Článek
Seznam Zprávy oslovily největší věřitele, kterých se první akce Milostivé léto týkala. Od více než dvou set měst a obcí a také všech zdravotních pojišťoven a největších dopravních podniků získala redakce unikátní data, která o Milostivém létu vypovídají víc než strohé statistiky exekutorů.
Každé páté město a obec nevědí, kolik jim kdo dluží
Data Seznam Zprávy získaly podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Valná většina měst a obcí i pojišťoven a dopravních podniků odpověděla (98 %).
Z odpovědí měst a obcí je zřejmé, že 18 procent z nich nebylo schopno říci, kolik dlužníků vlastně mají a kolik peněz by se jim do rozpočtu mohlo díky Milostivému létu vrátit.
Havířov: chcete data, zaplaťte 400 tisíc
Například v Havířově je podle Mapy exekucí k roku 2021 exekucemi zasaženo téměř 14 procent osob (téměř 8 tisíc ze 60 tisíc obyvatel nad 15 let). Čtvrtina z nich pak má 10 a více exekucí. Kolik z nich je veřejnoprávních a kolik by se na jistině vrátilo samotnému městu, ale bohužel zatím není možné zjistit.
„Na základě žádosti o informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ve znění pozdějších předpisů ze dne 7. 8. 2022, ve které jste žádal informace týkající se Milostivého léta a bagatelních pohledávek […] Vás tímto žádáme o úhradu částky 407 358 Kč,“ sdělil redakci vedoucí odboru právních služeb Tomáš Kocián.
Město vysvětluje, že nemá vhodnou databázi, ve které by bylo možné snadno vyhledávat a například filtrovat fyzické osoby od právnických nebo porovnávat počty osob majících vůči městu nějaký dluh ve vztahu k počtu exekucí.
Česko se potýká se skrytou chudobou
Žádná jiná země Evropské unie není zatížena obrovským množstvím exekucí a mírou nesplatitelných dluhů jako Česko
„Na základě výše uvedeného závěru jsme proto přistoupili k vyhledávání požadovaných informací manuálně, nahlédnutím do jednotlivých spisů vedených pohledávek, přičemž toto vyhledávání spadá do mimořádně rozsáhlého vyhledávání informací pro celkový objem prohledávaného obsahu.“
Dlužno dodat, že valná většina měst a obcí údaje poskytla bezúplatně. Těch, které si řekly obdobným způsobem o úhradu jako Havířov, byly jen jednotky. Žádný ze subjektů pak nepožadoval tak vysokou sumu, ale částky ve výši jednotek tisíc.
Úspěšnost Milostivého léta mizivá – ale jen na první pohled
Na úrovni obcí bylo Milostivé léto celkově využito pouze z jednoho procenta, zapojilo se do něj 2500 lidí a obcím se do rozpočtů vrátilo celkem 30 milionů korun.
Nejúspěšnější byly městské části a obvody velkých měst: do akce se zapojila 4 procenta dlužníků, Milostivé léto využilo 350 osob a městské části či obvody získaly zpátky do rozpočtu 17 milionů korun.
Relativně úspěšné byly zdravotní pojišťovny: Milostivé léto bylo využito z 3,7 procenta, zapojilo se 21 tisíc lidí a pojišťovnám se vrátilo 315 milionů korun.
Milostivé léto bylo u dopravních podniků využito z 3,7 %, zapojilo se 21 tisíc lidí a dopravním podnikům se sešlo 24 milionů korun.
Do veřejných rozpočtů se vrátilo půl miliardy
Jak autoři a spoluautoři zákona Marek Výborný (KDU-ČSL), který s nápadem přišel, a Patrik Nacher (ANO), tak organizace pomáhající lidem v dluhových pastech, jako jsou Člověk v tísni, ale i Institut prevence a řešení předlužení považují první Milostivé léto za úspěch.
„Minimálně patnáct tisíc lidí se díky Milostivému létu zbavilo všech svých exekucí, což je obrovský úspěch,“ říká expert na dluhovou problematiku Radek Hábl.
