Článek
Podle údajů Exekutorské komory ČR byla ke konci loňského roku zhruba polovina z více než 4 milionů exekucí nařízena kvůli dluhu menšímu než 10 tisíc korun.
Graf vychází z oficiálních dat exekutorské komory ke konci roku 2021: výše vymáhaného peněžitého plnění bez příslušenství a nákladů exekuce ke dni zápisu do Centrální evidence exekucí (CEE). Přehled ukazuje fyzické osoby, stav ke dni 31. 12. 2021.
Podle organizace Člověk v tísni pak zhruba třetina byla nařízena kvůli dluhu menšímu než 5 tisíc korun.
Neúspěšné exekuce po dlouhá léta
Obecně platí, že se na dluhy vztahuje tříletá promlčecí lhůta, avšak dluhy vymáhané exekucí se do jejího ukončení nemohou promlčet. Proti dlužníkům jsou tak po léta vedené neúspěšné exekuce jen pro případ, že by se dostali k majetku.
S rostoucími počty lidí v neřešitelné situaci a spirále dluhů pak klesala vymahatelnost dluhů. Řada měst a obcí nechala exekuce na své občany zastavit ještě před změnou zákona, protože se jim jejich další vymáhání nevyplatilo.
Má cenu bagatelní pohledávky vymáhat?
Novela exekučního řádu (286/2021 Sb.) umožnila mimo jiné exekuce na bagatelní částky do 1 500 Kč, ve kterých nebylo v letech 2019–2021 vůbec nic zaplaceno, jednorázově jednoduše zastavit.
Exekutor se musel v takových případech zeptat do konce března 2022 věřitele, zda chce pokračovat v této – zatím neúspěšné – exekuci. Aby pokračoval proces exekuce v dalším období, musel věřitel zaplatit do jednoho měsíce exekutorovi 500 Kč jako část jeho nákladů. Tím se vymáhání dluhu neukončilo, ale prodloužilo o další tři roky.
Dopad na počty exekucí
Díky možnosti snadno ukončit bezvýsledné exekuce na bagatelní pohledávky došlo k ukončení více než 200 tisíc exekucí. Jinými slovy – zásluhou relativně malé novely exekučního řádu došlo k ukončení minimálně pěti procent všech exekucí. „I mě samotného překvapilo, jak velký zásah do exekučního byznysu to je – a jsem za ten dopad velice rád,“ říká poslanec Patrik Nacher (ANO), který tuto úpravu navrhl.
Data ovšem zachycují jen bagatelní pohledávky u veřejných institucí (města, dopravní podniky, zdravotní pojišťovny atd.), které vedly podle Exekutorské komory ČR celkem zhruba 1 300 000 exekucí. Více než 200 tisíc ukončených exekucí tedy představuje snížení počtu minimálně o 15 procent. Spolu s Milostivým létem šlo celkem o 20 procent ze všech exekucí.
Kolik bagatelních pohledávek bylo odepsáno mimo veřejnou sféru, není možné zjistit – Exekutorská komora tato data neposkytuje.
Iniciativa se vyplatí, platí i pro obce
Seznam Zprávy získaly data z měst coby věřitelů a ta ukazují, proč se vyplatí dlužníky obesílat.
Věřitelé ani exekutoři zkrátka nepřijdou
V případě zastavení exekuce získají věřitelé a exekutoři částečnou kompenzaci za vynaložené výdaje spojené s vymáháním.
Exekutor získá nárok na 30 procent paušálních hotových výdajů, které činí 3 500 Kč. Náhradu ve výši 1 050 Kč bude vyplácet stát přes exekuční soud. Exekutoři si takto ale budou moci uplatnit náhradu až za pět exekucí na jednoho povinného.
Oprávnění věřitelé získají za každou zastavenou pohledávku náhradu ve výši 30 procent vymáhané pohledávky bez příslušenství. Pokud už v minulosti bylo na jistinu něco vymoženo, tato částka se odečte. Náhrada bude poskytována formou slevy daně z příjmů.
Věřitelé si pak ve většině případů vyhodnotili ukončení takové exekuce jako hospodárné. Z velkých věřitelů, které Seznam Zprávy oslovily, naprostá většina ukončila úplně všechny exekuce, které spadaly pod bagatelní pohledávky.
Jen velmi výjimečně došlo k pokračování většího počtu exekucí: např. město Jablonec nad Nisou (pokračuje v 50 % případů), dopravní podniky v Praze a Ostravě (oba pokračují zhruba v 7 % případů). Celkově ale došlo k ukončení více než 95 % případů bagatelních pohledávek.
„Tahle změna zákona umožní desítkám tisíc lidí vystoupit ze šedé zóny,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy poslanec Nacher. „Zároveň je změna nastavena tak, aby ji nemohli zneužívat lidé, kteří s těmito pohledávkami kšeftují v daňových rájích.“
Trnité cesty z dluhů
Pro většinu domácností nebyl likvidační samotný dluh, ale nabalené příslušenství, které je i přes dílčí úpravy stále velmi vysoké.
Více o nevymahatelných pohledávkách
Nesplatitelných exekucí je v Česku podle odhadů zhruba 1-1,5 milionu, tedy cca každá třetí až čtvrtá.
