Článek
Návrh rozpočtu pro rok 2024, který mají Seznam Zprávy k dispozici, obsahuje mimo jiné i omezování prostředků vydávaných na platy státních zaměstnanců. Materiál, který vláda na konci června schválila, tak může zrychlit srovnávání mezd a platů. Rozdíly jsou totiž stále citelné a pracovat pro stát se vyplatí v každém regionu.
Mzdy rostou rychleji, rozdíl je stále velký
Zatímco mzdová sféra se v počtech zaměstnanců stále ještě dostává na předcovidová čísla, kdy z ní odešlo téměř 176 tisíc lidí (necelých 6 %), platová se dlouhodobě drží na podobných hodnotách. Stále tak platí, že zaměstnanci státu – platová sféra – tvoří přibližně pětinu všech zaměstnanců v zemi.
A kromě toho, že se jich tolik nedotkla pandemií způsobená krize, mají státní zaměstnanci ještě jednu výhodu. Oproti svým protějškům ze mzdové (soukromé) sféry si každý měsíc přijdou na více peněz. Zatímco vloni byl medián hrubých měsíčních mezd 36 tisíc, medián platů byl o více než šestinu vyšší. Letos pak v prvním čtvrtletí podle Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) meziročně vzrostl medián mezd o 7,7 % a platů o 6,6 %.
Největší radost na konci měsíce mají obě skupiny v hlavním městě. Pražáci mají jako jediní medián mezd přesahující hranici 40 tisíc (42,8 tisíce), u platů pak jde o jediný kraj s mediánem přes 45 tisíc (necelých 48 tisíc). Naopak nejméně peněz přijde v soukromé sféře lidem z Karlovarského kraje, medián platů mají nejnižší v Pardubickém. I tak ale platí, že bez ohledu na kraj je vždy medián vyšší u státních zaměstnanců.
Dokonce je výhodnější pracovat v libovolném kraji za plat než brát mzdu v tom Středočeském, který ji má druhou nejvyšší. V prvním čtvrtletí letošního roku pak mimořádné odměny tvořily 8,0 % průměrné mzdy, zatímco v platové sféře 3,4 % průměrného platu.
Mezi mzdovou a platovou sférou můžete překlikávat v horní části grafiky.
Zejména se práce pro stát vyplatí vysokoškolákům, kteří si přijdou na více než 51 tisíc. Pokud ale lidé s tímto vzděláním půjdou do soukromého sektoru, čekají na ně ještě hezčí peníze. To ostatně platí pro všechny kategorie vzdělání mimo středoškolského s maturitou a vyššího odborného a bakalářského. Celkově je ale medián v platové sféře o 17 % vyšší než v mzdové.
Srovnání nabízí i jeden zajímavý pohled. U mezd berou více muži napříč věkovými kategoriemi a vrcholu obě pohlaví v současné době dosahují ve třicátých letech života.
U platů je situace jiná. Muži mají medián hrubého měsíčního příjmu nejvyšší, pokud jejich věk začíná slovem „čtyřicet“. Ženy ve státní sféře mají medián nejvyšší od šedesáti dál. A v této věkové kategorii berou více než muži.
Mezi mzdovou a platovou sférou můžete překlikávat v horní části grafiky.
Největší podíl státních zaměstnanců je mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi, kde zastupují necelou třetinu celku, naopak největší podíl mzdové je u pracujících, kteří mají základní nebo nedokončené vzdělání.
Zaměstnanci mzdové sféry také v prvním čtvrtletí letošního roku odpracovali více hodin přesčas než lidé pracující pro stát. Konkrétně jde o 2,5 oproti 1,7 hodiny za měsíc nad rámec běžné pracovní doby.
