Článek
„V loňském roce registrujeme nárůst o 6,5 procenta v celkovém počtu sebevražd oproti klesajícímu trendu z dřívějších let. Ke zvýšení počtu sebevražd došlo zejména v mladších věkových kategoriích 15–19, 20–24, 30–34 let,“ popisuje situaci v tiskové zprávě Roksana Táborská z Národního ústavu duševního zdraví.
Přidává i absolutní čísla: „Nejvyšší počty sebevražd připadají na věkovou skupinu 45–49 let, kde s touto příčinou zemřelo 148 lidí. U každé z věkových kategorií 40–44 let, 55–58 let a 65–69 let zemřelo více než 100 osob.“
Hledat jednoduchý důvod nárůstu by bylo podle odborníků zbytečné. „Příčiny těchto změn není možné jednotlivě rozklíčovat,“ vysvětluje Alexandr Kasal z Národního ústavu duševního zdraví. „Jedná se o kombinaci faktorů na úrovni společenského vývoje, jako jsou nezaměstnanost, inflace, dostupnost služeb péče o duševní zdraví, celospolečenské klima, osobního well-beingu a kvality osobních vztahů, které budou reflektovat celospolečenský vývoj.“
Podle něj je také třeba si uvědomit, že za sebevraždou nemusí stát jediný důvod, ale spíše jejich kombinace.
Ve statistikách jednoznačně vedou muži. Jen v loňském roce jich v důsledku sebevražedného jednání zemřelo 1031, což je téměř čtyřikrát více než žen. „Chlapi drží a tvrdí, že je všechno v pořádku, až to nevydrží,“ vysvětloval pro projekt NEjsi sám serveru Aktuálně.cz psychoterapeut Martin Jára, spoluzakladatel organizace Liga otevřených mužů (LOM), který se specializuje na pomoc mužům. Podle Járy jim také chybí pevnější záchranná síť – ženy mají obvykle širší okruh blízkých přátel, se kterými udržují bližší vztahy a mohou se jim svěřit.
Kde najdu pomoc v případě psychických problémů:
Pokud máte pocit, že se vám zhoršuje psychické zdraví, můžete využít tipy a kontakty na následujících odkazech:
- Linky důvěry pro krizovou pomoc
- Sebevrazdy.cz pro případ sebevražedných myšlenek
- Opatruj.se pro dospělé a seniory
- Linka bezpečí pro děti a studenty
Podle odhadů WHO navíc platí, že počet pokusů je až patnáctinásobně vyšší než počet dokonaných sebevražd. V České republice se proto sleduje i počet hospitalizací pro záměrné sebepoškození. Ročně jich je víc než tři tisíce a většinou jde o mladé dospělé. Ti sice v absolutních hodnotách nejsou první, v této kategorii vedou muži mezi 40 a 44 lety, v případě podílu na všech úmrtích se ale poměry rychle změní.
U mužů-dvacátníků sebevraždy tvoří čtvrtinu všech úmrtí. A mladí třicátníci umírají v důsledku sebevraždy v jednom z pěti případů.
Mezi pohlavími jsou rozdíly i ve způsobu, jakým si berou život. Nejčastější volbou je obecně oběšení, u mužů jde o více než polovinu dokonaných sebevražd. Druhé v pořadí je zastřelení. Ženy si na život sahají krom již zmíněného oběšení hlavně skokem z výšky nebo otrávením.
„Jasně vnímáme vysokou potřebu aktivního předcházení sebevraždám, proto se stále zasazujeme o postupné naplňování opatření z Národního akčního plánu prevence sebevražd,“ říká Laura Juríková z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ).
„Jako klíčovou vnímáme mezinárodní spolupráci a přenos dobré praxe ze zahraničí, kterou můžeme čerpat díky účasti na projektu ImpleMENTAL. Inspirujeme se mimo jiné třeba v osvětě a předcházení úmrtím na železnicích,“ dodává.
Počty sebevražd lze podle odborníků významně snížit destigmatizačními aktivitami a nabídkou relevantních informací a efektivní pomocí. I proto NÚDZ rozšiřuje informace a materiály na webu sebevrazdy.cz. „Pro snazší dostupnost informací jsme také založili účty na sociálních sítích Instagram a Facebook,“ popisuje Laura Juríková.
I kvůli potřebě osvěty je 10. září světovým dnem prevence sebevražd. V souvislosti s tím například pracovní skupina Prevence a výzkum sebevražd NÚDZ ve spolupráci s organizací Cesta domů připravují besedu a navazující pochod pro pozůstalé po sebevraždě. Během akce se budou křtít i knihy, které ukazují samovolné ukončení života pohledem odborníků i pozůstalých.