Ztížená cesta ven ze zadlužení byla způsobena systémovým nastavením vymáhání pohledávek. Systém exekucí totiž dlouhodobě umožňoval například dvojí postižení téhož příjmu, a to nejprve srážkou ze mzdy a následně postižením nezabavitelné částky na účtu dlužníka u banky.
„Povinný se tak mohl ocitnout zcela bez finančních prostředků, což vedlo ke ztrátě motivace legálně pracovat a může vést i ke ztrátě bydlení a sociálnímu vyloučení,“ upozorňovala například analytička Magda Besedová z Agentury pro sociální začleňování. Zákon také dlouhodobě jasně nevymezoval, které věci tvoří obvyklé vybavení domácnosti, tedy co je exekucí nepostižitelné, a docházelo třeba k zabavení lednice či pračky u dlužníků s malými dětmi.
Po sérii zákonných úprav se situace zlepšila. Dluhy vzniklé v takto vypjatých situacích v minulosti, kdy se dlužníci dostávali do naprosté finanční tísně, však nezmizely.
Ukončené exekuce díky Milostivému létu 1 a bagatelním pohledávkám
Jak ukázal předchozí díl analýzy, díky Milostivému létu 1, které proběhlo od listopadu 2021 do ledna 2022, se podařilo ukončit zhruba 50 tisíc exekucí: 20 tisíc exekucí u dopravních podniků, obdobně 20 tisíc u zdravotních pojišťoven a dalších 10 tisíc u ostatních věřitelů. U bagatelních pohledávek šlo opět o dopravní podniky (zhruba 100 tisíc) a nyní o města a obce (také zhruba 100 tisíc).
| Počet zastavených exekucí | Peníze pro věřitele (Kč) | |||
|---|---|---|---|---|
| Milostivé léto | Bagatelní pohledávky | Milostivé léto | Bagatelní pohledávky* | |
| Města, obce, městské části | 3 000 | 100 000 | 35 mil. | 35 mil. |
| Městské dopravní podniky | 20 000 | 100 000 | 25 mil. | 8 mil. |
| Zdravotní pojišťovny | 20 000 | 1 500 | 315 mil. | 1,5 mil. |
*30 % z ukončené exekuce může věřitel získat ve formě slevy na dani.
Mezi další věřitele patří např. nemocnice, Česká televize, Český rozhlas.
Případ Dopravního podniku města Brna
V Brně se za jízdu načerno v MHD od roku 2013 platí pokuta 1 500 Kč, tedy stejná částka, která je ale zároveň nyní zákonem stanovená jako hranice pro bagatelní pohledávky. K tomu je ale třeba připočítat cenu jízdenky, takže celkový dluh vznikne např. 1 520 Kč. Dopravní podnik nechal zastavit všechny exekuce, skoro 5 tisíc, na částku nižší než 1 500 Kč (např. velmi staré exekuce). Tisíce dalších ale pomocí tohoto zákona zastavit nemohl, protože o pár desítek korun převýšily zmíněnou hranici 1 500 Kč.
Jak jsme informace o exekucích získali
Seznam zprávy oslovily největší věřitele, kterých se týkala první akce Milostivé léto. Od více než dvou set měst a obcí a také všech zdravotních pojišťoven a největších dopravních podniků získala redakce unikátní data, která o dopadech zastavování bagatelních pohledávek vypovídají víc než strohé statistiky od exekutorů, které nesplňují parametry otevřených dat ani se z nich nedá sledovat dlouhodobý vývoj.
V případě obcí a městských částí, kterých je celkem kolem 6 300, jsme oslovili náhodný vzorek v několika velikostních skupinách obcí a následně pomocí statistických metod dopočítali celkové hodnoty.
Zadluženost v celkových číslech stoupá uměřeně a Češi se řadí k evropským národům s nejmenšími dluhy. Porovnání údajů o zadluženosti (čerpání úvěrů u bankovních i nebankovních institucí) a také z vývoj počtu nařízených exekucí za uplynulých 13 let pak ukazuje, že se navíc chovají výrazně racionálněji než před několika lety.
Češi se chovají zodpovědně
Zadlužení českých domácností v celkovém pohledu rychle roste. Platební morálka lidí se však zlepšuje a meziročně ubývá lidí, kteří řádně nespláceli hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, ale i těch, kteří nespláceli úvěry na spotřebu.
Rostoucí celkové zadlužování domácností patří k současným trendům ve středoevropském regionu a Česká republika v tomto směru nijak nevybočuje. Mezi nejčastěji uváděné důvody zadlužování patří rostoucí bohatství domácností a přibližování se k hodnotám západní Evropy.
Z pohledu tzv. bezpečného zadlužování se Češi chovají zodpovědně, míra zadlužení českých domácností je v evropském měřítku spíše podprůměrná, lidé se stále méně zadlužují kvůli okamžité spotřebě a více myslí na budoucnost, ukazují údaje České národní banky.
Vyplývá z nich, že ubývá spotřebitelských úvěrů, a naopak roste snaha zajistit si trvalé bydlení prostřednictvím hypotéky. Víc než tři čtvrtiny dluhů domácností u bank připadají na úvěry na bydlení, které v červenci podle centrální banky meziměsíčně stouply o 0,4 procenta na 1,645 bilionu korun.
