Článek
Představil se jako pracovník banky a ženě na druhé straně telefonu oznámil, že má napadený účet. Číslo, ze kterého volá, odpovídá – jde o její banku. Žena je opravdu obětí podvodu. Ale jiného, než by se mohlo zdát. Domnělý bankéř je totiž ve skutečnosti útočník, který začíná psychologickou hru, na jejímž konci zůstává napadenému prázdný účet.
Buď pošlete peníze, nebo zkonfiskujeme účet
Útočník vystupuje v roli autority, která má poškozené pomoci zachránit peníze. Jeho cílem je donutit oběť, aby šla na pobočku a tam si vybrala celý obsah svého účtu, nebo dokonce vzala úvěr, a pak peníze poslala jemu. Pro zloděje je přitom důležité, aby nikomu nevěřila. „Buď daná osoba vlastní duplikát vašeho občanského průkazu nebo došlo ke zneužití postavení nějakého bankéře z pobočky. Což by znamenalo, že vaše údaje zaprodal třetím stranám, nebo osobně zneužil,“ tvrdí podvodník.
Skutečný útočník se tak snaží o jediné: přesvědčit oběť, že se ji někdo – možná dokonce její bankéř – pokusil okrást. Tváří se proto jako zaměstnanec banky a přesně navádí oběť k tomu, jak mu má poslat peníze. To celé pod záminkou pomoci a ochrany klientky.
Jakmile podvodník zjišťuje, že jeho cíl nepostupuje podle scénáře, který se mu hodí, začíná být agresivnější. „Já vás tady nebudu nějakým způsobem přemlouvat,“ tlačí na ženu. „Váš účet bude tedy konfiskován po dobu vyšetřování. Takže já udělám celkovou blokaci účtu.“ Podvedená tak stojí před dilematem – uvěřit muži na telefonu, že její účet je opravdu ohrožený, nebo věřit své bankéřce?
Výše uvedené citace a situace jsou skutečné. Jde o část pokusu o podvod, který si nahrála klientka České spořitelny a banka ji poskytla Seznam Zprávám. Celý telefonát si můžete poslechnout níže. Hlasy obou stran jsou upravené.
Příběh, jehož část je zachycená na nahrávce, skončil dobře: žena nátlaku nepodlehla a šla si informaci ověřit na svoji pobočku.
Není ale ojedinělý. Se stejným podvodem se setkal třeba manažer jedné z brněnských poboček České spořitelny Brian Pašek, kterému se podařilo klientku před podvedením zachránit doslova na poslední chvíli. V momentě, kdy si vyřizovala úvěr.
„Přišla jedna z našich klientek, která požadovala hotovostní úvěr, přičemž po pár dalších dotazech znejistěla,“ popisuje. „Zeptal jsem se proto, jestli se nemůže jednat o podvod.“ V tu chvíli se ukázalo, jak silně na ni útočník psychologicky působil. Žena nejdříve zapírala a říkala, že peníze opravdu potřebuje.
Bankéř se proto zeptal přímo a popsal, jakým způsobem mohou útočníci postupovat: „Váš účet byl napadený, je potřeba, abyste přišla na pobočku.“ Podvodníci jsou si přitom vědomi toho, že v menších městech jsou vztahy bankéřů s klienty užší. Podvedenou tak směřovali do Brna, kde ji nikdo neznal a také ona neznala nikoho. I proto zaměstnancům banky nevěřila ani poté, co jí podvod vysvětlili.
Vžili jsme se do role podvedeného
Redaktor Seznam Zpráv Petr Juna a youtuber Jiří Burýšek se nechali naoko podvést stále oblíbenějším trikem falešné investice. Podívejte se, jak celý podvod probíhá.
Když zaměstnanci získali její důvěru, rozplakala se. „V podstatě jí namluvili, že v tom jede i někdo zevnitř banky, a proto nám, pracovníkům banky, nesmí sdělit, že jí někdo volal, že je účet napadený,“ vzpomíná Pašek. Klientku pak uklidnil s tím, že žádný úvěr rozjednaný nemá a že o žádný žádat nemusí.
