Válka rozleptává V4, Maďarsko už má blíž k Rusku než k Česku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Význam Visegrádské skupiny po 31 letech od jejího vzniku upadá, státy si tolik nedůvěřují a Maďarsko se odkloňuje od společných cílů. To ukazuje nový výzkum Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), kterého se zúčastnilo přibližně 400 zahraničněpolitických aktérů – například politiků, státních úředníků, novinářů či analytiků – ze států V4.

Maďarsko se od Česka, Slovenska a Polska odlišuje například odlišným přístupem k Rusku po rozpoutání války na Ukrajině. Země na rozdíl od ostatních nevidí žádnou výraznou změnu ve vztahu k Rusku po invazi. Respondenti ho dokonce označili za lepší než s Českem.

Vztahy států V4 s Ukrajinou si můžete zobrazit ve druhé části grafu.

Česká republika má nejhorší vztahy s Ruskem, nejlepší podle politických aktérů se Slovenskem a Ukrajinou. A naopak respondenti z Maďarska hodnotí okupovanou zemi negativně, vztahy označili známkou 4,4.

Maďarsko se však neliší pouze v rozdílném náhledu na vztahy k Rusku a Ukrajině, ale i v dalších aspektech. Podle Pavlíny Janebové, ředitelky pro výzkum v Asociaci pro mezinárodní otázky a autorky výzkumu, rozdílný přístup Maďarska nevznikl s ruskou invazí na Ukrajinu, ta jej však více odhalila.

„Viktor Orbán už před invazí dlouhodobě pěstoval vztahy s Putinem a situace se nezměnila. Orbán neseznal, že by jeho vztahy s Ruskem bylo nějakým způsobem potřeba korigovat. To na druhou stranu Česko a Polsko nerady vidí, protože jsou v čele unijního úsilí o pomoc Ukrajině a sankcionování Ruska,“ řekla Janebová Seznam Zprávám.

Rozdílné názory Maďarska by však podle českého Ministerstva zahraničních věcí neměly být důvodem k ukončení spolupráce ve Visegrádské skupině. „Samozřejmě na některé otázky máme ve V4 jiný pohled nebo přístup, ale to neznamená, že bychom se neměli pokoušet spolu hovořit. To je právě jedna z přidaných hodnot spolupráce V4 – možnost neformálního dialogu, díky kterému si vysvětlujeme své pozice a předcházíme případným nedorozuměním či překvapením,“ uvedl pro Seznam Zprávy náměstek ministerstva Jaroslav Kurfürst.

Výzkum AMO hodnotil také reakce zemí V4 na ruskou agresi na Ukrajině. Čeští aktéři oceňují především reakci Česka, kterou hodnotí jako adekvátní. Nejvíce lidí by změnilo reakci Evropské unie, ale přesto s ní bylo spokojeno 85 procent lidí. Maďaři však hodnotili postup EU pozitivně jen v 70 procentech.

Můžete překliknout do druhé části grafu o vztazích zemí V4 s Ukrajinou.

Velký rozdíl mezi zeměmi visegrádské čtyřky byl ohledně vojenského vybavení pro Ukrajinu včetně zbraní. S tím nesouhlasil každý třetí respondent z Maďarska.

Naopak největší podporu vojenského vybavení vyjádřili čeští respondenti, devět z deseti z nich odpovědělo, že by Visegrádská skupina měla Ukrajinu touto cestou podporovat.

Janebová se domnívá, že nevůle Maďarů pomáhat Ukrajině vojenským vybavením souvisí s chováním maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten se obrací ke svým voličům s tím, že je nejdůležitější co nejdříve nastavit mír, aby se válka nepřelila do Maďarska a neohrozila maďarské občany. Orbán dlouhodobě prohlašuje, že válka na Ukrajině musí co nejdříve skončit a zbraně mír jen oddalují.

„Tímhle i oni argumentují, když nechtějí transport zbraní přes svoje území. Narativ používají i na unijní úrovni. Že je důležitější mír a že sankce nic neřeší. Říkají třeba, že sankce víc ubližují unijním ekonomikám než ruské ekonomice,“ uvedla Janebová s dodatkem, že maďarská ekonomika je na tom už tak velmi špatně, nehledě na válku.

A maďarská vláda dává odpor k sankcím najevo různými způsoby. Například po Budapešti se v druhé polovině října objevily plakáty, které vyobrazují sankce Evropské unie jako bomby. „Brusel nás trestá sankcemi,“ hlásaly billboardy vyvěšené maďarským kabinetem.

Respondenti z Visegrádské skupiny se však většinou shodli na tom, že sankce proti Rusku jsou správné a měly by se rozšířit, pokud Rusko bude pokračovat s invazí. Větší rozdíly jsou ale u sankcionování ruského plynu, které by opět mohlo zvednout ceny energií. S rozšířením sankcí na dovoz plynu rozhodně nesouhlasí bezmála čtyři procenta Čechů oproti 29,4 procenta Maďarů.

