Článek
Především v důsledku rostoucích nákladů na bydlení a skokové inflace, kdy domácnostem vzrostly výdaje od základních potravin po energie, došlo v letech 2022 a 2023 k výraznému nárůstu státních výdajů na příspěvek na bydlení.
Ze statistik Ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že zatímco v roce 2022 stát vyplatil v příspěvcích na bydlení 8,5 miliardy korun, v následujícím roce suma narostla na 18 miliard.
Nárůst způsobily dva hlavní důvody: Zvýšil se počet příjemců o 80 tisíc na současného čtvrt milionu domácností a současně se zvýšila průměrná výše vyplácené dávky ze 4200 na 6000 korun. Vyplývá to z detailních dat, která analyzovaly Seznam Zprávy.
„Že se nyní o příspěvek žádá víc, je způsobeno tím, že lidé jednoduše zchudli. Nikdo nejde na pracák, když nemusí,“ připomíná Alena Zieglerová, analytička z Institutu pro sociální inkluzi.
Mnoho lidí o příspěvku nevědělo
Vývoj čerpání příspěvků na bydlení a na dítě
- 2016–2021: Čerpání dávek bylo nízké; 15–20 procent domácností mělo nárok, ale využívalo ho jen čtyři až pět procent. Hlavními bariérami byla nízká informovanost a složitost procesu žádání, zejména pro důchodce a rodiny s dětmi.
- Podle výpočtů Platformy pro sociální bydlení příspěvek nepobíralo v roce 2021 70 procent domácností, které splňovaly podmínky. Ze seniorských domácností příspěvek čerpala jen pětina, u rodin s dětmi zhruba 40 procent.
- V roce 2022 sociolog Daniel Prokop upozorňoval, že příspěvek doposud nečerpali zdaleka všichni, kdo by na něj měli nárok. Totéž zmiňovala i ekonomka Klára Kalíšková z institutu CERGE-EI s tím, že příspěvek na bydlení využívá pouze třetina potenciálních příjemců.
- 2023: Počet vyplacených dávek dosáhl rekordu s celkovými výdaji 18 miliard. Kromě státu, který o příspěvku začal informovat, začaly finančně oslabeným domácnostem pomáhat i neziskové organizace. „Spousta kolegů se v rámci sociální péče snaží, aby lidé na dávky dosáhli. A to proto, že stabilně klesají příjmy domácností, jde nahoru inflace. Pokud se nebudou řešit důstojné mzdy a adekvátní příjem za práci, tak budeme všechno hradit z dávek,“ popsala pro Seznam Zprávy Iva Kuchyňková z Charity ČR, odbornice na sociální problematiku.
Kombinace více důvodů
Na jedné straně při čerpání příspěvku na bydlení pomáhá zjednodušení administrativního procesu včetně možnosti online žádostí, ale zároveň se k němu lidé uchylují kvůli ekonomickým potížím domácností v důsledku nízkých mezd, inflace a energetické krize.
Co ale zůstává opomenuto, je, že v letech 2014–2016 se počet domácností, které o příspěvek žádaly, pohyboval zhruba na stejné úrovni jako v loňském rekordním roce. Například v roce 2015 to bylo 225 tisíc domácností. Poté však začala křivka klesat, což před pěti lety mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková vysvětlovala: „Hlavním důvodem poklesu počtu vyplácených dávek je intenzivní činnost s klienty, narůstající počet šetření, která Úřad práce provádí, a samozřejmě k tomuto trendu přispívá dobrá ekonomická situace v České republice a vysoká nabídka volných pracovních míst.“
Jenže experti upozorňují, že vedle dobré ekonomické situace byl jednou z příčin také až příliš složitý systém dokládání nároku na příspěvek, kvůli čemuž se stávalo, že lidé vypadli ze systému, i když na dávku reálně nárok měli.
„Nejcitelněji to bylo znát za ministryně Michaely Marksové, kdy se od roku 2018 musely dokládat všechny detaily v takzvaném rozpisu služeb, jemuž nerozuměli ani samotní úředníci,“ popisuje tehdejší situaci Zieglerová. „Od světla na chodbě po výtah, každá jedna položka se musela vypisovat, a to čtvrtletně, takže to samozřejmě vedlo k velkým frontám na úřadech, ale i k různým zmatkům.“
Bylo snadné nedoložit jednu položku, které se standardně do té doby sčítaly do kolonky „služby“, a člověk pak ze systému úplně vypadl a o dávku kompletně přišel. S digitální novelizací za ministra Mariana Jurečky se tato praxe zase opustila.