Bankéř si ale všiml, že žena zakrývá rukou mobilní telefon a telefonát s podvodníkem má dál aktivní. „S tím se setkáváme často. Jde o scénář, kdy oni poslouchají, co se na pobočce děje,“ vysvětluje Pašek. Důvod je prostý – útočníci pak lépe vědí, co podvedeným v bance říkají, a mohou se pokusit tuto obranu obejít.
Zaměstnanci banky proto ženu instruovali, co má podvodníkovi říkat, poté si telefon převzali a útočníka konfrontovali. Ten se ale dál vydával za zaměstnance a chtěl na telefon zpátky ženu, kterou se pokoušel podvést.
Když šla klientka ven, šel Pašek s ní. A zjistil, že útočník to stále nevzdal. „Řekl jí, že by měla jít na jinou pobočku, že účet byl napaden a podobně,“ popisuje bankéř.
Podle něj se snaží podvodníci v lidech co nejvíce udržovat nejistotu. I proto volali ženě dál a ptali se jí, proč úvěr nedostala. „Pak jí začali vyhrožovat zablokováním účtu, tvrdili, že se půl roku nedostane k penězům a podobně,“ popisuje Pašek stejnou formu nátlaku, jakou používal podvodník z nahrávky výše. Ani tady díky bankéřům trik zlodějům nevyšel.
Falešné dokumenty a desítky milionů za dva roky
Ne každý útok však má šťastný konec. „Zavolali paní, ne úplně seniorního věku, z Pardubic, nebo Hradce, která tomu uvěřila,“ vzpomíná na konkrétní podvod předseda Komise pro bankovní a finanční bezpečnost České bankovní asociace Petr Barák.
„Řekli jí, že peníze bude muset vložit do konkrétního bitcoinmatu (bankomat mimo jiné uzpůsobený na převod klasické měny na bitcoin, pozn. red.). Věděli, kde bydlí, tak jí řekli, ať jede, dejme tomu z Hradce do Pardubic. Tak se domluvila se synem, peníze vybrala a syn ji odvezl do Pardubic. Rozleželo se jim to v hlavě až poté, co peníze vložili do bitcoinmatu.“
Tento příklad ukazuje, jak lidé mohou pod psychickým nátlakem uvěřit příběhům, ke kterým by jinak přistupovali obezřetněji, s nedůvěrou. Ani to, že žena vedle sebe měla třicetiletého syna, který celý podvod sledoval z pozice třetí osoby, nevedlo k tomu, že by trik odhalili.
„Aby útočníci podpořili svou legendu, zasílají přes aplikaci WhatsApp fotografii své fiktivní zaměstnanecké karty a různé dokumenty opatřené logem vaší banky,“ vysvětluje Ondřej Kapr z Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR. „Takovéto dokumenty mají vzbudit zdání regulérního postupu banky.“
Takzvaní navolávači jsou podle Kapra Češi, kteří výborně ovládají bankovní terminologii a jsou velmi manipulativní. Callcentrum ale může být kdekoliv na světě. „V tomto případě hrozí pachateli až 10 let vězení odnětí svobody,“ upozorňuje kriminalista.
Česká spořitelna řeší podle mluvčího Filipa Hrubého měsíčně jednotky klientů napadených podobným způsobem. Podvod se ale často daří zastavit před tím, než se oběti stane skutečná škoda. „Intenzivně spolupracujeme s policií a poskytujeme jim plnou součinnost,“ dodává Hrubý.
„Případů telefonického podvodu s legendou bankéře jsme za poslední dva roky zaznamenali více než tisíc se škodou v řádech desítek milionů korun,“ upřesňuje Kapr.
Jak předcházet podvodům
Vzhledem k rostoucímu množství podobných podvodů se rozhodla Česká bankovní asociace zlepšit finanční gramotnost v České republice, aby podobným podvodům předešla.
Nedávno například spustila ve spolupráci s policií edukativní projekt nePINdej, který má problematiku přiblížit a naučit lidi, jak se nestát obětí.
Součástí projektu je také online hra kybertest, kde si mohou lidé vyzkoušet, jestli by se na podvod nachytali.
Připravujeme: V dalším díle minisérie mapující bankovní podvody po internetu přinesou Seznam Zprávy rozhovor s policejním specialistou a expertem na finanční gramotnost z České bankovní asociace na téma jak se podvodníkům bránit.