Výzkum se zaměřil také na přijetí Ukrajiny do EU a Severoatlantické aliance. Jeho účastníci se nedomnívají, že se Ukrajina do deseti let stane členem Evropské unie či NATO. Čeští respondenti byli druzí nejvíce skeptičtí po Maďarsku. Tomu, že se Ukrajina do deseti let stane členem EU, nejvíce věří Polsko.

Podle Janebové je členství Ukrajiny v NATO výrazně více kontroverzní než vstup země do Evropské unie. „Členství Ukrajiny v NATO Rusko tvrdě nechce. Už před invazí neměl Západ jasno v tom, že by Ukrajinu do NATO přizval,“ doplnila Janebová.

„Pokud jde o Evropskou unii, situace je samozřejmě jiná, protože Ukrajina spolu s Moldavskem získala status (kandidátské země, pozn. red.),“ říká Janebová. Jak dodává, z výsledků studie je ale zřejmé, že si respondenti uvědomují náročnost vstupu Ukrajiny do EU. „Nejdříve je zapotřebí, aby skončil ten konflikt. Zadruhé aby na Ukrajině došlo k rekonstrukci, která bude ohromně náročná jak ekonomicky, tak samozřejmě operativně. Půjde o spoustu peněz, které na to budou potřeba,“ uvedla Janebová.

Přístupový proces do EU je navíc pro tak velkou zemi velmi náročný, i kdyby nebyla v poválečném stavu. „Jde o to, že Ukrajina je země, která je obrovská a má velký zemědělský sektor. Integrace do jednotného trhu bude samozřejmě složitá,“ vysvětluje Janebová s tím, že respondenti vnímají deset let jako minimální hranici, za kterou by země mohla stihnout splnit podmínky pro vstup do Unie.

Výzkum Asociace pro mezinárodní otázky také sledoval, jak zahraničněpolitičtí aktéři hodnotí Visegrádskou skupinu jako celek. Z odpovědí respondentů vyplývá, že Česko má o skupině V4 největší pochybnosti. Přestože pro pokračování skupiny byla většina respondentů, z Česka jich bylo v porovnání s ostatními státy nejméně.

Podle Janebové byl však tento trend obdobný i ve výzkumech z předchozích let. „Čeští respondenti jsou dlouhodobě k Visegrádské skupině neřekla bych nejskeptičtější, ale nejméně nadšení pro ni,“ sdělila Janebová.

Dlouhodobě je skupina V4 nejdůležitější pro Maďarsko, kde je i důležitou regionální platformou.

„Důvody přímo z našeho výzkumu nevycházejí, ale myslím si, že je to třeba tím, že v Česku u části zahraničněpolitických elit, které odpovídaly na naše otázky, panuje kritika vůči domácí politice Maďarska. Mluvím samozřejmě o poklesu demokratických standardů. Je tam názor, že nám spojenectví s Maďarskem škodí,“ říká Janebová.

Ředitelka výzkumu AMO se však nedomnívá, že by Česká republika v následujících deseti letech z Visegrádské skupiny vystoupila. „Neočekávala bych, že dojde k nějakým zásadním krokům, jako je rozpouštění Visegrádské skupiny nebo odcházení,“ uvedla Janebová.

O důležitosti Visegrádu Seznam Zprávy mluvily i s Ministerstvem zahraničních věcí, které rovněž vnímá nedostatky tohoto spojenectví. „Kvůli některým rozdílným pohledům se V4 zdá být méně praktický nástroj k bezprostřední koordinaci našich bezpečnostních, zahraničněpolitických, ale například i unijních pozic. Ke spolupráci ve V4 přistupujeme pragmaticky,“ sdělil náměstek Kurfürst.

V minulosti V4 podle něj Česku pomáhala v prosazování politických rozhodnutí v rámci Evropské unie a náměstek doufá, že tomu tak bude i v budoucnu. „Společné zájmy máme například v oblasti energetického mixu a energetické bezpečnosti, migrace a azylové politiky, vnitřního trhu a dalších. Potřebujeme ale konstruktivní přístup a neshody na základních strategicko-bezpečnostních otázkách nepomáhají,“ uvedlo ministerstvo.

Ministerstvo ve Visegrádské skupině stále vidí přidanou hodnotu v neformálních dialozích politických reprezentací, pro praktickou spolupráci v oblastech společného zájmu na pracovní úrovni a při podpoře mezilidských vztahů, kde podle slov náměstka odvádí výbornou práci Mezinárodní visegrádský fond a jeho programy.

Podle Janebové politická priorita V4 výrazně poklesla v posledních měsících. „Já si myslím, že ten politický rozměr hodně ochladne, možná do velké míry usne. Ale to neznamená, že na jiných úrovních koordinace a komunikace ustane,“ sdělila.