Uprchlíci v Česku: Pracují, bojují s chudobou. Kriminalitu ale nezvyšují

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Už více než 500 dní čelí Ukrajina brutální ruské agresi. Zemi opustily miliony obyvatel, stovky tisíc jich našly útočiště také v České republice. Seznam Zprávy se pokusily zmapovat, jak se jim daří se v Česku uchytit.

Výsledek? Stoupá počet lidí, kteří si našli práci, ale přesto většina z nich žije pod hranicí příjmové chudoby. Bezmála polovina dospělých už se domluví česky, zároveň se většina uprchlíků setkala s nějakou formou diskriminace. Z celkového počtu trestně stíhaných osob za letošní rok – 46 tisíc – pak byly dva tisíce Ukrajinců.

Z výzkumu společnosti PAQ Research, na kterém spolupracovala se Sociologickým ústavem AV ČR, mimo jiné vyplývá, že roste podíl pracujících ukrajinských uprchlíků. V současné době má práci 67 procent ekonomicky aktivních uprchlíků, většina z nich pracuje výhradně v Česku.

Více než polovina ale dělá práci, která je pod jejich kvalifikací. Největší překážkou je pro ně jazyk. „Z červnových dat nám vyplývá, že sami uprchlíci vnímají jako největší překážku pro práci dle svých představ nedostatečnou znalost češtiny,“ popisuje analytička PAQ Research Kateřina Šafářová. „Lepší čeština by pomohla najít si lepší práci 71 procentům ekonomicky aktivních uprchlíků.“

Jako bariéru pro lepší práci vnímají adepti také problémy s uznáváním kvalifikace nebo zajištěním hlídání dětí. Problém tedy není v tom, že český pracovní trh by nebyl kompatibilní s tím, co uprchlíci nabízejí.

„Pět procent lidí, u kterých uvádíme v grafu, že nepracovali na Ukrajině, ale v Česku začali pracovat, jsou především osoby, které byly na Ukrajině na mateřské či rodičovské dovolené, a studenti vysokých škol,“ vysvětluje analytička.

Výzkum také ukázal, že existuje skupina, která práci nemá ani nehledá. To ale automaticky neznamená, že jde o lidi zneužívající sociální systém. „Jedno procento Ukrajinců, kteří uvedli, že práci nehledají, je příliš malý vzorek pro smysluplnou analýzu,“ dodává Šafářová.

Celkově v Česku podle vedoucího oddělení mediální komunikace Ministerstva práce a sociálních věcí Jakuba Augusty legálně pracuje více než 110 tisíc uprchlíků. Jak dodává, téměř pět tisíc jich působí ve vysoce kvalifikovaných pozicích, a toto číslo stále roste.

Z analýzy PAQ Research je ale také patrné, že dvě třetiny uprchlíků (68 %) žijí pod hranicí příjmové chudoby. Necelá polovina by přitom pravděpodobně nemusela – na stejné pozici dostává nižší finanční ohodnocení než Češi.

„Nevyužívat potenciál Ukrajinců, nechávat je pracovat pod svou kvalifikaci, ve špatně placených pracích, z nichž nedokážou zabezpečit svou rodinu, a jsou pak závislí na dávkách, je drahé a neefektivní. Případná práce načerno je pro stát z finančního hlediska rovněž nevýhodná a uprchlíky činí zranitelnými, protože nemají žádnou právní a sociální ochranu,“ říká Šafářová.

Stát podle vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí situaci uprchlíků podrobně sleduje a vyhodnocuje. „Na MPSV například pravidelně jedná Stálá komise pro adaptaci a integraci uprchlíků z Ukrajiny, mezi jejíž členy patří mimo jiné i zástupci neziskových organizací,“ říká Jakub Augusta. „Změny, které přicházejí v návaznosti na Lex Ukrajina 5 po více než roce od začátku války, zachovávají směrem k válečným uprchlíkům vstřícnou podporu.“

„Domníváme se, že by podpora mohla být nastavena v některých konkrétních parametrech lépe. Proto jsme v reportu formulovali celou řadu doporučení,“ oponuje Šafářová.

Na zlepšování jazykových schopností uprchlíků už stát pracuje. „Úřad práce nabízí pomoc s financováním kurzů českého jazyka,“ říká Jakub Augusta. „Počet osob, které úspěšně ukončily tento rekvalifikační kurz českého jazyka pro cizince, překročil 6450 účastníků z řad osob s dočasnou ochranou. Účast na jazykovém vzdělávání je ale vždy dobrovolným rozhodnutím každého.“

Další kurzy nabízejí ve všech krajích například Centra na podporu integrace cizinců. V současné době se podle výzkumu PAQ Research domluví 44 procent dospělých uprchlíků. Před rokem přitom šlo o 16 procent. Necelých 80 procent je schopno dát dohromady alespoň pár vět a jednodušším větám rozumí.

