Velké vymírání. Země přišla za 50 let o dvě třetiny volně žijících živočichů

Devastace přírody dál pokračuje a bez podstatných změn dojde k tragédii. I tak by se daly shrnout výsledky letošní zprávy Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

S obrovským úbytkem populací volně žijících zvířat se kromě Latinské Ameriky a Karibiku potýká také Afrika či asijsko-pacifický region.

Tato čísla ovšem neznamenají, že by na světě bylo celkově o 69 procent méně zvířat: index udává průměrný pokles u desítek tisíc populací, které sleduje. V některých případech dokonce došlo k nárůstu, dokonce i velmi výraznému.

Vůbec nejhorší situace panuje v Latinské Americe a v Africe. Právě v těchto oblastech byla fauna vůbec nejrozmanitější a kvůli pokračujícím zásahům člověka stále více mizí.

Pokud jde o země, nejhůře je na tom podle Červeného seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) Mexiko. Tady svaz registruje celkem už více než 30 zcela vyhynulých druhů. Velké množství jich ale postrádají rovněž země v povodí Amazonky – Brazílie a Ekvádor.

Podobně špatnou situaci vykreslují také data z Afriky. Jako konkrétní příklad zpráva uvádí ohrožené gorily nížinné. Ještě před padesáti lety jejich počet ochránci přírody odhadovali na více než 27 tisíc, nyní jich je o 69 procent méně.

Spolu s celkovým úbytkem populací zvířat klesá také jejich rozmanitost neboli biodiverzita. WWF určil celkem pět různých druhů hrozeb, které ovlivňují celý svět.

Poznámka: Mezi kontinenty a regiony lze překlikávat šedou šipkou.

Trend je jasný po celém světě. Největší celkové ohrožení pro populace volně žijících zvířat představují změny v používání půdy a moře. Lidé zastavují a jinak ničí čím dál více plochy, kterou dříve zabírala příroda.

K tomu se přidává vysoušení mokřadů či stále intenzivnější rybolov. Podle WWF i proto mizí asi 2,5 % zástupců sledovaných druhů ročně.

V případě jednotlivých druhů je situace mírně odlišná. Nejvíce druhů v absolutních číslech ohrožuje takzvané nadužívání zdrojů. Zjednodušeně to znamená nadměrný lov či pytláctví.

Nepřímé nadužívání zdrojů představuje zejména intenzivní těžba dřeva, která jednak některé živočichy přímo zabíjí, a jednak jim bere jejich přirozený životní prostor. Plynule tak navazuje na už zmiňované půdní změny.

WWF upozorňuje ještě na další faktor, který bude do budoucna přispívat ke stále těžší situaci volně žijících živočichů. „Pokud se nám nepodaří omezit oteplování na 1,5 °C, stane se změna klimatu v příštích desetiletích pravděpodobně dominantní příčinou úbytku biologické rozmanitosti,“ varuje zpráva.

Ne všechna zjištění jsou ale tak negativní. Třeba data z Evropy a Severní Ameriky ukazují, že se situaci v určitých ohledech daří korigovat. Jako příklad lze uvést počty savců v Evropě. Ačkoliv počet ptáků neustále klesá, populace savců se daří obnovovat. Our World in Data kupříkladu uvádí, že v první polovině 20. století bylo v Evropě pár tisíc bobrů evropských a v současnosti jich je více než 1,2 milionu.

Savci jsou přitom podle IUCN jednou z nejohroženějších skupin živočichů, pokud jde o hrozbu vyhynutí.

Poznámka: Zpráva WWF sleduje pouze obratlovce, nikoliv korály či hmyz.

„Do roku 2030 potřebujeme přírodu pozitivní – což zjednodušeně řečeno znamená, že na konci tohoto desetiletí bude přírody více než na jeho začátku,“ uvádí Marco Lambertini, generální ředitel WWF.

„Nejzranitelnější skupiny obyvatel jsou již nyní nejvíce postiženy poškozováním životního prostředí a my zanecháváme hrozné dědictví našim dětem a budoucím generacím. Stejně jako v případě klimatu potřebujeme globální plán pro přírodu,“ dodal.

Jeho apel podporují data. Podle současných odhadů hrozí do roku 2050 další ubývání přírodního prostředí pro volně žijící živočichy.

Pokud se trend nepodaří obrátit, hrozí ještě masivnější vymírání a vyhubovaní jedinečných druhů. A to nejen živočišných, ale také rostlinných.