Spotřeba alkoholu je v Česku „relativně stabilní, ale stabilně vysoká“

Z průzkumu platformy Výzkumník Seznam vyplynulo, že minimálně jednou týdně pije alkohol 38 procent respondentů, z nichž devět procent jej konzumuje denně. Dalších 16 procent pak dvakrát až třikrát týdně. Velká část však tvrdí, že alkohol pije pouze příležitostně, a 14 procent odpovědělo, že alkoholické nápoje nepije vůbec.

Podobný podíl lidí (15,8 %) se za dlouhodobé či celoživotní abstinenty označil také ve výzkumu Státního zdravotního ústavu za rok 2020. Ten se každoročně zaměřuje na zkoumání užívání tabáku a alkoholu v Česku.

Za rizikové pití se přitom považuje konzumace více než 20 g stoprocentního etanolu za den. „Obecně bychom tedy neměli přijmout více než dva standardní alkoholické nápoje za den a zcela bychom se měli zdržet alkoholu minimálně dva dny v týdnu,“ uvádí web Kliniky adiktologie.

Jako standardní alkoholické nápoje zmiňuje půllitr piva, dvě deci vína, 50 ml alkoholu o síle 40 % nebo 100 ml maximálně 20% likéru.

Jako nejčastější důvod k pití alkoholu pak respondenti na platformě Výzkumník Seznam uváděli jeho chuť. Více než pětina pak také odpověděla, že konzumují alkohol, protože je uvolňuje od stresu nebo se díky tomu cítí začlenění do kolektivu.

Odpovědi dotázaných pak ukazují, že nejčastěji pijí alkohol při setkávání s blízkými nebo při oslavách. Často si také dávají alkoholický nápoj v restauraci k jídlu. Zároveň 17 procent uvedlo, že pijí doma sami.

Chuť alkoholu se v průzkumu Seznamu ukázala jako hlavní důvod, proč jej lidé konzumují, zároveň je to nejčastější odpověď, proč respondenti abstinují či pijí alkohol jenom příležitostně.

Abstinenti pak dále uváděli, že alkohol nepijí z osobního přesvědčení (16 %) nebo ze zdravotních důvodů (14 %). Mezi dalšími důvody se objevovalo, že mají špatnou zkušenost se závislostí na alkoholu v rodině či v okolí nebo že si úspěšně prošli léčbou. Ženy také odpovídaly, že momentálně nepijí z důvodu těhotenství.

V průzkumu se však také často objevovala odpověď, že k pití alkoholu prostě nemají žádný důvod, nebo že pijí pouze ve velmi malé míře.

Spotřeba i míra konzumace alkoholu se v Česku dlouhodobě příliš nemění a nejoblíbenějším alkoholickým nápojem zůstává pivo. „Nevyvíjí se nijak překvapivě, nejsou tam nějaké veliké meziroční výkyvy. Je stále vysoká, ať už ji měříme podle toho, co se tady prodá a vyrobí, nebo podle toho, co se vypije, nebo podle toho, jak to lidé subjektivně vnímají. Je to relativně stabilní, ale stabilně vysoké,“ poznamenává k vývoji pití alkoholu v Česku Miroslav Barták z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Přesto v době pandemie covidu-19 došlo k mírnému poklesu spotřeby alkoholu v Česku. Vliv na to měla především různá protiepidemická opatření, jako bylo například uzavření hospod, restaurací a barů.

„Lidé také začali mnohem víc pít doma, což je v těch posledních covidových letech velmi typické. V našem velkém reprezentativním šetření, které jsme dělali v listopadu minulého roku, bylo jasně vidět, že lidé pili nejčastěji doma. V hospodě nebo v restauraci – to bylo až někde na čtvrtém místě,“ vysvětluje pokles spotřeby Barták.

Ve zmíněném šetření se také ukázaly výraznější rozdíly podle toho, kolik lidé pili alkoholu před pandemií: „Bohužel ti, kteří pili relativně více už před pandemií, do toho, jak se říká, ještě více spadli. Kdežto lidé, kteří pili málo, výrazně častěji víc pít nezačali. Takže to, jak se změnilo užívání alkoholu během covidu, naprosto jasně koreluje a souvisí s tím, kolik lidé pili předtím.“

Změny v konzumaci alkoholu pozorovali také v jednotlivých věkových skupinách, nejvíce pak u mladé generace ve věku 18 až 24 let. „Zasáhlo ji to oběma směry. Zaznamenali jsme jak výrazný nárůst lidí, kteří snížili konzumaci alkoholu, tak výrazný podíl těch, kteří ji zvýšili, ať už frekvenci nebo množství. Kdežto u věkové skupiny 45 až 54 let byl pokles velice malý,“ vysvětluje Barták.

