tu proběhla daňová reforma, které si nikdo nevšiml. Všechny spotřební daně jsou nastaveny v nominální výši. Ta se v posledních deseti letech nezměnila, ale s inflací reálně klesá,“ řekl nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy ekonom Libor Dušek.

Jako příklad zdanění můžeme uvést lahvové pivo. Pokud si dáte pivo v Česku, odvedete na daních výrazně méně než ve většině evropských států.

Poznámka: Data jsou aktuální k 1. 7. 2022. Statistiky jsou vedené v eurech, pro přepočet na koruny byl použit kurz aktuální k danému datu.

Vůbec nejvíce odvedou státu za pivo Fini, Irové či Švédi. Více než Češi ale u lahvového piva zaplatí také obyvatelé pobaltských zemí nebo Slováci.

Velmi podobně jako u alkoholu vypadají ceny tabáku. Stejně jako u alkoholu se celková daň skládá z více částí: DPH a spotřební daně. Daň z přidané hodnoty je 21 procent, důležitější je ale spotřební daň. Stát ji určuje dvěma způsoby: jednak její procentuální část a zadruhé pevnou část za jednu cigaretu.

Poznámka: Mezi grafy lze překliknout šedou šipkou.

Procentuální část je v současné době 30 procent, což Česko řadí zhruba do evropského průměru. Výrazně větší zátěž mají v tomto ohledu Francouzi či už zmiňovaní Finové.

Pevná část je naopak na druhou stranu jedna z nejnižších v Evropě. I to je jeden z důvodů (nikoliv však jediný), proč jsou v Česku cigarety výrazně levnější než například v západní Evropě.

Při koupi krabičky cigaret kuřáci posílají státu asi čtyři pětiny celkové částky. To je sice na první pohled vysoké číslo, které ale stejně řadí Českou republiku na jedno z posledních míst v Evropské unii.

Vůbec nejméně lidé státu odvádějí v Německu či Lucembursku. Naopak kdo si koupí krabičku cigaret v Dánsku nebo Finsku, posílá takřka vše „do státního“.

Česká vláda nyní uvažuje o tom, že v dalších letech výrazně zdaní cigarety, a to nově i elektronické, jejichž spotřeba neustále stoupá.