Do veřejných rozpočtů se zároveň dostalo přes 500 milionů korun. Tyhle peníze by se do rozpočtů vracely velmi těžko, pokud vůbec. „Zejména věřitelé si to velmi pochvalují,“ říká Radek Hábl s tím, že je rád, že se akce opakuje. I když si myslí, že dopad druhého kola bude o něco menší.
V exekuci nejde nic našetřit
„Nešlo čekat, že se vrátí všechny dluhy,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy poslanec Marek Výborný. Uvědomuje si i úskalí, proč se zapojilo relativně nízké procento lidí.
Kdo může za dluhy?
Dluhy se mají splácet, ale za vznik dluhu je odpovědný i věřitel, pokud půjčuje bez rozmyslu nebo ví, že dlužník nebude moci splácet. Tento názor zastává většina respondentů, kteří se účastnili průzkumu platformy Výzkumník Seznam.
Jeden ze zásadních důvodů je, že lidé v exekucích mají obstavené účty a nemají šanci si nic našetřit. Logicky pak nemají kde vzít na jistinu, která je sice výrazně nižší v porovnání s dalším příslušenstvím dluhu (penále, poplatky, odměny exekutorům a právníkům ad.), ale člověk v exekuci nemá pohromadě ani jednotky tisíc.
„V tomhle případě bylo Milostivé léto zamýšleno i tak, že musí pomoci rodina,“ říká Marek Výborný.
Mezi další důvody patří, že lidé o svých dluzích mnohdy vůbec nevědí. V praxi se totiž uplatňuje tzv. fikce doručení s tím, že se dlužník o svém nedoplatku má dozvědět úředním dopisem, který se považuje za doručený bez ohledu na to, zda se fyzicky dostal do rukou adresáta.
Stávaly se případy, kdy například člověk zaplatil pokutu MHD za to, že neměl platnou jízdenku, ale už nezaplatil původní jízdné. Kvůli dvacetikoruně pak byla nařízena exekuce, o které se dlužník dozvěděl až po uplynutí všech důležitých lhůt, kdy se mohl bránit.
Proč nefunguje fikce doručení
„Balík z e-shopu očekáváme, ale úřední písemnost mnohdy ne, natož upomínku,“ upozorňuje advokát Richard W. Fetter, který se specializuje na občanské a pracovní právo.
„Kdokoliv může být velmi nepříjemně překvapen, když zjistí, že v důsledku tzv. fikce doručení zmeškal možnost bránit se nějakému, pro něj nepříznivému, rozhodnutí nebo opatření, tedy přišel o možnost obrany proti němu, o možnost uplatnit proti němu opravný prostředek, např. odvolání proti rozhodnutí, které se dotýká jeho práv a povinností,“ říká advokát Fetter.
| Fikce doručení spočívá v tom, že určitá písemnost je považována za doručenou, i když ji adresát nikdy nepřevzal, i když se s jejím obsahem neseznámil. Pokud je mu takovým rozhodnutím, obvykle soudu nebo správního úřadu – státního orgánu uložena např. povinnost zaplatit určitou částku (dluh, pokutu apod.), může proti němu – jakmile příslušné rozhodnutí, které třeba nikdy neviděl, nečetl, nabude právní moci a stane se vykonatelným ke splnění v něm uložené povinnosti (např. vymožení peněžité částky) – být zahájena exekuce. Obrana proti ní může být velmi složitá a finančně náročná. |
Advokát popsal své osobní zkušenosti s doručováním České pošty, která podle něj není schopna nabídnout službu odpovídající požadavkům zákoníku práce.
„Mnohdy, když čekám doporučený dopis, na ni ještě vylepím oznámení: ‚Jsem doma, zvoňte!‘ - zbytečně. Namísto toho je vházena do schránky výzva k převzetí zásilky s tím, že adresát nebyl zastižen.“
Advokát Fetter upozorňuje, že tento přístup doručovatele krátí lidem lhůtu pro účinnou adekvátní reakci na výzvu o zaplacení (jde-li o dluh), ale i o možnost se bránit například u soudu.