Rekordní skok ve výši dávek
Zatímco v rozmezí let 2014–2021 se průměrná výše příspěvku na bydlení zvyšovala v řádech desetikorun (v roce 2017 dokonce o 30 korun poklesla), poslední dva roky vykazují viditelný nárůst nejdříve ve stokorunách (v roce 2022 příspěvek vzrostl o 433 korun oproti přechozímu roku), až se přiblížil navýšení o téměř 2000 korun (přesně 1805 korun oproti roku 2022), což odráží i to, jak se lidem náklady na bydlení stále více zakusují do celkových příjmů.
Celkově se pak příspěvek na bydlení vepsal do loňských státních výdajů jako vyplacených 18 miliard, čímž se meziročně takřka zdvojnásobil.
Je nutné připomenout, že vláda premiéra Petra Fialy zejména v době vrcholící energetické krize a raketově rostoucí inflace na přelomu let 2022 a 2023 speciálně k využívání nároku na tento příspěvek velmi aktivně vyzývala a demonstrovala na něm, jak stát pomáhá občanům se zvládáním tvrdých dopadů na rozpočty domácností.
Příspěvek na bydlení přitom i po loňském skokovém nárůstu stále čerpá jen zlomek lidí, kteří na něj mají nárok. „Podle našich propočtů je to stále jen zhruba čtvrtina domácností, zbytek na dávku nárok má, ale nežádá o ni,“ říká pro Seznam Zprávy sociolog Daniel Prokop.
Experti zároveň pro kontext dodávají, že například jen na dotacích určených na snížení cen energií se z rozpočtu vydalo více než 50 miliard. Dávka, v rámci níž se vláda rozhodla vyplatit částku 2000 až 3500 korun na odběrné místo jako pomoc domácnostem i firmám, byla podle kritiků příliš plošná a nemotivovala šetřit energiemi. Z původně plánovaných 100 až 200 miliard se ale díky zlevnění energií „smrskla“ zhruba na 53 miliard, což je ale stále více než trojnásobek toho, kde se nyní pohybuje příspěvek na bydlení.
Podrobná data za posledních deset let, jež Seznam Zprávy získaly od Úřadu práce ČR, ukazují, že příspěvky na bydlení se začaly více čerpat plošně po celém Česku, přičemž není žádná lokalita, která by se v nárůstu nějak vymykala zbytku země.
Z dat ovšem také vyplývají rozdíly mezi regiony jak ve výši vyplácených příspěvků, tak v podílu domácností, které dávku čerpají. Viditelný rozdíl je i mezi městy a venkovem, kdy ve většině měst čerpá příspěvek na bydlení nadprůměrný počet domácností oproti zbytku republiky.
U koho dávky končí?
Kromě samotných objemů financí je klíčové i to, komu přesně stát příspěvky vyplácí – tedy kdo je konečným adresátem dávek. Z unikátních dat, která datoví specialisté Seznam Zpráv postupně zpracovávají, je sice na jedné straně vidět plošné navýšení napříč republikou, zároveň jsou ale zřetelné obrovské rozdíly v podílech domácností v jednotlivých regionech, kde se dávky čerpají. K těm se dostaneme postupně v dalších dílech, ve kterých se zaměříme i na to, kdo jsou skuteční příjemci státních peněz.
Nárok na příspěvek na bydlení mají domácnosti, jejichž výdaje na bydlení přesahují 30 % jejich celkových příjmů. Důležitou podmínkou je, že částka nesmí překročit stanovené normativní náklady, které jsou určeny podle průměrných výdajů na bydlení v závislosti na velikosti obce a složení domácnosti (nájem, ceny za služby a energie). V reakci na energetickou krizi byly tyto normativy v minulém roce dočasně zvýšeny, avšak Ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo s předpokladem zlepšení situace na trhu s energiemi a normativy letos opětovně snížilo.
