Článek
V roce 2020 bylo v České republice podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) spácháno 1224 sebevražd, což v přepočtu činí 11,4 sebevraždy na 100 tisíc obyvatel.
V historickém měřítku sebevražednost v Česku s malými výkyvy klesá již od roku 1970. S nástupem pandemie koronaviru statistici zaznamenali oproti předchozímu roku drobný nárůst – o tři procenta. V roce 2019 však bylo nejméně sebevražd za celou historii zaznamenávání těchto dat, tedy od roku 1876.
Z druhého grafu je zřejmé, že tyto malé výkyvy jsou běžné napříč celým pozorovaným obdobím. Koronavirus a problémy s ním spojené tedy míru sebevražednosti alespoň prozatím nijak neovlivnily.
Kde hledat pomoc?
Pokud se někdo chová nebo vyjadřuje způsobem, který naznačuje, že by se mohl/a pokusit o sebevraždu, či pokud se vy cítíte v bezvýchodné situaci, kontaktujte odbornou pomoc, například na nonstop Lince důvěry Centra krizové intervence: +420 284 016 666. Děti pak mohou volat na bezplatnou nonstop Linku bezpečí: 116 111.
Největší míra sebevražednosti byla v Česku v roce 1934, kdy se svůj život rozhodlo ukončit 37 lidí na 100 tisíc obyvatel. Důvodem byla světová hospodářská krize, která do ČSR dorazila na začátku 30. let minulého století. Lidé neměli peníze na běžný život, v roce 1933 bylo dokonce téměř tři čtvrtě milionu nezaměstnaných.
Převažují muži
V Česku se dobrovolně rozhodne ukončit svůj život pravidelně výrazně větší počet mužů než žen. Průměrně za posledních 10 let spáchalo sebevraždu 4,4 muže na 1 ženu.
„Podíl mužů na sebevraždách začal výrazněji narůstat od devadesátých let dvacátého století,“ říká Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ. „V roce 2020 muži spáchali 82 procent všech sebevražd.“
Nejméně se lidé pro sebevraždu rozhodnou v období prosince a kolem vánočních svátků. Naopak nejvíce jich je na Nový rok, tedy 1. 1. Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ, upozorňuje, že počet sebevražd neodpovídá profilu celkové úmrtnosti, která je nejvyšší v zimních měsících a v březnu. „Sebevraždy nejsou páchány během roku stejnoměrně. Maxima jsou dosahována v jarních měsících a v první polovině léta. Během podzimních měsíců sebevražednost klesá až k prosincovému minimu.“
Máte podezření, že někdo ve vašem okolí skutečně uvažuje o sebevraždě?
Buďte citliví, ale pokládejte přímé dotazy jako:
- Jak zvládáš to, co se ti teď děje?
- Máš někdy pocit, že bys vše nejraději vzdal/a?
- Přemýšlíš o tom, jaké by to bylo být mrtvý/á?
- Přemýšlíš o tom, že by sis ublížil/a?
- Přemýšlíš o sebevraždě?
- Měl/a jsi už dříve sebevražedné myšlenky nebo jsi zkusil/a si nějak ublížit?
- Přemýšlel/a jsi nad tím, jak nebo kdy bys to provedl/a?
- Máš přístup k věcem, kterými by sis mohl/a ublížit?
Otázky na sebevražedné myšlenky nebo pocity dotyčnou osobu nenabádají k jednání. Možnost pohovořit si s někým o svých pocitech a myšlenkách může ve skutečnosti vést ke snížení rizika sebevražedného jednání.
Zdroj: Manuál pomoci při riziku sebevraždy Národního ústavu duševního zdraví
Nejčastější příčiny
Nejčastěji svůj život lidé ukončí oběšením. Mezi ženami a muži je však velký rozdíl. Muži častěji volí smrt oběšením a zastřelením, ženy otrávením a skokem z výšky.
Konkrétně v letech 2011–2020 bylo nejčastějším způsobem provedení sebevraždy oběšení (56 %), následováno zastřelením (12 %), skokem z výšky (10 %) a otrávením (9 %).
Nejlépe je na tom Vysočina
V počtu sebevražd na 100 tisíc obyvatel vychází již tradičně nejlépe Vysočina, druhé místo obsadily Olomoucký a Ústecký kraj. Nízká míra sebevražednosti je i v hlavním městě.
Naopak nejhorší situace je na Liberecku, jak potvrzuje předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček. „Regionem s nejvyšší mírou sebevražednosti je aktuálně Liberecký kraj. V posledních pěti letech zde byla o téměř 30 procent vyšší oproti celostátnímu průměru. Následuje kraj Karlovarský.“
Přestože míra sebevražednosti v Česku neustále klesá, je horší než průměr všech 28 zemí Evropské unie, který činí 11,1 sebevraždy na 100 tisíc obyvatel. V rámci EU tradičně zemře vlastní rukou nejvíce lidí v severských zemích, mezi něž se vklínilo ještě Maďarsko a Slovinsko. Naopak nejlépe z této statistiky vycházejí jižní státy.
Nejhůře je na tom podle dat Eurostatu, která označují průměr sebevražd na 100 tisíc obyvatel v letech 2011 až 2018, Litva (30 sebevražd na 100 tisíc obyvatel), následovaná Maďarskem (20), Slovinskem (19,9) a Lotyšskem. Naopak nejlépe je na tom Kypr (v průměru 4,3 sebevraždy na 100 tisíc obyvatel), Řecko (4,6), Malta (5,8) a Itálie (6,2). Česko se umístilo na 12. příčce.