Písemnost od orgánu státní moci se k adresátovi dostane spíš (pokud pošta splní svou povinnost vhodit zásilku do schránky) než dopis od soukromých subjektů (dodavatelů, poskytovatelů služeb, bank, spořitelen apod.). Spotřebitel nemá reálnou šanci silnějšího partnera donutit k postupu, aby například na písemnou korespondenci uváděl „nevracet, vhodit do schránky“. Odesílateli se tak písemnost vrací s poznámkou, že si ji adresát nepřevzal. Tím má odesílatel svou povinnost adresáta obeslat za splněnou.
U soukromého odesílatele se navíc adresát nedozví, kdo byl odesílatelem, takže ho nemůže kontaktovat a požádat o nové zaslání dopisu.
Kdo obešle, vyhraje
Jako první zákonitost se ukázalo, jak dalece se může změnit úspěšnost při vymáhání dluhu, když věřitel dlužníka osloví. Z průzkumu jednoznačně vyplynulo, že města a obce, které se o své dluhy aktivně hlásily, jich výrazně víc vymohly. Například Městská část Praha 1 uvedla, že „povinný subjekt nemá povinnost informovat dlužníky“. V tom měla pravdu, ovšem také se jí ze 119 dlužníků, kteří mohli Milostivé léto využít, ozval jeden jediný. Z celkové jistiny více než 193 milionů korun tak Praha 1 získala zpátky jen necelých 300 tisíc.
Naproti tomu pražský magistrát své dlužníky oslovil a podle údajů, které redakci zaslal, se ozvali všichni, a hlavnímu městu se tak do rozpočtu vrátilo 1,6 milionu korun.
Moravská Ostrava a Přívoz z celkové jistiny více než 17 milionů získala také pouhého čtvrt milionu zpátky. Dlužníky neoslovila, ze 411 se jich samo ozvalo 6. Město Benešov také o akci neinformovalo a ze 1766 se jich přihlásilo 17. Z jistiny více než 24 milionů se tak městu do rozpočtu vrátilo jen 250 tisíc.
Velký úspěch naopak zaznamenalo město Beroun, kde se ze 32 dlužníků 27 ozvalo poté, co je město oslovilo. Z celkové dlužné částky 55 tisíc korun město vymohlo zpátky 52 tisíc.
Částky se liší i na úrovni zhruba stejně velkých měst, protože města mají různou praxi v tom, jak vymáhají dlužné částky nebo kdy se obracejí na exekutora. Z dat však jednoznačně vyplývá, že se vyplatí dlužníky oslovovat přímo.
Exekuce se zastavuje ve chvíli, kdy obdrží platbu exekutor
Na závěr ještě důležité upozornění kvůli nejasnostem vzniklým v průběhu prvního Milostivého léta. „U exekutora nezřídka ‚leží‘ peníze, které již povinný zaplatil (resp. byly z jeho majetku vymoženy např. srážkami ze mzdy či postižením bankovního účtu), avšak oprávněnému ještě nebyly vyplaceny. Podle judikatury přitom platí, že již samotným zaplacením exekutorovi dluh povinného zaniká (a jak se vypořádá exekutor s oprávněným, je jejich vnitřní vztah),“ vysvětluje advokát Adam Rakovský.
Mluvčí Exekutorské komory ČR Eva Rajlichová v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedla, že druhé Milostivé léto už bude běžet více hladce. „Chodí nám skutečně profesionálně zpracované žádosti o informace a celkově je vidět, že jsou lidé výrazně lépe informovaní,“ řekla.
Experti očekávají, že dopad druhého kola bude menší než u prvního kola, s ohledem na to, že dlužníci mají obstavené účty, ale teď jim budou navíc kvůli rostoucí inflaci a energetické krizi méně pomáhat rodiny.
„Jsem si toho samozřejmě vědom,“ říká poslanec Marek Výborný. „I tak si ale myslím, že to smysl má a že je lépe, když Milostivé léto běží teď, než aby se na něj dostalo až později - ani nevíme kdy.“
Autorka prožila osobní zkušenost s exekucí.
