V Česku stále vítězí cihly. Roste ale i obliba dřevostaveb

Většina lidí v průzkumu uvedla, že bydlí v rodinném cihlovém nebo panelovém domě. Dřevostavbu pro bydlení využívají pouze tři procenta dotazovaných.

Více než čtvrtina žije v domě či bytě s rozlohou 61 až 80 metrů čtverečních. Necelých 20 procent využívá ještě menší obytnou plochu.

Pokud by si mohli zvolit stavební materiál vysněného domu, vybrali by si respondenti nejčastěji cihly. O dřevu uvažuje přibližně třetina. „Nejčastěji jsou to lidé ve věku 45–59 let, mladí naopak kromě cihel upřednostňují beton,“ uvádí autoři průzkumu.

O dřevo jako možný stavební materiál domu projevili vyšší zájem respondenti, kteří mají známé, již ve dřevostavbě bydlí. A těch podle údajů ČSÚ v Česku dlouhodobě přibývá. Zatímco v roce 2000 činil podíl dřevostaveb vůči ostatním postaveným rodinným domům pouhé jedno procento, v roce 2020 to bylo už 16 procent. Trend podporuje i vláda, která si jako cestu k udržitelnější výstavbě určila právě větší využití dřeva jako obnovitelného stavebního materiálu. Dřevo je totiž jediný obnovitelný stavební materiál s pozitivním dopadem na emise CO2.

Převahu cihel potvrzují i statistiky o výstavbě v Česku za první tři čtvrtletí minulého roku. Podle předběžných výsledků se dokončilo 12 913 nových rodinných domů, z toho 10 716 se zděnou konstrukcí a 1 891 s dřevěnou. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který je zveřejnil začátkem prosince.

„Celkem 83 procent domů mělo zděnou nosnou konstrukci. Dřevěná konstrukce byla zvolena u 14,6 procenta nově postavených rodinných domů, což by oproti roku 2020 znamenalo pokles o 1 procentní bod a návrat na úroveň roku 2017,“ popisuje vývoj Silvie Lukavcová z oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.

„Při úvahách o novém domě je rozhodující jeho životnost a garance domluvené ceny. Druhý zmiňovaný parametr je pravděpodobně částečně důsledkem současné doby, kdy se ceny materiálů velmi rychle mění,“ vysvětlují autoři průzkumu.

Důležitým faktorem pro dotazované je také výběr prověřené firmy nebo nízká energetická náročnost stavby. Naopak jejich rozhodování by příliš neovlivnily technologie výstavby nebo fakt, zda se mohou či nemusí sami zapojit do stavby domu.

Právě krátkou životnost stavby si respondenti průzkumu spojují se dřevostavbami, což uvedlo jako nevýhodu těchto staveb 15 procent z nich. „Lidé se často pro koupi nerozhodnou kvůli domnělé krátké životnosti materiálu i stavby jako takové,“ dodávají autoři průzkumu k rozhodujícím faktorům.

„Představa, že dřevostavby mají nízkou životnost, je jeden z největších mýtů, které u nás ve stavebnictví přežívají. Pokud je dřevostavba postavena kvalitně, je v životnosti plnohodnotným konkurentem cihlových domů a navíc je ekologičtější. Důkazem mohou být příklady ze zahraničí, kde mají dřevostavby delší historii než u nás a jejich popularita stále roste,“ upřesňuje generální ředitel RD Rýmařov Jiří Buchal.

Životnost dřevostaveb a zděných domů porovnávali např. vědci na německé univerzitě v Lipsku v roce 2002. Dle závěrů jejich studie se moderní dřevěné domy neliší z hlediska trvanlivosti a zachování hodnoty od zděných domů. Technická životnost dřevostaveb může při správné údržbě dosáhnout až několika set let.

Průzkum naopak ukazuje, že za největší výhodu dřevostaveb považují dotazovaní rychlost jejich výstavby a cenu.

„Zákazníkům garantujeme, že do tří měsíců od získání stavebního povolení a podpisu smlouvy se mohou nastěhovat do kompletně hotového domu na klíč. Samotná stavba domu trvá maximálně tři týdny,“ potvrzuje Jiří Buchal.

Stavbu ze dřeva by při zařizování rodinného domu určitě zvažovala necelá pětina dotázaných, přičemž nejvíce přesvědčení jsou o tom lidé ve věkové kategorii 45 až 59 let. Dalších 32 procent by tuto variantu spíše zvažovalo. Naopak necelých 30 procent respondentů by dřevostavbu spíše nebo rozhodně nevolilo.

Respondenty, kteří by dřevostavbu zvažovali, na ní nejvíce láká ekologická myšlenka, design a rychlost stavby. K důležitosti estetického hlediska se přitom nejčastěji přikláněli mladší lidé ve věku 18 až 29 let. Naopak dotazovaní zástupci starších věkových kategorií by ji volili spíše z ekologických pohnutek.

Ti, kteří by stavbu ze dřeva nezvažovali, uváděli jako nejčastější důvod, že důvěřují jiným materiálům. Tento faktor je důležitější pro muže, označilo jej necelých 37 procent z nich, než pro ženy (pouze 21 procent).

Většina dotazovaných nemá zkušenosti s bydlením v dřevostavbě, ale více než polovina někoho takového zná. Z nich většina odpověděla (74 procent), že jejich známí mají velmi pozitivní nebo spíše pozitivní zkušenosti s bydlením ve dřevostavbě. Naopak spíše nebo rozhodně negativní zkušenosti má pouze malá část (4,9 procenta). Zbytek odpověděl, že neví.