Jak už bylo řečeno výše, dvě třetiny uprchlíků vydělávají do 150 korun za hodinu, pohybují se tedy pod hranicí příjmové chudoby. Průměrná čistá hodinová mzda uprchlíků je 167 korun za hodinu. Výrazně ji zvyšují muži, kteří pobírají průměrně 190 Kč/hod., u žen je to průměrně 157 Kč/hod. Od března letošního roku navíc vzrostla průměrná čistá hodinová mzda uprchlíků o 16 korun. Na druhou stranu – čtyři z 10 uprchlíků tvrdí, že dostávají nižší plat než Češi na stejné pozici.

Roste také podíl domácností, které mají příjmy z práce (74 % oproti 55 % v srpnu loňského roku), a naopak klesá podíl domácností čerpajících dávky (55 % oproti 80 %). Dávky pak čerpají zejména domácnosti s dětmi.

Finance ale nejsou to jediné, s čím mají uprchlíci problém. Necelé dvě třetiny z nich se setkaly s diskriminací, nejčastěji při hledání bydlení nebo práce .

„Výrazně častěji se setkali s diskriminací při hledání bydlení uprchlíci v Praze (37 %) než mimo Prahu (26 %). Zřejmě to souvisí s tím, že v Praze jsou výrazně častěji lidé v nájemním bydlení a zároveň je velká poptávka. Majitelé tak mohou upřednostňovat Čechy, u kterých je větší pravděpodobnost, že v bydlení déle vytrvají, zatímco Ukrajinci se mohou vracet domů,“ vysvětlují autoři výzkumu.

Více než polovina (57 %) se pak setkala s verbálními útoky kvůli svému původu, pět procent se stalo obětí fyzického útoku. „Alarmující je, že 14 procent rodičů samoživitelů se dvěma či více dětmi z Ukrajiny uvádí, že někdo z jejich domácnosti má zkušenost s fyzickým útokem kvůli svému původu – zde se pravděpodobně často jedná o fyzické útoky mezi dětmi. Avšak u rodin s více dětmi a dvěma dospělými v domácnostmi toto reportuje pouze šest procent,“ uvádí analýza.

Tyto útoky mohou vycházet i ze stereotypů, které se proti komunitě šíří například na sociálních sítích. Data ale často ukazují, že předsudky platit nemusí. Například ten, že uprchlíci z Ukrajiny v Česku zvyšují kriminalitu. Podle ministra vnitra Víta Rakušana se Ukrajinci podílejí na celkové kriminalitě čtyřmi procenty, čímž podle něj nevybočují z průměru.

„Za letošní rok jsme dosud trestně stíhali více než 46 tisíc osob, ukrajinské státní příslušnosti to bylo bez několika jednotek 2000 osob,“ upřesňuje vedoucí oddělení tisku Policejního prezidia Ondřej Moravčík. Podobné statistiky ukazuje i zpráva o kriminalitě za loňský rok, podle které Ukrajinci mírně vedou nad Slováky.

Většinou přitom nejde o násilnou trestnou činnost, jak dokládají statistiky Policie ČR.

Od doby, kdy Ukrajinu napadlo sousední Rusko, pak o více než třetinu stoupl počet vězněných Ukrajinců. Jsou tak na druhém místě za již zmíněnými Slováky. Naopak počet vězněných Rusů klesl.

Zároveň však v důsledku invaze vzrostla ukrajinská komunita v Česku. Je jich téměř pětinásobek oproti druhým Slovákům a podle dat Ministerstva vnitra tvoří víc než polovinu všech legálních migrantů na našem území.

Kdybychom tedy brali jako vzorek muže do 65 let, velmi zjednodušeně skupinu, která se na trestné činnosti nejčastěji podílí, podle aktuálních dat ministerstva jde o necelých 89 tisíc. Vzorek je téměř o polovinu větší než populace všech legálních migrantů z Vietnamu. Ve vězení přitom ke konci dubna pobývalo 279 Ukrajinců oproti 148  Vietnamcům. Že by tedy ukrajinští uprchlíci zvyšovali kriminalitu, je skutečně jen předsudečný mýtus.