Účty za požáry mohou teprve přijít. Ekologické, ale i zdravotní

Evropu letos sužuje nebývalé množství velkých požárů přírodních porostů. Do poloviny srpna jich bylo zaznamenáno víc než kdykoliv v historii měření za celý rok. Nadprůměrná je i spálená plocha – do této chvíle shořelo téměř třiapůlkrát více hektarů, než je běžné. Celosvětově přitom podle vědců každoročně shoří přibližně 340 milionů hektarů půdy.

Jednotlivé země vyčíslují škody na majetku, poškození kulturního a přírodního dědictví nebo náklady na zastavení živlu. Oheň však působí i další problémy. Prach a kouř uvolněný při hoření se může dostat i na velké vzdálenosti a i tam způsobovat zdravotní potíže.

Největší dávku zplodin logicky dostávají hasiči, kteří se přímo na místě snaží plameny zkrotit. „Často jde i o dobrovolné hasiče, kteří mohou být hodiny přímo v požářišti. Obával bych se proto spíše o jejich zdraví. Osobně před nimi smekám a jsou to pro mě hrdinové,“ říká přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové Vladimír Koblížek.

Prach a kouř z nedávného požáru národního parku České Švýcarsko ale zaznamenali i lidé, kteří bydlí stovky kilometrů daleko. „O znečištění ovzduší z tohoto požáru se začalo více mluvit v momentě, kdy se začalo šířit do širšího okolí, což bylo zejména 26. července,“ popsal pro Seznam Zprávy vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ Brno Jáchym Brzezina.

Brzy ráno proto hlásily blízké stanice skokový nárůst koncentrací prachových částic. Se změnou fronty sice došlo k prudkému poklesu, nicméně zaznamenaly zhoršenou kvalitu ovzduší polétavými částicemi PM10 (hrubé částice menší než jeden mikrometr, pozn. red.).

„Přiznám se, že za 20 let praxe jsem takovou situaci nezažil. U požárů se občas stane, že na některých místech vzrostou koncentrace, ale ne v tak velkém měřítku, to je velmi výjimečná situace,“ komentoval požár koncem července Radek Tomšů z ústecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Podle něj by hodnoty naměřené například v Kralupech nad Vltavou mohly v zimě vést k vyhlášení smogové situace.

Jak dodává Jáchym Brzezina, znečišťující látky se mohou teoreticky šířit až na tisíce kilometrů. „Tento proces probíhá neustále, označujeme jej jako dálkový transport,“ vysvětluje expert. „Neplatí, že znečištění, které člověk v určitém čase a místě dýchá, musí pocházet z nějakého blízkého zdroje. Dobrým příkladem může být saharský písek, který se na naše území dostane až z Afriky.“

„Malé částečky prachu spolu s dalšími produkty hoření z přírodních požárů mohou zhoršit obtíže u lidí s respiračními chorobami. Ti patří mezi rizikové skupiny,“ vysvětloval pro Seznam Zprávy již dříve lékař Koblížek. Lidem s těmito dispozicemi, kteří bydleli poblíž požárů, proto doporučoval omezit pohyb venku.

„Krátkodobé zdravotní účinky lesního kouře jsou v současné době dobře zdokumentované, ale dlouhodobé účinky delšího vystavení kouři nejsou známy,“ popisuje ve zprávě Hranice životaschopnosti  – vznikající hrozba dopadů kouře z lesních požárů a změny klimatu hlavní autorka doktorka Frances MacGuire.

Mezi konkrétní případy možných dopadů vdechování kouře lesních požárů patří například astma, zápal plic, chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a rakovina plic, upozorňuje výzkum z roku 2001. Nejnáchylnější jsou děti, starší lidé, těhotné ženy, lidé s již existujícími nemocemi a hasiči.

