Ruský plyn teď netvoří ani desetinu dovozu do Evropy

Před začátkem zimy se členské státy Evropské unie snaží co nejvíce naplnit své zásobníky plynem, aby při případném odstřižení od ruského plynu zvládly udržet v chodu průmysl a zajistily teplo pro domácnosti.

Nejnovější analýza společnosti Bruegel však ukazuje, že ruský plyn tvoří v posledních dnech už méně než desetinu celkové dovezené suroviny. Podle odborníků se kvůli tomu dostává do popředí LNG neboli zkapalněný zemní plyn, který se přepravuje za pomoci tankerů.

„Pokud se podíváme na letošní data do konce září, sledujeme více než 50procentní pokles dodávek ruského plynu oproti loňskému roku. A tento pokles se LNG snaží nahradit. Byť jsou ale dodávky výrazně maximalizované, nejsou schopny ruský plyn nahradit plně. Proto jsme sledovali také pokles dodávky plynu, především v průmyslovém sektoru,“ uvedl pro Seznam Zprávy Michal Kocůrek, odborník na plynárenství a energetickou bezpečnost ze společnosti EGÚ Brno.

Data ukazují, že o LNG je opravdu velký zájem: zkapalněný plyn v průběhu celého roku nikdy neklesl pod týdenní maxima z let 2015 až 2020. Výrazně převyšuje hodnoty z minulého roku. Podle Kocůrka by ale Evropu čekalo velké omezování, kdyby Rusko kohoutky uzavřelo.

„Odběratelé reagují tím, že omezí spotřebu. A teď jde o to, zda ji budeme omezovat řízeně, jestli si stát stanoví nějakou kvótu a bude nutit odběratele, aby neodebírali více plynu. Nebo to nechají na nich, že je k tomu dotlačí cena a jejich neschopnost platit za plyn takové sumy. To jsou věci, které se už aktuálně dějí,“ říká odborník.

Šipkou v dolní části grafu můžete překliknout na plyn z Norska.

Kocůrek se však domnívá, že je velmi složité určit, jak se bude Evropa při ukončení dodávek plynu z Ruska chovat. Dle jeho názoru by vláda mohla dělat více, aby motivovala občany k větším úsporám. „Vždy potřebujeme nějakou referenční hodnotu, vůči které se bavíme, jestli to Evropa dokáže, nebo nedokáže. Podle mě to samozřejmě dokáže, ale ty úspory či omezení spotřeby jsou nezbytné.“

Výrazně více než v minulých letech se také používá plyn z Norska. A je pravděpodobné, že jeho import ještě poroste. Na konci září byl totiž v Polsku zprovozněn plynovod Baltic Pipe, který bude sloužit k přepravě plynu z Norska do Dánska a Polska.

„Baltic Pipe je klíčovým projektem pro bezpečnost dodávek v regionu a výsledkem snahy EU o diverzifikaci zdrojů plynu. Plynovod bude hrát cennou roli při zmírňování současné energetické krize,“ uvedl evropský komisař pro energetiku EU Kadri Simson.

A norský plyn je teď důležitý i pro Česko. „Česká republika je dnes zásobována od velkoobchodníků z Německa. Ve zvýšené míře nakupují plyn z Norska, kde se toky maximalizovaly na úroveň dostupné technické kapacity, a také z Nizozemska a Belgie. Z těchto zemí plyn pochází především z LNG,“ říká odborník EGÚ.

Jak ale Kocůrek pro Seznam Zprávy dodal, zjistit původ zkapalněného plynu je velmi komplikované a nikdo ho přesně nezná. Známo je jen to, že zhruba polovina LNG, která zamířila do Evropy, pocházela ze Spojených států.

Data jasně ukazují výrazný pokles dodávek plynu z Ruska. Ruský plyn vedený do Evropy plynovodem Nord Stream 1 byl nejdříve výrazně omezen a následně zcela vypnut. Rusko zastavení dodávek skrze Nord Stream odůvodnilo technickými potížemi a neplacením v rublech.

Nový plynovod Nord Stream 2, který byl dokončen v září minulého roku, nebyl nikdy spuštěn kvůli rozepřím mezi Evropskou unií a Ruskem a následnou invazí Ruska na Ukrajinu. 26. září pak trubky obou plynovodů v dánských a švédských vodách poškodilo několik výbuchů.

V pondělí se únik plynu zastavil a dodávky do Evropy by mohly být obnoveny prostřednictvím vedlejší trasy Nordstreamu 2, která není poškozena. Muselo by se však znovu rozhodnout o zahájení dodávek. Gazprom, většinový vlastník obou plynovodů, to uvedl na svém twitteru.

Jednotlivé plynovody si můžete překlikávat šipkou ve spodní části grafu.

Nord Stream byl přitom v roce 2021 nejpoužívanějším plynovodem pro dovoz ruského plynu do Evropy. Teď však sdílí osud s plynovodem Jamal, který rovněž zůstává kvůli sankcím zcela utlumen.

Naopak plynovod Turkstream, který byl spuštěn na začátku roku 2020, funguje podobně jako loni. Tranzit plynu přes Ukrajinu byl výrazně omezen.

Před začátkem zimy všechny členské státy EU řeší, zda mají dostatečně naplněné zásobníky s plynem, kdyby Rusko Evropu zcela odstřihlo. Data společnosti Bruegel ukazují, že zásoby států jsou výrazně vyšší než v tomto období v minulém roce. Uloženo mají o více než 15 milionů kubických metrů plynu víc.

Evropská unie si dala za cíl, aby členské státy měly naplněné zásobníky plynu minimálně z 80 procent do 1. listopadu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) Česká republika cíl EU splňuje již od srpna, což data společnosti Aggregated Gas Storage Inventory (AGSI) potvrzují. Ukazují, že zásobníky ČR překonaly stanovenou hranici 7. srpna. Nyní jsou české zásobníky naplněny již z 86 procent.

Nejlépe je na tom Belgie a Portugalsko, země mají zásobníky zcela plné. Cíl naopak zatím nesplňuje například Maďarsko, které má zásobníky plné ze 74 procent, nebo Bulharsko (naplnění ze 76 procent). Nejhůře na tom je Lotyšsko, jehož zásobníky jsou naplněné jen z poloviny.

K 2. říjnu byly v součtu zásobníky plynu v EU naplněné z 89 procent. Podle dat však stále nedosahují maxima z let 2015 až 2020.

Mezi členskými státy je navíc výrazný rozdíl v kapacitách jednotlivých zásobníků. Například německé zásobníky mají kapacitu 5,5krát větší než české, naopak chorvatské jsou proti českým téměř devětkrát menší.