Článek
Italské Toskánsko, francouzský departement Gironde, španělská Aragonie. Jen několik příkladů regionů, které letos sužují masivní požáry v přírodním prostředí. Britští hasiči zase nedávno uvedli, že naposledy takhle často vyjížděli za druhé světové války.
Za necelých sedm měsíců propuklo v Evropě nejvíce požárů od doby, co tento ukazatel sleduje Evropský zpravodajský systém lesních požárů (EFFIS). Ten také ve středu vydal výstrahu extrémního nebezpečí požárů pro 19 zemí.
Číslo zaznamenávající kumulativní počet požárů v Evropě tedy s největší pravděpodobností ještě poroste. V současné době je na hodnotě 1899, o sedm přírodních požárů více, než bylo dosavadní celoroční maximum. Každý další oheň v příštích pěti měsících rekord pouze navýší.
Již nyní je také výrazně nadprůměrná rozloha spálené plochy, kterou za sebou masivní ohně nechaly. Zatímco průměr let 2006 až 2021 za kalendářní rok je 350,5 tisíce hektarů, letos již EFFIS eviduje téměř 450 tisíc hektarů spálené půdy.
Jak se vyvíjely velké požáry v Evropě od 13. června do 20. července, názorně ukazuje video níže.
Zakladatel serveru Fakta o klimatu Ondráš Přibyla upozorňuje, že četnost a rozsah požárů výrazně ovlivňuje změna klimatu. „Klimatická změna docela jednoznačně zvyšuje a zesiluje počasí, které je vhodné pro vznik a šíření požárů. Děje se to zejména během vln veder, která krajinu během pár dnů vysuší, a oheň se pak může rychle šířit,“ říká.
Největší rozdíl oproti běžnému stavu letos hlásí Rumunsko. Zatímco běžně zemi postihne za rok necelých 50 požárů v přírodním prostředí, letos jich již ke konci června evidovali patnáctkrát více. Nadprůměrným rokem bude letošek zaručeně také pro Španělsko nebo Francii. Naopak Itálie má ještě teoretickou šanci se do průměrných hodnot vejít.
Rumunsko nepřekvapivě vede také v tom, jak velkou část země ohně zasáhly. Již nyní tato hodnota přesahuje půl procenta (přes 149 tisíc hektarů), což je více, než je průměr kterékoliv jiné země EU vyjma Portugalska. Například v Chorvatsku je letošní spáleniště dvojnásobné oproti normálu, naopak Portugalsko je na polovině. V této zemi ohně běžně spálí procento území.
Zakladatel iniciativy Fakta o klimatu se domnívá, že četné požáry nebudou v budoucnu ničím neobvyklým. „Stále je tu dost lesů, které mohou hořet, a počasí, které požárům nahrává, bude s postupující klimatickou změnou silnější,“ řekl Seznam Zprávám Přibyla.
Požárů je letos více po celém světě. „Data o zvyšujícím se množství požárů máme z mnoha částí světa: jižní Evropa, USA, sibiřské lesy i Austrálie. V případě jižní Evropy a Spojených států je souvislost se změnou klimatu, například vysycháním a horkým počasím, velmi zřetelná,“ říká odborník. Jak ale dodává, přímým původcem většiny požárů je člověk.
Na některých místech jsou přitom ohně přirozenější než jinde. „Požáry se v přírodě vyskytovaly běžně a v některých částech světa jsou součástí přirozeného cyklu. Krajinou jednou za pár let projde požár, který spálí nahromaděnou suchou trávu. A zejména travnaté ekosystémy stepí s tím nemají větší problém. Oheň semena nezničí a tráva znovu vyroste, když zaprší,“ vysvětluje Přibyla.
Světová mapa požárů od března 2020 do dubna 2022Video: NASA
Větší množství požárů v savanách a stepích zároveň vysvětlují četné – a na první pohled hrozivé – ohně na africkém kontinentu, které jsou vidět ve videu Světových požárů v letech 2020 až 2022. „V lesních krajinách už požáry tak běžné nejsou a obnova ekosystému trvá výrazně déle. Někdy se ekosystém obnovit vůbec nemusí, třeba když dojde ke zničení starého lesa a deště odplaví odkrytou půdu,“ vysvětluje Přibyla s tím, že dlouhodobě zvýšený počet požárů mění krajinu, protože půda bez rostlin eroduje, neudrží vodu a rychleji vysychá.
Česko nezůstává pozadu
Nadprůměrné požáry se nevyhnuly ani České republice. „Většina českého území v posledních 60 letech vykazuje rostoucí počet dnů s počasím příznivým pro vznik a šíření požárů vegetace, přičemž po roce 2000 došlo u tohoto trendu k výraznému zrychlení,“ uvádí klimatolog Miroslav Trnka v příručce o extrémech počasí iniciativy Fakta o klimatu.
A data hasičů slova klimatologa Trnky jen potvrzují. Počet požárů v letošním roce (7179 požárů do 21. července 2021) již překonal celoroční průměr let 2016-2021 (průměrně 6697 požárů za rok). Největší nárůst je zřejmý v březnu tohoto roku, kdy hasiči vyjížděli ke 2402 požárům lesních porostů.
Podle Přibyla je pro zmírnění požárů nutné omezit využívání fosilních paliv. „Je potřeba zastavit postupující oteplování, klimatickou změnu. Což se stane, když přestaneme - jako lidstvo - přidávat skleníkové plyny do atmosféry, tedy když přestaneme spalovat fosilní paliva,“ říká odborník.
Důležité je také dodržování bezpečnostních opatření při zvýšeném riziku požárů.
Oheň - bezpečné chování
- V lesích i parcích je zakázáno kouřit.
- V přírodě se smí rozdělávat oheň pouze na místech k tomu určených (obvykle oficiální tábořiště).
- Zcela nevhodné je rozdělávání ohně za silného větru, v období extrémního sucha, na kořenech stromů, na suchém listí, jehličí nebo rašelině.
- V přírodě je zakázáno vypouštět lampiony štěstí.
- Táborák musí být 50 metrů od lesa či 100 metrů od stohu a suchého pole.
- Při rozdělávání ohně je nutné mít něco na uhašení (vodu, písek či hlínu).
- Neodhazovat v přírodě skleněné nádoby – vlivem slunečního záření se z nich může stát lupa a mohou zapálit suchou trávu.
- Před opuštěním ohniště je třeba se přesvědčit, že je opravdu důkladně uhašeno.
- Pokud dojde k rozšíření ohně mimo ohniště a nejste schopni ho sami uhasit, ihned volejte hasiče (150) či tísňovou linku (112).
Zdroj: Hasiči ČR
„Pomohlo by také dobré hospodaření v lesích, zadržování vody v krajině a pochopení, že když meteorologové vyhlásí zvýšené riziko požárů, fakt není dobrý nápad jít vypalovat trávu,“ říká Ondráš Přibyla.
