Téměř čtvrtina důchodu padne na jídlo. Co mohou dělat senioři v nouzi?

Čeští důchodci se na první pohled nemají tak špatně. V mezinárodním srovnání v roce 2021 obsadila Česká republika 17. místo ze 44 zemí po celém světě. Přepočítáno na koruny, nejvíce dostanou senioři v Norsku (44 tisíc měsíčně), Švýcarsku (42 tisíc) a USA (36 tisíc). Naopak nejmenší finanční obnos dostanou senioři na Ukrajině, v Moldavsku a v Albánii, kde se důchod pohybuje okolo 3 tisíc za měsíc, ukazují data z analýzy společnosti Picodi z roku 2021.

Srovnání je však z loňského roku, mezitím zásadně stoupla inflace a mezi důchodci může přibývat těch chudých. V Česku byl v roce 2021 průměrný důchod 15 453 korun. V letošním roce se v lednu navyšoval, další valorizace proběhne také během června a září. Kateřina Jarošová, manažerka projektu Neviditelní a tisková mluvčí Provident Financial, se však domnívá, že důchody nerostou oproti cenám dostatečně rychle. Proto tvoří 889 tisíc seniorů takzvané „neviditelné seniory“.

„Potýkají se s příjmovou chudobou, osamělostí nebo rezignací na život. V posledních měsících se jim opravdu nežije snadno. Proti všudypřítomnému zdražování se většina seniorů nemá jak bránit, jelikož většinou nemají jiný zdroj příjmů než starobní důchod,“ říká Jarošová pro Seznam Zprávy s doplněním, že 86 % českých seniorů je odkázáno pouze na důchod.

Absolutní hodnota důchodů totiž neukazuje úplný obraz. Důležité je výši důchodu porovnat i s cenou nezbytných komodit, které si senioři musí každý měsíc pořídit. Společnost Picodi vytvořila podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) a Ministerstva zdravotnictví nákupní košík, v němž jsou potraviny odpovídající minimálním měsíčním výživovým hodnotám, jež průměrně senior potřebuje.

V košíku důchodců je deset potravin: chléb, rýže, vejce, mléko, jogurty, sýr, maso (drůbeží a hovězí), ryby, ovoce a zelenina. Průměrnou cenu těchto potravin si můžete prohlédnout v následujícím grafu.

Tento nákupní košík stál v dubnu 2022 průměrně 3 634 korun. To znamená, že senioři za základní potraviny vydají 23,5 % průměrného důchodu. Pokud si však důchodce bude chtít zakoupit jakýkoliv produkt navíc, například kávu či sladkost, cena košíku rychle naroste. Situaci ztěžuje rovněž rostoucí inflace, která v posledních měsících zvedá ceny potravin. Podle Anety Šebkové, mluvčí organizace Život 90, tak má část seniorů problém s důchodem vyžít.

„Už před navyšováním cen se na naši linku důvěry Senior telefon nebo na naše poradenské centrum obraceli starší lidé s tím, že mají problém každý měsíc vyjít s penězi, ačkoli celý život poctivě pracovali. Obzvlášť ti, co si nemohou dovolit vlastní bydlení a žijí v nájmu, mají velké obavy o to, aby zvládli zaplatit všechny účty a měli na jídlo a léky,“ sdělila Šebková pro Seznam Zprávy s tím, že se senioři ve finanční tísni obrací na organizaci denně.

Kolik tedy seniorům zůstane poté, co si nakoupí základní potraviny? Ze srovnání nákupního košíku a výše důchodů ve 44 zemích vyplývá, že nejpříznivější je situace pro důchodce opět v Norsku. Tamní senioři utratí za potraviny pouze 13,4 % svého důchodu, podobná je situace i v Rakousku. Česko je ve srovnání na 19. místě, lepší je situace například v Itálii, Německu i Polsku. Přesto se spíše řadíme k západním zemím.

Naopak nejmenší část z důchodu zbyde Ukrajincům, potraviny tvoří 84,9 % jejich důchodu. Podobně jsou na tom lidé v Bělorusku (za základní potraviny lidé vydají 76,7 % důchodu), Albánii (72,8 %) a Peru (65,5 %).

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) pobírá starobní důchod v Česku téměř 1,8 milionu lidí. V roce 2021 byla průměrná výše starobního důchodu 15 453 korun. V lednu však základní výměra stoupla z 3 550 na 3 900 korun. Procentní výměra se zvýšila o 1,3 % a 300 korun. Jednalo se o plánovanou valorizaci a průměrný důchod se díky ní zvýšil na 16 460 Kč.

