Jak dopadnou volby na Slovensku: Tři scénáře

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jak Seznam Zprávy ukazují ve vývoji sázkových kurzů, slovenské volby mají momentálně tři favority. Všechny další možné osobnosti aktuálně v šancích spadly pod jedno procento.

Dlouhodobé rozdíly byly těsné, nicméně aktuální rozestup mezi favority už je viditelný. Přesto je třeba číst tato data s nejvyšší opatrností. Jen u čtyř kandidujících stran lze nyní počítat s tím, že se dostanou do parlamentu, u dalších panuje velká nejistota, čímž se otevírá mnoho kombinací pro možné vládní koalice. Zároveň je ale ve hře i možnost, že se nakonec do parlamentu dostane až jedenáct stran, což scénu ještě více rozdrobí.

Rozhodně tedy neplatí, že vítěz voleb bude zároveň předsedou vlády. V této konstelaci se může stát příštím premiérem kterýkoli z favoritů.

Reálné šance na premiérské křeslo mají nyní tři politici: Robert Fico (SMER-SD), Michal Šimečka (Progresívne Slovensko) a Peter Pellegrini (HLAS-SD).

Pro srovnání jsme do grafů zařadili i Borise Kollára, lídra hnutí SME rodina, jehož premiérské šance se z necelých sedmi procent na konci května postupně propadaly až pod současné jedno procento.

Když na konci června strany a hnutí představily své kandidátní listiny pro parlamentní volby, Progresívne Slovensko (PS) velmi rychle v průzkumech předběhlo HLAS-SD. To se samozřejmě odrazilo i v šancích podle sázkových kurzů a lídr PS Michal Šimečka se vyhoupl až na vrchol před Roberta Fica a Petera Pellegriniho. Během prázdninových měsíců se pak šance těchto tří kandidátů promíchaly.

Šance na post premiéra se zvýšily u Roberta Fica, jehož strana SMER v létě vycházela dobře v průzkumech - což se pak odráží i v sázkových kurzech.

V posledním týdnu se Robert Fico mírně propadá a Michal Šimečka mírně roste. Peter Pellegrini kvůli průzkumům, které jeho hnutí HLAS odsouvají na třetí místo, viditelně klesá v šancích na zvolení premiérem.

Robert Fico - Někdejší premiér má na Slovensku velmi špatnou pověst, je spojovaný s mafiánským prostředím. V roce 2018 se vládnoucí SMER a Fico coby premiér ocitli v krizi kvůli vraždě novináře Jána Kuciaka, který psal o působení lidí blízkých italské mafii 'Ndrangheta na Slovensku a o jejich vazbách na slovenské politiky. Fico nakonec rezignoval a u vlády ho vystřídal jeho stranický kolega Peter Pellegrini. V současné době Fico působí jako opoziční poslanec slovenského parlamentu a opakovaně čelí kritice za šíření lživých informací či konspiračních teorií. U velké části konzervativních voličů si udržuje sympatie, které se promítají v průzkumech. U další velké části voličů má ale SMER velký problém: je pro ně už skoro nerozeznatelný od fašistů.

Michal Šimečka – Vystudovaný politolog (studoval v Praze a Oxfordu) a nyní poslanec Evropského parlamentu. V lednu 2022 byl jako první Slovák zvolen do funkce místopředsedy EP. Je také spoluzakladatel a od loňska předseda strany Progresívne Slovensko. V rámci regionu střední a východní Evropy je vnímán jako významný liberální hlas. Je jedním z nejvlivnějších poslanců Evropského parlamentu. V žebříčku europoslanců sestaveném na základě legislativní činnosti, vysokých manažerských pozic a dalších kritérií se umístil na 14. místě ze 705 poslanců Evropského parlamentu. Je jediným slovenským europoslancem v první stovce nejvlivnějších politiků.