Například po požárech v Amazonii varovala Světová zdravotnická organizace (WHO) před možnými dopady na zdraví dětí. „Máme neoficiální zprávy o nárůstu některých respiračních onemocnění u dětí, ale nic, co bychom mohli uvést ze systematického sledování,“ uvedla tehdy pro Reuters ředitelka oddělení WHO pro veřejné zdraví a životní prostředí doktorka Maria Neira. „Nebude se to lišit od toho, jak budou naše zdraví ovlivňovat jiné znečišťující látky v ovzduší – kardiovaskulární onemocnění, akutní respirační problémy.“

Studie z roku 2016 odhaduje, že opar z požáru z roku 2015, který začal v Indonésii a rozšířil se i do Malajsie a Singapuru, způsobil v těchto zemích přes 100 tisíc nadúmrtí. V roce 2019 opět po požáru v Indonésii trpěl akutními respiračními infekcemi téměř milion lidí.

Podle studie Lanclet z listopadu předloňského roku způsobí kouř z požárů v krajině celosvětově odhadem 339 tisíc předčasných úmrtí ročně. Je však důležité zmínit, že situace jako v Indonésii v Česku pravděpodobně nehrozí.

Brzezina ovšem upozorňuje také na to, že požáry nejsou jediným znečišťovatelem ovzduší ze spalování. Jako příklad dává vytápění ve starých kotlích na pevná paliva. „Požáry rozsahu toho, který letos zasáhl Hřensko, jsou na našem území zcela výjimečné. Naopak vytápění je každoroční záležitostí. Liší se tedy četnost, délka trvání i expozice obyvatel.“

Jak dodává, pokud hoří les, většinou se nejedná o hustě obydlenou oblast a pokud se znečištění výrazněji nešíří do okolí, expozice lidí je relativně nízká. Naopak vytápění je záležitostí právě obydlených oblastí. V typech kouře podle něj zase takové rozdíly nejsou: jak u lesních požárů, tak u topení dochází ke spalování dřeva za nekontrolovaných podmínek. Požár tedy produkuje podobný kouř jako táborák, krb nebo již zmíněné kotle, kde není regulovaný přísun paliva a vzduchu.

„Celkově je tedy z pohledu kvality ovzduší obecně výrazně významnějším zdrojem lokální vytápění domácností,“ říká Brzezina. „To však neznamená, že pokud se bude někdo zdržovat v blízkosti rozsáhlého požáru, nebude krátkodobě vystaven výrazně vyšším koncentracím znečišťujících látek, než jaké jsou běžné v topné sezoně.“

Podle odborníků se kvůli změně klimatu dá očekávat, že požárů bude v budoucnu přibývat. „Klimatická změna docela jednoznačně zvyšuje a zesiluje počasí, které je vhodné pro vznik a šíření požárů. Děje se to zejména během vln veder, která krajinu během pár dnů vysuší, a oheň se pak může rychle šířit,“ uvedl koncem července pro Seznam Zprávy zakladatel serveru Fakta o klimatu Ondráš Přibyla. Velké požáry proto v budoucnu nebudou neobvyklý jev.

Trendu se nevyhýbá ani Česká republika. „Většina českého území v posledních 60 letech vykazuje rostoucí počet dnů s počasím příznivým pro vznik a šíření požárů vegetace, přičemž po roce 2000 došlo u tohoto trendu k výraznému zrychlení,“ vysvětluje klimatolog Jan Trnka v příručce o extrémech počasí. Svou roli hraje i hmyz, konkrétně kůrovec. Napadené nevytěžené smrky k šíření požáru přispívají.

K obnovení lesa navíc vůbec nemusí dojít. „Kombinovaný tlak omezení vody a častých požárů může vést k přechodu od uzavřeného lesa k savaně nebo pastvině,“ uvádí Zvláštní zpráva IPCC o změně klimatu, krajině a půdě. „Pokud jsou požáry příliš časté, stromy nedosáhnou reprodukční zralosti a obnova po požáru selže; podobně snížené množství srážek, tedy zvýšené sucho, brání úspěšné obnově lesa.“

Podle zprávy tak dochází k častějším a intenzivnějším lesním požárům, jejichž četnost se bude s pokračující změnou klimatu výrazně zvyšovat. V tropech by interakce mezi změnou klimatu, CO2 a požáry mohla v budoucnu vést k náhlým změnám mezi lesy a pastvinami.

Lesní požáry mají v neposlední řadě negativní vliv i na množství skleníkových plynů v atmosféře. Například za loňský rok podle WHO vyprodukovaly odhadem 6 450 tun CO2, tedy o 148 procent víc než celá EU o rok dříve.