Zároveň ale dodává, že nejvíce lidí pilo během pandemie covidu-19 stejně jako před ní a že pokles užívání alkoholu reportovalo více respondentů než jeho nárůst.

Více než polovina respondentů (59 %) v průzkumu platformy Výzkumník Seznam odpověděla, že zná alespoň jednoho člověka, který má podle nich problémy s pitím alkoholu. Přestože si toho ve svém okolí všímají, 66 procentům dotázaných to nevadí. Zásadně pak nadměrná konzumace alkoholu dopadá pouze na pět procent respondentů.

Z odpovědí v průzkumu také vyplývá, že nejvíce lidem vadí opilost druhých ve veřejné dopravě. Pouze 16 procent označilo, že je obtěžuje opilost obyvatel stejné domácnosti, a osmi procentům respondentů nevadí opilost druhých vůbec.

Konzumace alkoholu má ale dopady také na zdraví jedince, ne pouze na jeho okolí. „Alkohol ovlivňuje až 200 diagnóz, takže to není jenom ta závislost. Samozřejmě na některé má vliv úplně, například na alkoholovou cirhózu, a na některé třeba jenom z pěti až deseti procent. Jeho takzvaná frakce, jak se tomu říká, je u různých onemocnění různá a mění se podle pohlaví či věku,“ přibližuje Barták a dodává, že alkohol je také prokázaný karcinogen.

Průzkum se zaměřoval také na různé nástroje, které mohou snížit užívání alkoholu a případně další rizika. Jedním z nich je například i nulová tolerance alkoholu při řízení. Přestože Česko je v této otázce v Evropské unii spíše výjimkou, výrazná většina respondentů se v průzkumu vyjádřila rozhodně nebo spíše (dohromady 83 %) proti toleranci alespoň malého množství alkoholu za volantem.

Více než pětina z dotázaných ale alespoň jednou v životě auto pod vlivem alkoholu řídila. Ještě častěji pak respondenti jezdí v opilosti na kole, pět procent z nich dokonce pravidelně.

„Účastníci silničního provozu, kteří by byli nebo snad jsou pod vlivem alkoholu, se vystavují výrazně vyššímu riziku nehody,“ poznamenává Barták a zdůrazňuje, že alkohol by neměl patřit ani k jízdě na kole.

Nehodám, které způsobili řidiči pod vlivem alkoholu, se Seznam Zprávy podrobně věnovaly v tomto článku.

Dalším z nástrojů je pak nastavení věkové hranice, od které je pití alkoholu legální. V Česku je stanovena na 18 let a z průzkumu vyplývá, že většina dotázaných (57 %) tuto hranici podporuje. Zároveň ale 34 procent z respondentů označilo, že by se měla posunout až na 21 let. Pro její snížení se naopak vyslovila pouze tři procenta.

„Účinný nástroj, pokud je cílem snižování spotřeby alkoholu, je otázka zdanění,“ poznamenává Barták. Podle něj ale zvyšování ceny alkoholu prostřednictvím spotřební daně a cenových politik nereaguje příliš na fakt, že Čechům se daří lépe. „Když se podíváte na data, před pandemickým obdobím Češi v podstatě bohatli – v průměru samozřejmě, zdaleka ne všichni. Jak jsme ale bohatli, alkohol byl relativně dostupnější,“ vysvětluje.

Průzkum ale ukazuje, že velká část respondentů buď nemá na spotřební daň na alkohol jasný názor (28 %), nebo si myslí, že by měla zůstat stejná (36 %). Pouze 28 procent se jasně vyslovilo pro její zvýšení.

Barták ale zároveň upozorňuje, že pokud jde o strategii snižování konzumace alkoholu, z velké míry záleží i na názorech ve společnosti. „Vždy je to volba společnosti, která samozřejmě projde politickým rozhodovacím procesem. Není tady problém, že by snad nebyla znalost, co by mohlo fungovat, ale v tom, jaká je volba společnosti, k čemu se přikloní a co považuje za adekvátní pro své potřeby,“ uvádí.

„Ze své pozice se přimlouvám, jak za regulaci, tak bych viděl prostor pro spotřební daně a některá další omezení,“ dodává.

Seznam.cz je vydavatelem Seznam Zpráv.