Velký přehled sankcí: Podívejte se, kdo pomáhá škrtit rubl, a kdo Rusku zůstal

Státy Evropské unie, Spojené království, USA, ale i Japonsko, Jižní Korea, Švýcarsko nebo Austrálie a Nový Zéland. Všechny tyto země se v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která začala před třemi týdny, rozhodly uvalit na Rusko sankce.

„To, co je podstatné, je, že včera (24. února, pozn. red.) na jednání zazněla jednoznačná shoda – že je potřeba postupovat společně v rámci EU, NATO, jasně se postavit ruské agresi takovými kroky, které Rusko pocítí. A podporovat Ukrajinu, jak jen je to možné,“ shrnul premiér Petr Fiala (ODS) jedno z prvních jednání na úrovni EU poté, co Rusko vpadlo na Ukrajinu.

K sankcím EU se připojily rovněž balkánské země – Albánie, Černá Hora a Severní Makedonie. Srbsko, které je také kandidátskou zemí na členství v EU, však uvalit sankce na Rusko odmítlo. „Srbsko pocítilo sankce a je názoru, že není v jeho zájmu zavádět sankce proti jakémukoli státu,“ řekl prezident Aleksandar Vučić.

Sankce míří jak na ruskou ekonomiku, tak na odvětví technologií či energií, média nebo na soukromé vlastnictví ruských oligarchů a politiků. Unie do jisté míry navázala na sankce, jež zaváděla od ruské anexe Krymu v roce 2014, ale zatímco ještě letos v lednu bylo na sankčním seznamu EU 185 osob a 48 subjektů, aktuálně obsahuje 877 jmen a 62 subjektů.

Mezi nimi je například i ruský prezident Vladimir Putin, ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov nebo lidé, kteří usnadnili ruskou vojenskou agresi z Běloruska. Znamená to zmrazení jejich majetku, zákaz cestování na území EU a také průjezd přes něj a to, že občané a společnosti z EU jim nesmějí zpřístupňovat finanční prostředky.

Řada zemí se také rozhodla uzavřít ruským letadlům vzdušný prostor. Už v pátek, den po zahájení útoku na Ukrajinu, tento krok oznámilo Spojené království. Česko spolu s Polskem a Bulharskem stejný záměr oznámilo v sobotu. O den později se pak na uzavření vzdušného prostoru všem ruským letadlům, včetně těch v soukromém vlastnictví, shodla celá Evropská unie.

„Členské státy zamítnou povolení k přistání na svém území, vzletu z něj nebo přeletu nad ním veškerým letadlům provozovaným ruskými leteckými dopravci včetně dopravců marketingových, veškerým letadlům zapsaným do leteckého rejstříku Ruska, jakož i letadlům, jež v Rusku registrována nejsou, avšak vlastní je, pronajímá či jinak ovládá jakákoli ruská právnická nebo fyzická osoba,“ uvádí v prohlášení k tomuto kroku Rada EU.

Rusko následně podniklo reciproční krok a 28. února zakázalo vstup do svého vzdušného prostoru celkem 36 zemím. Moldavsko a Ukrajina uzavřely svůj vzdušný prostor pro všechna letadla.

Albánie, Černá Hora a Severní Makedonie se opět připojily, Srbsko naopak navýšilo počet leteckých spojení s Moskvou. Podle analýzy společnosti ForwardKeys, která se specializuje na trendy v prodeji letenek, vzrostla kapacita míst na trasách mezi Srbskem a Ruskem za první březnový týden o 50 procent ve srovnání s 21. únorem, tedy dobou před invazí. Srbsko tak pro některé cestující z Ruska posloužilo jako „nová brána do Evropy“.

„V týdnu bezprostředně po invazi bylo vydáno o 60 procent více letenek na cestu z Ruska do jiné destinace přes Srbsko než za celý leden,“ uvádí společnost v analýze.

Zatímco ještě v lednu 85 procent letů s přestupem v Srbsku mířilo do Černé Hory, v týdnu po invazi to bylo pouze 40 procent. Vzrostl naopak podíl přestupních letů, které ze Srbska mířily dále na Kypr, do Francie, Švýcarska a Itálie.

Srbský prezident Aleksandar Vučić v úterý 15. března po kritice oznámil, že od příštího pondělí se počet letů do Moskvy sníží na původních osm týdně. Momentálně jich je 15 za týden.

K různým krokům se po ruské invazi na Ukrajinu uchýlila také řada společností, které podnikaly mimo jiné v Rusku. Na jejich postup se zaměřil profesor Jeffrey Sonnenfeld a jeho výzkumný tým z americké Yaleovy univerzity. Od konce února pravidelně aktualizují seznam firem, které se rozhodly z Ruska odejít nebo pozastavit v zemi své aktivity. Obsahuje už bezmála 400 společností.