Od června 2022 se seniorům opět peníze navýší díky mimořádné valorizaci, která zvedne procentní výměru důchodů o 8,2 procenta. Průměrný důchod se tedy zvýší na 17 498 korun. Seniory čeká přidávání i v září. Procentní výměra důchodu se jim zvýší o 5,2 %. Průměrně si tak přijdou na 18 195 korun.

Podle Aleše Roda, ředitele výzkumu Centra ekonomických tržních analýz (CETA) je valorizace jediným možným řešením. „Obecně můžete s inflací bojovat několika způsoby – snižovat výdaje (osekávat spotřebu), zvyšovat příjmy (víc pracovat, investovat a mít pasivní příjem) nebo žít z úspor. U seniorů jsou tyto rady problematické, respektive obtížně proveditelné, protože rezerva není. Musí se tak spolehnout na podporu okolí (na které inflace dopadá zrovna tak), nebo na stát. V situaci, jako je nyní, tedy kdy ceny rostou z měsíce na měsíc, je důležité valorizovat penze s vyšší četností,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy.

Robert Jahoda, vedoucí katedry veřejné ekonomie na Masarykově univerzitě, se domnívá, že je valorizace pro seniory v nájmu či neúsporném bytě pomocí, domácnost však nezachrání. Mimořádná valorizace navíc může znevýhodňovat domácnosti důchodců, kteří finanční pomoc nejvíce potřebují.

„V mimořádné valorizaci se zvedá pouze procentní část důchodu, což negativně dopadá na podprůměrné důchody, tedy ty nejvíc ohrožené domácnosti,“ říká Jahoda pro Seznam Zprávy s tím, že procentní výměra důchodu u podprůměrných důchodů tvoří menší podíl než u důchodů nadprůměrných.

Podle Anety Šebkové z Života 90 se však senioři potýkali s nárůstem inflace a s ním spojenými finančními problémy již dříve. Je tedy přesvědčena, že valorizace není dostatečným řešením. Situace se však nyní horší. „Na naši linku důvěry Senior telefon a na naše Poradenském centrum se ohledně špatné finanční situace obrací v průměru o 5 seniorů týdně více než v předešlém roce,“ říká Šebková o nynějším vlivu inflace na starší část populace.

Podle Roberta Jahody je třeba nejdříve zjistit, jak se v seniorské domácnosti finanční nouze projevuje. Pro čtenáře Seznam Zpráv také navrhl 7 rad, jak se můžou důchodci s tísnivou finanční situací vypořádat. Možností je například sáhnout do finančních rezerv, jelikož se tento rok jedná kvůli inflaci o mimořádnou situaci, či požádat o pomoc příbuzné.

Seniorům mohou situaci ulehčit i dávky na bydlení. Důchodci, kteří bydlí v podnájmu a mají nižší důchod, si mohou požádat o příspěvek na bydlení na úřadu práce, a to buď přes papírový formulář, či prostřednictvím online formuláře na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). O příspěvky se může požádat až o 3 měsíce nazpět a MPSV ho vyplácí každý měsíc. Více informací o žádosti o příspěvek na bydlení se dočtete v našem druhém článku.

Robert Jahoda také připomíná, že si vitální senioři mohou přivydělat peníze na brigádách. Z průzkumu projektu Neviditelní společnosti Provident Financial, který se zaměřuje na plány lidí v ekonomicky aktivním věku ohledně odchodu do důchodu, vyplývá, že se chystá během důchodu pracovat 29,4 % Čechů. Téměř čtvrtina lidí není rozhodnuta.

Pro podrobnější informace klikněte na šipku ve spodní části grafu.

Data z druhé části grafu ukazují, že 23 % lidí ve věkové skupině 54–65 let plánuje pracovat i v důchodu kvůli financím a životní náplni. Přes 13 % by pracovalo hlavně kvůli dalším penězům. Nejvíce lidí starších šedesáti let pracuje ve zpracovatelském průmyslu (90 tisíc), zdravotní péči a vzdělávání (obě 44 tisíc).

Nejvyšší podíl zaměstnanců však tvoří lidé 60+ v oborech zemědělství, lesnictví a rybářství (14 %), v profesních, vědeckých a technických činnostech (13,4 %) a v administrativních a podpůrných činnostech (12,9 %).