Článek
Obecní volby tradičně fungují na zcela jiném principu a voliči se s těmi, kteří volí ve volbách do Poslanecké sněmovny, překrývají jen málo.
Seznam Zprávy detailně analyzovaly pražské komunální volby a porovnaly, jak se změnilo chování voličů ve srovnání s loňskými sněmovními volbami – opět tedy na úrovni pražských voličů. Změna je zásadní – hlavně proto, že volili mnohdy úplně jiní lidé.
Celkový graf vypadá na první pohled jako nepřehledná změť křivek, ale stačí kliknout po straně na vybranou stranu.
Od Spolu k Pirátům
Kliknutí napravo ukazuje, kam voliči odešli. Například koalice Spolu: Na úrovni Prahy si udržela jádro zhruba 50 tisíc voličů, ale skoro dvojnásobek k volbám vůbec nešel. A zhruba stejná část voličů (tedy oněch 50 tisíc) se přesunula k Pirátům a ke sdružení Praha sobě. A jak si ukážeme níže, opačným směrem to neplatilo: od Pirátů ani od Prahy sobě se ke koalici Spolu voliči nehrnuli; utekl jich jen malý zlomek.
Kliknutí na Spolu na pravé straně grafu pak zobrazuje, odkud voliči přišli. Pražské Spolu se částečně zahojilo na tom, že se mu povedlo aktivizovat nevoliče zhruba v podobném počtu, o jaký je připravili Piráti.
Piráti nejvíc doplatili na neúčast mladých
Pirátské straně zase hodně voličů ze sněmovních voleb úplně odpadlo. „Mladí lidé v komunálních volbách moc nevolí,“ upozorňuje politolog z Univerzity Palackého v Olomouci Jakub Lysek.
Politologové z olomoucké univerzity získali po minulých komunálních volbách data z unikátního průzkumu zaměřeného na lokální politiku, ze kterého pak vyplynuly právě i velké rozdíly v chování voličů oproti volbám sněmovním.
Piráti získali velký díl voličů Spolu. Z aktivních voličů je ale naopak o významný kus připravilo sdružení Praha sobě. To není zastoupeno ve sněmovních volbách (levá část grafu), protože jde o subjekt výhradně pro obecní volby.
Praha sobě poskládala voliče ze Spolu i Pirátů
Graf pak ukazuje, jak zhruba stejné díly voličů toto sdružení získalo od koalice Spolu, od Pirátů a od sněmovních nevoličů.
SPD má nejslabší jádro
Do posledních chvil nebylo při sčítání hlasů jasné, zda se spojení SPD a Trikolora povede přeskočit hranici pro zisk křesel na pražském magistrátu – a nakonec to těsně vyšlo. Získaná tři křesla jsou výsledkem drobných přesunů posledních zbytků voličů ČSSD a KSČM.
Jinak má SPD v porovnání se sněmovními volbami velmi slabé jádro a valná část jejich pražských voličů, kteří SPD volili do Sněmovny, ke komunálním volbám v Praze vůbec nepřišla.
ANO v Praze nemá zdaleka jisté skalní voliče
Jak je vidět na první pohled, zhruba dvě třetiny pražských voličů ANO do Sněmovny nyní k obecním volbám vůbec nepřišly. Na druhou stranu z těch voličů ANO, kteří teď k volbám přišli, se jich zhruba třetina rekrutovala od nevoličů a třetina od koalice Spolu.
Jak číst grafy s přesuny voličů
🔶 První náhled vždy zobrazuje, kam se přesunuli voliči ze sněmovních voleb 2017.
🔶 Druhý pak ukazuje, odkud sbíraly voliče strany ve volbách letošních.
🔶 Kliknutím na barevný obdélník po stranách grafu se zobrazí vybraná strana nebo koalice.
Jak se přesuny voličů počítají
Výpočet matematika, statistika a geografa Michala Škopa, který je také autorem volebních kalkulaček a vyhodnocuje volební modely, umí vyčíslit nejpravděpodobnější pohyby voličů mezi stranami i jejich aktivitu u voleb.
Používají se k tomu počítače, které zpracovávají výsledky za jednotlivé volební okrsky a porovnávají je s výsledky uplynulých voleb.
Metoda, podle níž se odhalují struktury voličských přesunů, se nazývá ekologická inference. Jde o statistickou metodu, která podle rozptylu počtu hlasů pro jednotlivé strany určuje nejpravděpodobnější strukturu voličských přesunů.
To se děje ve velkém množství geografických jednotek, např. v obcích nebo volebních okrscích. Ekologická inference je poměrně složitou statistickou metodou založenou na tzv. bayesovském počtu.
