Covid v mapách a grafech. Českem se šíří vysoce infekční varianta

Virus, který se aktuálně šíří ve světě i v Česku, je nakažlivější a nelze ho označit za „rýmičku“. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je aktuálně kvůli covidu hospitalizováno 611 osob, z toho 50 na jednotce intenzivní péče.

„Současné kolující subvarianty omikronu jsou nesmírně infekční. Jedná se o jeden z nejvíce infekčních virů v historii lidstva,“ říká pro Seznam Zprávy Zdeněk Hel, profesor na lékařské fakultě University of Alabama v Birminghamu, který dlouhodobě pracuje v oblasti imunologie infekčních onemocnění, virologie a vývoje vakcín.

Jak funguje mapa? Pravidelní čtenáři mapu s průběhem šíření koronaviru znají: kliknutím na tlačítko play se přehraje vývoj za poslední kalendářní rok. Kliknutím na vybranou obec s rozšířenou působností se zobrazí detaily (všechny údaje jsou přepočtené na 100 tisíc obyvatel, aby bylo možné srovnávat míru nákazy v obcích mezi sebou).

Z mapy je vidět, že v první polovině prosince 2023 došlo k nárůstu onemocnění, jak je evidují hygienické stanice. Nyní během Vánoc je vidět předpokládaný propad. Důvodem jsou dny volna a to, že lidé se chovají jinak než ve standardních pracovních dnech. Především jsou spíše v izolaci, nejčastěji v okruhu svých blízkých.

„Data za 52. kalendářní týden vykazují značný pokles relativní nemocnosti akutními respiračními infekcemi v rámci Libereckého kraje, ale i celé České republiky. Nižší hlášená nemocnost je značně ovlivněna probíhajícími vánočními svátky a kratším pracovním týdnem,“ shrnuje situaci například Krajská hygienická stanice v Liberci.

Po návratu do práce a do škol lze předpokládat naopak rychlý nárůst počtu nakažených. Tato situace nastává u všech respiračních onemocnění, včetně chřipky, a to pravidelně v ročních cyklech. Ještě před nástupem koronaviru zpravidla chřipková epidemie nejvíce narůstala na přelomu ledna a února. A podobně je to nyní i u covidu. Sociální distancování a další opatření zpomalily šíření chřipky v minulých letech; dá se ale očekávat, že se chřipkové vlny vrátí s plnou silou.

Vysvětlení, jak se každoročně projevují akutní respirační infekce, nabízí graf, v němž jsou zachyceny sezony 2018–24. Zřetelně zobrazuje, že propad na konci vánočních svátků se pravidelně opakuje. V lednu lze ovšem na základě stejný dat ovšem předpokládat nárůst výskytu onemocnění - ovšem nemáme jistotu, jak velký bude, ani zda nepřijde ještě další vlna v předjaří, jako se to stalo v sezoně 2021/22 (modrá linka v grafu výše).

„V Královéhradeckém kraji stále přetrvává zvýšená nemocnost odpovídající období před nástupem epidemického výskytu respiračních nemocí,“ upozorňuje na konci roku 2023 krajská hygiena v Hradci Králové. A totéž platí pro Česko plošně.

Imunolog Zdeněk Hel upozorňuje, že většina z nás bude variantou omikron opakovaně infikována a že on osobně se kloní k tomu, že tato zimní vlna covidu bude ta hlavní. „Jen velmi těžko lze odhadnout, kolik procent populace nákazou již prošlo v podzimních měsících a v prosinci. Je možné, že většina obyvatelstva. Z těchto důvodů se také nedomnívám, že další vlna přijde v předjaří či na jaře. Zimní vlnou totiž projdeme všichni, i když většina z nás bezpříznakově či jen s malými příznaky. U některých budou ale následky nemoci velmi vážné.“

Pro mnohé to může být překvapení, ale největší vlnu covidu zažilo Česko až poté, co pandemie prakticky zmizela z hlavních stran médií (slide 1 v grafu výše) a zpravodajství pokrývalo prakticky výlučně agresi, kterou Rusko rozpoutalo na Ukrajině.

Když se zaměříme na porovnání posledních dvou let (slide 2), aktuálně jsou počty nakažených zhruba na necelém dvojnásobku roku předchozího. Tyto dva roky jsou důležité proto, že je možné je snáze srovnávat mezi sebou: v jejich průběhu se šíří subvarianty viru, které jsou sice vysoce nakažlivé a rychle se šíří, ale zároveň jsou méně nebezpečné a lidé častěji mívají mírnější průběh onemocnění.

„V kontrastu s rozšířeným mýtem, infekce virem SARS-CoV-2 je v naprosté většině symptomatických případů systemická, nikoli pouze slizniční,“ upozorňuje imunolog Zdeněk Hel. „To znamená, že virus se rozmnožuje ve střevech, játrech, ledvinách a v endotelových buňkách celého těla. Může způsobit vážné komplikace i u pacientů, u kterých není na sliznici detekovatelný. Systemická infekce je také důvodem, proč systemicky podávané vakcíny účinkují, a navíc posilují i slizniční imunitu u post-infekčních příjemců.“

Z dat, která porovnávají počty nově hospitalizovaných osob a těch, které končí v intenzivní péči, je vidět, že obě křivky se po celou dobu pandemie vyvíjejí prakticky stejně. Jinými slovy, zůstává podobný díl těch lidí, kteří končí ve vážném stavu. Aktuálně platí, že zhruba 10 procent hospitalizovaných lidí končí na JIP.

Na veřejnosti se pravidelně objevují snahy o bagatelizování covidu a jeho následků tím, že se označuje za pouhou „rýmičku“. I nyní platí, že onemocnění se nemá podceňovat a lidé nemají zbytečně riskovat vlastní zdraví ani zdraví svých blízkých. Jedna z málo popsaných kapitol je kupříkladu tzv. long covid, tedy dlouhodobé následky onemocnění, které se nedaří mírnit ani mnoho měsíců po prodělání samotné nákazy.

Světová zdravotnická organizace těsně před Vánoci označila novou subvariantu koronaviru JN.1 za tzv. variantu hodnou zájmu. „Liší se tím, že je zase o něco více nakažlivější a obchází snadněji imunitu. Nijak dramaticky se však od předchozích subvariant neliší,“ vysvětlil v médiích hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.

Podle odhadů Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) způsobila varianta JN.1 téměř polovinu nových infekcí koronavirem v posledních dvou týdnech před Vánocemi. 19. prosince označila Světová zdravotnická organizace (WHO) JN.1 za variantu hodnou zájmu „kvůli jejímu rychle se zvyšujícímu šíření“, ze tří procent globálních případů na začátku listopadu na 27 % o měsíc později.

„V ČR do značné míry selhává monitoring viru sekvenováním. Ministerstvo zdravotnictví tomu nevěnuje potřebnou pozornost,“ říká Zdeněk Hel.

Pravidla, jak se chovat, pokud se chceme onemocnění vyhnout, jsou podle lékařů stále stejná: nechat se očkovat, a pokud máme nakaženého člověka ve svém okolí, měl by dotyčný nosit roušku či respirátor, který si mohou preventivně nasazovat i lidé, jež se chtějí nákaze vyhnout. Nakažení lidé by se pak rozhodně neměli stýkat s rizikovými pacienty.

Tradičně sledujeme i situaci na úrovni jednotlivých obcí. Koronavirus se momentálně šíří rovnoměrně po celé republice a nelze lokalizovat ohniska nákazy.