Peter Pellegrini - Spolustraník Roberta Fica a někdejší ministr školství a předseda parlamentu právě z Ficovy éry se po vládní krizi po zavraždění Jána Kuciaka stal slovenským premiérem a místopředsedou strany SMER (jako představitel protificovského křídla). Opakovaně Roberta Fica vyzýval, aby stranu opustil, nakonec to byl ale on sám, kdo ze SMERu odešel a založil si vlastní stranu HLAS. Patří k politikům, kteří jsou dlouhodobě dobře přijímaní ze strany veřejnosti. V parlamentních volbách v roce 2020 získal šéf Hlasu ještě na kandidátce Směru téměř dvakrát tolik preferenčních hlasů než Fico. „S Robertem Ficem jsem se mentálně i lidsky rozešel. Účast ve vládě, ve které by seděl i on, si nedovedu představit,“ řekl loni médiím.

Boris Kollár - Současný předseda slovenského parlamentu je vnímán jako kontroverzní osobnost s problematickou minulostí - z posledních kauz lze připomenout jeho diplomovou práci, která byla odhalena jako plagiát, nebo skutečnost, že se choval násilnicky ke své někdejší partnerce. „Dostala pár facek, ale nikdo ji nemusel ošetřovat,“ řekl médiím Kollár, otec třinácti dětí s jedenácti ženami, což je v rozporu s konzervativními hodnotami jeho hnutí. Incident vedl až k návrhu odvolat Kollára z pozice šéfa parlamentu, ten se ale nakonec vůbec neprojednával.

Co dělá slovenské volby hodně napínavými, jsou strany, které se podle průzkumů pohybují těsně na hranici zvolení do parlamentu. Komu z nich se podaří pětiprocentní kvórum (u koalice OĽaNO je sedmiprocentní), není vůbec jasné.

Výjimku tvoří nacionalistické hnutí Republika, jež vede Milan Uhrík a jež si vysloužilo označení „lepší fašisté“ - míněno v porovnání s explicitními Kotlebovci (krajně pravicová Ľudová strana Naše Slovensko). Pro úplnost nutno zmínit, že Marian Kotleba v dubnu 2022 přišel o mandát poslance, když ho slovenský nejvyšší soud pravomocně odsoudil k podmíněnému trestu odnětí svobody za extremistický trestný čin. Kandidátku tak vede jeho bratr Marek.

Milan Uhrík, bývalý člen Kotlebovců, v lednu 2021 ze strany spolu s dalšími pěti poslanci vystoupil dle svých slov proto, že změna stanov strany ĽSNS vedla k centralizaci moci v rukou Mariana Kotleby. Aktuálně je poslanec Evropského parlamentu a spekuluje se o tom, zda by s ním byl Robert Fico (SMER) ochoten sestavovat vládu.

Jenže ani spojení těchto dvou stran do koalice by jim podle aktuálních průzkumů nedalo vládní většinu - pokud by se nepřidal někdo další (možností je hodně, od nacionalistů SNS přes hnutí Sme rodina Borise Kollára až po různé přeběhlíky, které v tuto chvíli nejde předvídat).

A právě proto jsou tak důležité strany, které v průzkumech lavírují kolem pětiprocentního kvóra. Která z nich se dostane do parlamentu, není v tuto chvíli jasné.

Když se nedostanou proevropské, demokratické strany, ať už konzervativní nebo liberální, může složit Fico parlamentní většinu s extremisty, jichž kandiduje opravdu hodně.

Podle tzv. poll of polls, tedy „průzkumu z průzkumů“, kde vypočítáváme vážený průměr z průzkumů všech relevantních agentur, má nyní šanci na vítězství ve volbách Ficův SMER (20 %), následovaný Šimečkovým Progresivním Slovenskem (16 %) a Pellegriniho HLASem (14 %).

Hranici zvolení překračuje také nacionalistická Republika. Konzervativní populistické hnutí OĽANO utvořilo před nadcházejícími volbami koalici s dalšími subjekty a musí namísto pěti procent jako ostatní strany překonat sedmiprocentní zákonnou hranici stanovenou právě pro koalice.

U všech dalších stran panuje nejistota, zda se vůbec dostanou do parlamentu.