Sonnenfeld a jeho tým rozdělili firmy do čtyř hlavních kategorií podle toho, zda zcela zastavily angažmá v Rusku, zda svou činnost jen dočasně omezily a ponechávají si otevřené možnosti návratu nebo zda odložily investice či omezily část aktivit, ale ne všechny. V poslední kategorii zmiňují firmy, které činnost v Rusku zachovávají.

„Tyto seznamy dodávají odvážným generálním ředitelům sebedůvěru, aby pokračovali, a těm rádoby odvážným posilu, aby se vypořádali se svými správními radami, aby vystupovali jako zodpovědní podnikatelé, když vidí, že z Ruska odchází houf jejich kolegů,“ poznamenal Sonnenfeld v rozhovoru pro web The Washington Post.

Kroky podnikají také české firmy, přestože nejsou na zmíněném seznamu uvedené. Například spolumajitel společnosti Jablotron Dalibor Dědek už na začátku března nechal zablokovat datové služby pro uživatele v Rusku a Bělorusku a firma také zastavila prodej do těchto zemí. V tomto týdnu Dědek spustil kampaň, která vyzývá k vojenskému zapojení Západu.

Své produkty přestala v Rusku a Bělorusku prodávat i česká antivirová firma Avast. Také automobilka Škoda Auto kvůli ruské invazi na Ukrajinu oznámila, že zastaví veškeré své aktivity v Rusku. Přeruší výrobu ve svých ruských závodech v Kaluze a Nižném Novgorodu, zastaví i export vozů do země.

K opatřením proti Rusku a Bělorusku se připojila i řada sportovních federací. Také tyto kroky zaznamenává Sonnenfeld a jednotlivé sportovní federace jsou uvedeny v tabulce výše. Samotní sportovci se vyjadřují i individuálně k ruské agresi na Ukrajině, jejich reakce monitoruje Sport.cz.

Výzvu k zákazu účasti ruských a běloruských sportovců na mezinárodních soutěžích zveřejnil například Mezinárodní olympijský výbor (MOV) v prohlášení z konce února. „V zájmu ochrany integrity světových sportovních soutěží a bezpečnosti všech účastníků Výkonná rada Mezinárodního olympijského výboru doporučuje, aby mezinárodní sportovní federace a organizátoři sportovních akcí nezvali a neumožňovali účast ruských a běloruských sportovců a funkcionářů na mezinárodních soutěžích,“ stojí v prohlášení. Zároveň doporučuje nepořádat v Rusku a Bělorusku žádné sportovní akce.

MOV dodává, že pokud to není možné, měly by mezinárodní sportovní federace umožnit start Rusům a Bělorusům pouze jako neutrálním sportovcům. K tomu přistoupila například Mezinárodní tenisová federace nebo Mezinárodní cyklistická unie (ruské a běloruské týmy se ale závodů účastnit nemohou).

K vyřazení ruských a běloruských týmů z mezinárodních turnajů se rozhodla například FIFA a UEFA, jejich účast pozastavila i Mezinárodní federace ledního hokeje. Ta také odebrala Rusku pořadatelská práva pro juniorské mistrovství světa v roce 2023. Zatím ale neodebrala pořadatelství mistrovství světa mužů, které se má konat v Petrohradu příští rok.

Prohlášení MOV podporuje i předseda Národní sportovní agentury Filip Neusser, vyjádřil se k tomu ve čtvrtek po jednání s polským ministrem sportu a turismu.

„Závěrem je jasné společné prohlášení, že držíme v oblasti sportu v sankcích směrem na Ruskou federaci pospolu. Sankce ve sportu by se měly týkat i Běloruska (jež se na invazi podílí), v tomto jsme naprosto jednotní. Jasně jsme řekli, že odsuzujeme agresi a podporujeme Mezinárodní olympijský výbor i Mezinárodní paralympijský výbor po změně jejich názoru a vyloučení Ruské federace,“ shrnul Neusser.

K zákazu přistoupili ale i méně známí pořadatelé mezinárodních soutěží, například Mezinárodní federace chovatelů koček – ruské kočky se nyní nemohou účastnit jejich soutěží.

Seznam Sonnenfelda a jeho týmu obsahuje také kategorii společností, které „vzdorují požadavkům na odchod či omezení aktivit“. Mezi nimi je například Subway, původem americká mezinárodní síť restaurací se sendviči, nebo prodejce sportovního vybavení Decathlon.

Rusko v reakci na sankce zařadilo další státy na „seznam zemí, které považuje za nikoli přátelské vůči Rusku“. Donedávna na něm byly pouze Česko a Spojené státy, nově jsou na soupisu všechny země Evropské unie, Ukrajina a dvě desítky dalších států, které po začátku ruské invaze na Ukrajinu zavedly proti Rusku sankce nebo se k nim připojily.