Samostatní vysokoškoláci. Skoro tři čtvrtiny nebydlí u rodičů

Dlouhodobá série Jak se žije v Česku bude v září mapovat studentský život a jeho specifika i problémy. Průzkum agentury Ipsos pro Seznam Zprávy mimo jiné ukázal, že studenti po maturitě odcházejí z domova častěji, než je v této věkové kategorii zvykem. Jen necelá třetina zůstává bydlet u rodičů.

Zatímco většina středoškoláků stále bydlí s rodiči (90 %), studenti vysokých škol opouštějí rodinné hnízdo častěji. Téměř tři čtvrtiny z nich (71 %) nebydlí doma. Necelá pětina je na kolejích a skoro třetina na privátech či ve sdílených bytech s dalšími spolubydlícími. Každý desátý student či studentka uvádějí, že bydlí ve vlastním bytě. Ve věkové skupině od 19 do 22 let uvádějí čtyři procenta, že žijí ve vlastním.

Kliknutím na vybranou část grafu se zobrazí detaily.

Pro doplnění: Skupina mileniálů (od 18 do 30 let) považuje za ideální věk pro osamostatnění se 25 let. Údaj se neliší nijak významně v rámci celé Evropy a průměrný věk odchodu z domova pak je 26 let. Nejdéle bydlí lidé s rodiči v menších městech a na vesnicích, ve velkých městech se stěhují dříve.

Nezávislost na svých rodičích deklaruje celá třetina studujících do 26 let. Více než polovina studentů si přivydělává, byť jde často jen o malé částky do pěti tisíc měsíčně (28 %) nebo mezi pěti a deseti tisíci (25 %). Na rodiče se s prosbou o příspěvek na studium obrací stále dvě třetiny studentů.

Odpovědi v grafu nelze sčítat do sta procent, neboť respondenti mohli volit více možností současně.

Zatímco vysokoškoláci volí obor hlavně podle svého zájmu, u středoškoláků hraje důležitou roli také názor rodičů. Devět z deseti vysokoškoláků uvedlo, že si vybrali obor, který je baví nebo zajímá. Jen necelá čtvrtina přiznala výrazný vliv rodičů. Je pro ně mnohem důležitější osobní zájem a nadšení pro obor (89 %) a také perspektiva do budoucna (88 %).

U středoškoláků také převládá zájem o obor (72 %) a ještě více vede perspektiva budoucího uplatnění (80 %). Podíl těch, kteří se rozhodli na přání rodičů, je ale výrazně vyšší než u vysokoškoláků – skoro polovina studentů.

Kde hledat příčiny těchto rozdílů? U středních škol ještě rodiče poměrně výrazně ovlivňují volbu dětí. Na vysokých školách už jde ve většině případů o uvědomělé rozhodnutí samotných studentů.

Při výběru střední školy hraje roli i to, jestli je snadné se na daný obor dostat (54 %) či jaký je přetlak dalších zájemců (38 %).

Následující jednoduchá srovnání zachycují největší rozdíly, které se ukázaly v průzkumu právě mezi vysokoškoláky a středoškoláky.

Ať už jde o vlastní volbu, nebo přání rodičů, pro většinu mladých lidí je studium na střední či vysoké škole důležitým životním krokem a investicí do budoucnosti. Průzkum jednoznačně potvrdil, že většina mladých studujících si tuhle skutečnost uvědomuje.

O průzkumu:

Výzkum studující populace ČR mezi 16 a 26 lety, sběr dat srpen 2023, nástroj sběru dat Ipsos online panel Populace.cz. Celkem se výzkumu zúčastnilo 442 respondentů.