To je typický uprchlík v Česku: Mladá vzdělaná žena s jedním dítětem

Od počátku ruské invaze uteklo z Ukrajiny před válkou přibližně 6,5 milionu lidí. Jen Česká republika podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí udělila dočasnou ochranu více než 390 tisícům žadatelů o azyl. Přesný počet uprchlíků v Česku však není znám – někteří se už vrátili zpět domů, nebo odešli do jiné země. Na začátku července bylo v Česku přes 245 tisíc aktivních ukrajinských SIM karet.

Víc lidí s udělenou dočasnou ochranou eviduje jen Polsko (téměř 1 200 000 ukrajinských běženců) a Německo (670 000). V přepočtu na velikost populace je však Česko zemí s největším počtem uprchlíků na 100 000 obyvatel.

„Kvůli ruské agresi na Ukrajině jsme svědky největší migrační vlny od konce 2. světové války. Česká republika přijala v krátkém čase enormní množství uprchlíků. Jsme v rámci EU třetím nejčastějším cílem Ukrajinců,“ komentuje současný stav Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí.

Právě Ministerstvo práce a sociálních věcí v červnu zjišťovalo, jací jsou lidé, kteří do Česka utekli. Osloveno bylo e-mailem přes 50 000 uprchlíků, kteří žádali o humanitární dávku.

Největší skupinu příchozích podle získaných dat tvoří ženy v aktivním věku (44 %) a děti (35 %). Pouze čtyři procenta běženců jsou senioři ve věku nad 65 let, zbylých 17 procent tvoří muži.

Ukrajinci, kteří přišli do Česka, jsou převážně mladí lidé. Třem čtvrtinám dospělých nebylo ještě 45 let a téměř každému třetímu dospělému je méně než třicet.

Uprchlickou domácnost pak nejčastěji tvoří matka s jedním potomkem. Ve více než dvou třetinách těchto případů dítěti nebylo ještě pět let. Domácností bez dětí je mezi respondenty 28 procent.

Do České republiky z Ukrajiny přišli nejčastěji vysokoškoláci (35 %). „Mezi uprchlíky jsou vysokoškoláci zastoupeni dvojnásobně oproti české populaci. Je však třeba dodat, že podíl vysokoškoláků je na Ukrajině velmi vysoký, což je dáno mj. odlišným vzdělávacím systémem,“ uvádějí autoři studie. Podle nich také vysokoškolsky vzdělaní běženci přináší Česku značný rozvojový potenciál.

Zbylých 14 procent dotazovaných mělo vyšší odborné vzdělání, 18 procent ukončilo studium maturitou a 21 procent výučním listem. Ostatní respondenti byli bez vzdělání či měli základní školu.

Celkem 44 procent respondentů bydlí v místních solidárních domácnostech, čtvrtina příchozích žije v nájmu. Na ubytovnách pobývá 15 procent uprchlíků, v hotelech a penzionech necelá desetina.

Domácnosti, které poskytují uprchlíkům tzv. solidární ubytování, jsou ze 70 procent české, zbytek tvoří Ukrajinci, kteří zde již dříve žili. „Téměř polovina uprchlických domácností má ubytování poskytované zdarma. Tato skutečnost může mít vliv spolu s pocitem bezpečí a dalšími faktory na skutečnost, že drtivá většina uprchlíků je spokojená se svým ubytováním a nehodlá ho měnit,“ doplňuje studie.

Čtyři z deseti domácností mají také zajištěné ubytování na šest nebo více měsíců, 17 procent osob ho má bez omezení a necelých 17 procent do nalezení trvalého nájmu.

Více než polovina lidí v aktivním věku už má práci, velká část našla uplatnění ve větších podnicích. Čtyři z pěti pracovníků jsou ale na pozici s nízkou kvalifikací.

Naprostá většina zaměstnanců pracuje u zaměstnavatelů v šesti odvětvích: v administrativní a podpůrné činnosti, zpracovatelském průmyslu, dopravě a skladování, stavebnictví, velkoobchodě či maloobchodě a ve službách.

Jen 16 procent dotázaných však nalezlo místo ve svém oboru. Důvodem je i jazyková bariéra, která cizincům neumožňuje vykonávat své dřívější zaměstnání.

Téměř polovina respondentů proto uvedla, že největší pomoc v současnosti potřebují s výukou češtiny. „Jazykové kompetence uprchlíků v češtině a angličtině jsou obecně nízké, nicméně téměř jedna třetina uprchlíků češtinu částečně ovládá. Právě kvůli jazykové bariéře se příliš nedaří využít jejich profesního potenciálu,“ uvedlo ministerstvo. Pomoci s českým jazykem proto nejčastěji žádají ekonomicky aktivní lidé, nejméně naopak nezaměstnaní, studenti středních škol a matky na mateřské či rodičovské.

Vyjma češtiny potřebují Ukrajinci nejčastěji pomoci s vyřízením žádosti o humanitární dávku nebo se zápisem dítěte do školky. 13 procent dotazovaných uvedlo, že žádnou pomoc nepotřebuje.

Tři čtvrtiny uprchlíků se také potýkají s finančními problémy. Nejhorší jsou finanční poměry Ukrajinců žijících na ubytovnách. „Ekonomické potíže by se také výrazně prohloubily u těch, kteří by museli začít za ubytování, které mají dosud zdarma, platit,“ upozorňují autoři studie. Dobře zajištěných je méně než 0,5 procenta příchozích.

Navzdory prvotnímu nadšení a velkému počtu solidárních domácností se s délkou válečného konfliktu snižuje ochota Čechů ukrajinským uprchlíkům pomáhat. Jak ukazuje červnový průzkum agentury STEM, pomoc v polovině června schvalovalo 53 procent lidí, na začátku dubna to však bylo o 11 procentních bodů více. Pokles podle STEM souvisí s obavami lidí o další vývoj ekonomické situace. Jak ukazuje graf, zvýšil se také počet těch, kteří pomoc běžencům zásadně odmítají.

V březnu o přijetí uprchlíka do rodiny uvažoval každý čtvrtý Čech, v současnosti tuto možnost každý druhý dotázaný vylučuje. Přijímání ukrajinských běženců do regionu či přímo obce trvalého pobytu stále podporuje nadpoloviční většina, ve srovnání s březnovými výsledky však i v této otázce došlo k poklesu zhruba o jednu třetinu.

„Tyto výsledky mohla ovlivnit nejen již zmíněná ekonomická situace a ne příliš příznivé další ekonomické vyhlídky, ale i skutečnost, že v období mezi realizovanými výzkumy probíhala například přijímací řízení do škol a školek a lidé se obávali, že jim ukrajinské děti tzv. zaberou místo,“ vysvětluje ředitel STEM/MARK Jan Tuček.

Význam války na Ukrajině podle STEM ve společenské diskuzi klesá, zatímco roste naléhavost problémů spojených s migrací a dlouhodobě neřešenými problémy v Česku.