Unikátní mapa ukazuje kvalitu života v Česku: Kde se žije dobře a kde hůř?

Seznam Zprávy přinášejí unikátní mapu, v níž ukazují, kde se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku žije dobře, nebo naopak špatně. Je to viditelné na první pohled – červená barva značí horší kvalitu života, u zelené je tomu naopak.

To nejdůležitější, co lze z mapy vyčíst, jsou lokalizované mikroregiony: nejen jednotlivé obce, ale i jejich okolí, což umožňuje srovnání v rámci dané oblasti. Čím sytější červená barva, tím více se zde sbíhá negativních vlivů na kvalitu života.

Mapu je možné oddalovat a přibližovat scrollem myši nebo přiblížením či odtažením prstů na dotykovém displeji. Kliknutím na „index kvality života“ se šipkou se zobrazí rozpad na všechny porovnávané kategorie.

Pořadí je stanoveno od nejhorší po nejlepší kvalitu života – tedy čím vyšší index se u vybrané obce (a vybrané kategorie) zobrazí, tím je zde život lepší. Naopak čím nižší údaj, tím horší je měřený parametr.

Z ukazatelů jsme pak vypočítali medián pořadí v rámci všech 6258 obcí ČR. Ten jsme pojmenovali jako Index kvality života. Zjednodušeně: nižší skóre – horší podmínky pro život, vyšší skóre – lepší podmínky.

V obecné rovině jsou to menší obce (s méně než dvěma tisíci obyvatel), které jsou nejvíce zasaženy tím, jak postupně mizí služby, které jsou pro kvalitní život v daném místě důležité. Školy, pošty, zdravotní střediska, obchody a hostince se soustřeďují do městysů, malých měst a bývalých okresních měst.

To pak citelně dopadá na lidi, kteří žijí na hraniční i vnitřní periferii Česka, zvláště na starší osoby, lidi s hendikepem, ženy středního věku nebo studenty, kteří jsou odkázáni na veřejnou dopravu či pomoc příbuzných a přátel.

Velmi často jsou to ekonomické důvody či snaha o rentabilitu, co vede krajské či obecní politické reprezentace k rozhodnutí, že se zruší autobusové linky nebo železniční zastávky. To má vliv na život mnoha lidí. Ti pak musí cestovat do vzdálenějších oblastí za prací, školou a zdravotní péčí. Auto se stává nezbytností, ale ne všichni mohou řídit, což vede k závislosti na pomoci dalších lidí.

Když se pak mladé rodiny přestěhují do větších sídel, kde jsou doprava a služby dostupnější, v obci ubude dětí – a zanikne místní malotřídní škola.

Sociální vyloučení obyvatel venkovských oblastí pak má vliv na to, jak zde stárne populace, jak se tato místa postupně vylidňují, a konečně i na výsledky voleb.

Po každých volbách se ukazuje, že jsou to tradičně periferní oblasti Česka, kde lidé volí tzv. na protest. Nespokojenost s kvalitou života vede k nedůvěře v politiku obecně, až k rezignaci, což se projevuje nízkou volební účastí. Odliv vzdělaných lidí pak zase v těchto oblastech umožňuje vítězit populistickým nebo protisystémovým kandidátům.

U prezidentské volby šlo o hlasy pro Andreje Babiše a Jaroslava Baštu. Mapa červeně zobrazuje místa, kde měli tito dva kandidáti nejsilnější podporu voličů.

Někteří místní politici se snaží najít řešení pro udržení životaschopnosti malých obcí. Usilují o podporu veřejné dopravy, vytvoření nových pracovních příležitostí nebo zlepšení služeb poskytovaných v obci. Zdaleka ne všude se to daří – a důvody jsou velice různé. Přitom i dílčí zlepšení kvality života zejména v malých obcích pak logicky zabraňuje dalšímu úpadku.

Ke zlepšení kvality života jednoznačně vede například pokrytí signálem pro mobilní telefony, dostupnost internetu nebo třeba dosažitelnost zboží, které se dnes dá dopravit takřka kamkoli přes rozličné rozvážkové služby. Tím se do značné míry nahradily některé zrušené pobočky pošty. Dostupnost těchto služeb ale není rovnoměrně rozložena a i to se pak zákonitě promítá v celkové kvalitě života.

Redakce Seznam Zpráv bude reportovat z míst, kde se sbíhá více důvodů, proč se zde lidem špatně žije. Hlavním důvodem je ukázat, jaké těžkosti musí lidé překonávat, a také mluvit přímo s nimi, nikoli jen o nich.