Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Odpad, který produkují domácnosti, může být cenným zdrojem. „Měli bychom sem chtít dovážet všechny odpady a vyrábět z nich suroviny,“ říká s nadsázkou Vladimír Kočí, vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie na Fakultě technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Navzdory tomu loni vývoz odpadu ze států EU do zahraničí dosáhl dosud nejvyšších hodnot. Nová data Eurostatu ukazují, že od roku 2004 došlo k nárůstu o 77 procent. Meziročně se ovšem zvýšil také objem dovezeného odpadu ze třetích zemí do unie: od roku 2004 jde o nárůst o 11 procent.
„Jednak je to tím, že objem celkově roste, jednak tím, že více třídíme. Plus je to taky dáno globalizací, kdy je prostě výhodnější odpad vyvážet do zahraničí,“ vysvětluje Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA. „Když odpad nevytřídíme, máme směsný odpad, který potom končí ve skládkách nebo ve spalovnách,“ dodává.
Dalším faktorem může být také jiný pohled na to, co všechno odpad je. „Mění se i dostupnost různých surovin, o kterých jsme si dříve mysleli, že je můžeme jen tak vyhodit. Dneska už se z těch odpadů snažíme získat víc, takže tím pádem je dovoz i odvoz větší. Závisí na tom, kde máte zpracovatelské kapacity,“ upřesňuje Kočí z VŠCHT.
Globalizace i v odpadu
Toky odpadu mohou vést také v rámci jednotlivých společností. „Řada firem, které zpracovávají třeba hliník nebo některé materiály, je nadnárodní, takže se odpad může dovážet do jiného státu v rámci firmy. Nedá se z toho vyvodit, že Česko nebo Německo se něčeho zbavuje, ale firma to přesouvá, protože trh je dost globalizovaný,“ vysvětluje Kočí.
Podle Kropáčka je důležitým faktorem také to, že Evropská unie nevyrábí tolik jako například Čína. „Většinu výroby zboží máte v Číně, takže Čína má logicky i větší odbyt papíru, větší zájem o papír a o výrobu papíru,“ dodává s tím, že do velké míry záleží na zájmu o odpad ze zahraničí.
Konkrétně do Číny už ale Unie vyváží odpadu méně. Zatímco v roce 2009 tam EU vyvezla dosud největší objem (10,1 milionu tun odpadu), loni šlo už jen o 0,4 milionu tun. Koncem roku 2017 totiž Čína výrazně omezila import. Zakázala dovoz některých druhů odpadu, například veškerý plastový odpad, netříděný papírový odpad, některé zbytky po recyklaci kovů, textil a veškerý netříděný odpad nebo šrot.
„Tento zákaz vedl k posunu destinací papírového a plastového odpadu určeného k recyklaci směrem k jiným asijským zemím a Turecku,“ popisují posun analytici Eurostatu.
Kovy jdou do Turecka
Nejvíce státy EU vyvážejí kovový odpad, konkrétně železný. Až 61 procent kovů putuje do Turecka, přičemž celkově kovový odpad tvoří až 90 procent veškerého dovezeného odpadu z Unie do země.
„Strukturálně je to dáno tím, že turecké pece jsou připraveny na odběr šrotu. Využívají toho, že mají levnější pracovní sílu a jsou schopni odebírat šrot, čehož jsou ne všechny evropské vysoké pece schopny,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Kropáček.
Jak dodal, v případě Evropy má vliv i logistika. „Ze Španělska je prostě jednodušší dovézt odpad přes Středozemní moře do Turecka,“ uvedl příklad.
Vladimír Kočí zmiňuje i důležitost legislativy. „Jestliže má země legislativu, která umožňuje dělat něco méně šetrného k životnímu prostředí, tak se to tam dováží,“ popisuje pro Seznam Zprávy. „Je to dobrovolné rozhodnutí, pakliže se nebavíme o kriminálních činech,“ dodává.
V listopadu zveřejnila Evropská komise návrh, jehož cílem je omezit vývoz odpadů z EU do zemí, které nezajišťují jejich udržitelné zpracování.
„Náš odpad je naše odpovědnost“
Země, které nepatří do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), budou muset na základě nové normy Bruselu potvrdit, že mají zájem přijmout z některého unijního státu dodávku odpadu a zvládnou ji ekologicky zpracovat. Komise bude vývoz odpadu do těchto států monitorovat a pokud dospěje k názoru, že způsobuje ekologické problémy, bude mít možnost jej zakázat.
Součástí návrhu je také větší potírání nelegální přepravy odpadů, například úpravou sankcí a posílením spolupráce a koordinace v boji proti nezákonné přepravě odpadů.
„Náš odpad je naší odpovědností. Nechat odpad znečišťovat životní prostředí, končit na nelegálních skládkách nebo v našich oceánech znamená skutečnou ztrátu zdrojů, které jsou cenné pro přechod EU na oběhové hospodářství,“ uvedl k návrhu eurokomisař pro životní prostředí, oceány a rybolov Virginijus Sinkevičius.