Unikátní průzkum: Školy v Česku dostaly za tři. A v devět začínat nemají

Základní škola je důležitá pro načerpání znalostí nutných pro život i pro navázání přátelství. Naopak podle kritiků dnešní základky neučí potřebné dovednosti pro současný život ani nedává žákům dostatečný rozhled v komplikované době.

Vychází to z průzkumu platformy Výzkumník Seznam, kterého se zúčastnilo přes 1500 respondentů. Téměř 66 procent z nich uvedlo, že má děti, které jsou v předškolním věku, školou povinné či odrostlé ze školního systému.

Z průzkumu vyplývá, že Češi o něco lépe hodnotí výuku na základních školách, které znají ze svého okolí. Jedničkou a dvojkou by označili zhruba čtvrtinu takových základních škol, na celostátní úrovni tento podíl nedosahuje ani 20 procent. Nejčastěji by ale respondenti hodnotili základní školy trojkou nebo čtyřkou. Asi 7,5 procenta dotazovaných by pak udělilo známku pět.

Pro zobrazení dalších výsledků je možné v infografikách možné přepínat šipkou pod grafem.

Většina respondentů je toho názoru, že úroveň výuky se za posledních dvacet let zhoršila. Téměř čtvrtina všech dotázaných si dokonce myslí, že se žákům dostává mnohem horšího vzdělání než na začátku století. Za mnohem lepší považuje současnou kvalitu výuky necelá desetina odpovídajících.

Průzkum dále ukázal, že základní vzdělání přináší podle respondentů žákům důležité znalosti pro život. Dotázaní si také myslí, že děti ve škole získávají potřebné sociální dovednosti a přátele.

Naopak negativa vidí v tom, že se žáci na základních školách nenaučí potřebné dovednosti a rozhled pro dnešní komplikovanou dobu. Podle respondentů také výuka na základních školách nedostatečně rozvíjí schopnost učit se.

Nový ministr školství Vladimír Balaš (STAN) nedávno otevřel téma, o kterém se mluví roky. Začátek výuky by rád posunul až na devátou hodinu. Podle průzkumu by pro byl maximálně každý pátý Čech, přes 70 procent dotázaných by začátek výuky neposouvalo.

Ministr Balaš chce také přezkoumat, jaké rozdíly mezi studenty způsobují víceletá gymnázia. „Nejsem příliš velkým zastáncem víceletých gymnázií. Nechám to na odbornou diskuzi a posouzení, ale myslím, že tím děti, které jsou ponechány v základní škole, trochu ztrácejí motivaci,“ řekl v minulosti v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Češi jsou v této otázce rozdělení napůl. Že lze nadějné děti rozvíjet ve třídách s rozdílnými schopnostmi, si myslí 46 procent dotázaných. Stejný počet ale nesouhlasí.

S aktuálními rostoucími cenami rostou také náklady na studium na vysoké škole. Studenti jsou čím dál častěji nuceni k tomu, aby si zajistili další zdroje příjmů. Respondenti si nejčastěji myslí, že by si měli najít práci, kterou lze vykonávat společně se studiem. Jednou z variant je podle dotazovaných studovat lehčí obor.

Podle průzkumů Ministerstva školství přitom každý desátý vysokoškolák končí proto, že si nedokáže finančně zajistit obživu. Těm by podle odpovědí stát mohl pomoci například tak, že by poskytl speciální bezúročnou půjčku. Studenti by také měli mít možnost získat studijní stipendium za výborné výsledky. Skoro polovina dotázaných si myslí, že je škoda pro celou společnost, pokud někdo zanechá studia na univerzitě kvůli finanční situaci.

Podobně jako v otázce víceletých gymnázií jsou Češi rozdělení i v otázce studia a pracovního trhu. Skoro polovina respondentů si nemyslí, že by lidé měli studovat podle toho, co poptává pracovní trh. Na druhé straně je ale téměř stejně početná skupina, která si myslí opak.

Podle dotázaných mají největší šanci najít si práci vyučení řemeslníci. Následují je lidé, kteří se umí nejlépe přizpůsobit poptávce pracovního trhu. Dobře si vedou také absolventi technických oborů.

Na druhé straně jsou absolventi humanitních oborů. To, že se dobře uplatní na pracovním trhu, si myslí jen čtyři procenta respondentů.