Článek
Ministři zdravotnictví a práce a sociálních věcí Vlastimil Válek (TOP 09) a Marian Jurečka (KDU-ČSL) na konci února oznámili, že zadali analýzu, která má za cíl odhalení možného zneužívání dávek. Konkrétně těch na nemocenskou a na bydlení. První patří k politiky často komentované pomoci, k žádosti o druhou nyní státní instituce aktivně vybízejí.
„Téměř vždy, když politici toto téma nastolí, jde spíše o zastírací manévr, který má za cíl odvést pozornost od problémů politiků,“ řekl Seznam Zprávám analytik Daniel Hůle z neziskové organizace Člověk v tísni. „Pokud je nějaká dávka opravdu zneužívána, je to podpora v nezaměstnanosti, a to ze strany střední nebo vyšší střední třídy, kdy někteří lidé mají pocit, že platí jakési spoření, které se může jednou za čas vybrat.“
Na to, že by čerpání nemocenské mohlo být poměrně okrajový problém, ukazují také data. Alespoň ta dostupná. „Loni bylo ze strany OSSZ (Okresní správy sociálního zabezpečení, pozn. red.) zjištěno 4275 porušení režimu. Kontroly ale mohou provádět i sami zaměstnavatelé,“ vysvětluje Jakub Augusta z Ministerstva práce a sociálních věcí.
Zároveň upozorňuje, že OSSZ sice kontroly dodržování režimu provádí a sleduje a eviduje počet potvrzených porušení režimu, ale „předmětem kontroly není posouzení zdravotního stavu, nýbrž kontrola dodržování režimu, a to včetně povinnosti zdržovat se na adrese uvedené na neschopence nebo dodržovat určené vycházky“.
S nemocenskou zahýbal covid
Od roku 2019 přesahuje množství vydaných peněz v rámci nemocenského pojištění sumu vybraných financí. Extrémní výdaje v letech 2020 a 2021 byly logicky ovlivněny covidovou pandemií.
Podle Augusty proto budou důležitá nová data. V celkovém počtu práce neschopných totiž porušení režimu v řádu nízkých jednotek tisíc představují mizivý podíl. Například v roce 2021 bylo průměrně 260 tisíc dočasně neschopných práce denně.
Tato hodnota od roku 2011 roste, přičemž největší skok přišel také s nástupem pandemie koronaviru. V polovině roku 2019 byla navíc zrušena takzvaná karenční doba, tedy první tři dny nemocenské bez dávek.
Karenční doba
V roce 2008 začala platit takzvaná karenční doba, kdy první tři dny na nemocenské nedostával zaměstnanec dávky. V témže roce karenční dobu Ústavní soud zrušil, s úpravami pak opět platila od roku 2009 do července 2019. Možnost jejího opětovného zavedení na základě návrhu NERVu (Národní ekonomická rada vlády, poz. red.) se řeší v rámci skupiny k definování potřebných úspor zastřešované Ministerstvem financí. Podle výzkumu Akademie věd nedocházelo zavedením karenční doby v době jejího působení k přecházení nemocí.
„Zaměstnanci totiž pokles čerpaných dnů nemocenské téměř plně nahradili využíváním jiných forem absence, placenou dovolenou a neplaceným volnem. Celkový rozsah pracovní absence v reakci na výskyt chřipkových epidemií se tedy zavedením karenční doby zásadně nezměnil,“ vysvětlovala spoluautorka studie Lucie Zapletalová.
Dlouhodobě roste rovněž procento dočasně pracovně neschopných, i na těchto datech se však výrazně podepsal koronavirus. Ještě v roce 2019 přitom tato hodnota byla nižší než mezi lety 1990 a 2008.
Epidemie však změnila i jiný trend – v letech 2020 a 2021 výrazně klesla průměrná doba, kterou obyvatelé Česka na nemocenské tráví. Zatímco v roce 2019 trvala jedna nemocenská podle Českého statistického úřadu průměrně 42,4 dne, v roce 2021 to bylo o necelých osm dní méně. Vloni pak podle Augusty tato hodnota dokonce klesla na 26,5 dne.
„Zkrácení průměrné délky trvání dočasné pracovní neschopnosti souviselo především s výrazným nárůstem počtu krátkodobých dočasných pracovních neschopností v důsledku koronavirové pandemie,“ vysvětluje vedoucí oddělení mediální komunikace MPSV.
Druhá zmiňovaná dávka, která se dostává pod drobnohled, tedy příspěvek na bydlení, je jednou z hlavních forem pomoci státu lidem s vyššími náklady. Na bydlení šlo loni ze státního rozpočtu 8,56 miliardy korun, o necelé dvě miliardy více než v roce 2021. Jde o první změnu klesajícího trendu, který začal mezi lety 2016 a 2017.
Lidé se bojí si o pomoc říct
Daniel Hůle z Člověka v tísni vidí větší problém v problematickém čerpání podpory v nezaměstnanosti. Jako příklad dává manažery, kteří v momentě změny zaměstnání mají již domluvenou další práci, a přesto v rámci několikaměsíční pauzy tuto podporu čerpají. „Vzhledem k tomu, že se podpora vypočítává v jejich případě z relativně vysokého příjmu, stát na ně platí poměrně vysokou podporu,“ dodává.
„Výkřiky“ o zneužívání dávek mají podle něj i další efekt – stigmatizaci chudoby a pobírání dávek. „Důsledky takové politiky pak můžeme spatřovat třeba v situaci, kdy statisíce domácnosti nemají na energie, ale řada z nich se stydí říct si o pomoc. Jsou to spojené nádoby a ve své podstatě jde o důsledek neodpovědné politiky.“
Hůle je proto přesvědčen, že kontrola, kterou ministři plánují, nebude mít smysl. „Pokud by vláda opravdu chtěla šetřit, neprovádí nesmyslná plošná opatření v řádu desítek miliard korun, jako jsme tomu byli svědky v roce 2022,“ připomíná.
Nesrovnatelně více peněz než kontrolou zneužívání dávek by navíc podle analytika mohl stát získat zrovnoprávněním živnostníků a zaměstnanců. „Mimochodem zcela nejdražší sociální dávka je rodičovská, kterou v největší míře čerpají bohatší rodiny. To jen pro kontext celého segmentu dávek,“ dodává Hůle.
Například v roce 2020, kdy došlo ke skokovému zvýšení příspěvku z 220 na 300 tisíc na dítě, vydal stát na rodičovský příspěvek přes 38,5 miliardy korun.
Vláda nyní uvažuje o tom, že by změnila systém také u této dávky. Stát chce rodiče motivovat, aby se při péči o dítě vystřídali.
