Článek
Seznam Zprávy zmapovaly, proč Češi bourají na silnicích: Protože neumějí správně jezdit, zato neustále spěchají. Nepřiměřená rychlost řidičů motorových vozidel je jednou z hlavních příčin dopravních nehod.
Detailní pohled do policejních statistik za rok 2020 ukazuje, že u nehod, které měly za následek zranění nebo úmrtí, byl ze 40 procent příčinou nesprávný způsob jízdy. Nepřiměřená rychlost následuje hned za ním s 27 procenty a třetí je s 25 procenty nedání přednosti v jízdě.
Jak mapu číst?
🔶 Jednotlivé body zobrazují každou jednotlivou nehodu, k níž došlo v uplynulém roce vinou nepřiměřené rychlosti a u níž zasahovala Policie České republiky. Místo odpovídá souřadnicím, jak je evidují policejní statistici.
🔶 Pro přehrání v čase stiskněte tlačítko play.
🔶 Pro detail je nutné přiblížit mapu zoomem.
Podle Centra dopravního výzkumu (CDV) má na rychlost jízdy vliv především druh komunikace a s tím související nejvyšší dovolená rychlost, ale také okolí silnic – zvolená rychlost se liší nejen v závislosti na tom, zda se v okolí vyskytují pevné překážky, ale i na tom, o jaké pevné překážky se jedná.
„Nejnižší rychlost volí účastníci v okolí budov. Například v okolí keřů jedou řidiči, účastníci dopravních nehod, nejvyšší rychlostí. Důvodem je zřejmě skutečnost, že keře, zejména díky malému průměru kmene (ve srovnání se stromy) neevokují v řidiči takové nebezpečí,“ zjistili výzkumníci z CDV.
Na volbu rychlosti má vliv také geometrie vozovky. Řidiči volí vyšší rychlost zejména na rovných úsecích. V zatáčkách bývá rychlost oproti referenční kategorii o cca 4 km/h menší.
Nepřiměřená rychlost je častým faktorem přispívajícím ke vzniku nehod agresivních řidičů, mladých řidičů (ať už osobního vozidla nebo motocyklu) a motocyklistů. Ve statistikách se mezi hlavními příčinami zranění a úmrtí na silnicích objevuje pravidelně.
„Ke většině závažných nehod v důsledku nepřiměřené rychlosti dochází mimo obec,“ upřesňuje Jindřich Frič, ředitel Centra dopravního výzkumu. „Zatímco vinou řidičů osobních automobilů bylo v důsledku nepřiměřené rychlosti usmrceno téměř tři čtvrtiny osob, na všech usmrcených v důsledku nepřiměřené rychlosti činil podíl řidičů osobních vozidel jen necelých čtyřicet procent,“ dodal.
V řadě případů se jedná o osoby, které zemřely cizím zaviněním: téměř čtvrtinu obětí nepřiměřené rychlosti tvořili spolujezdci v osobních vozidel (23 %) a chodci (12 %).
Neřízené střely
V roce 2019 činil podíl usmrcených osob v důsledku nepřiměřené rychlosti 36 % ze všech mrtvých při dopravních nehodách, vyplývá z analýzy, kterou zpracoval BESIP.
Podle hloubkové analýzy CDV za rok 2018 bylo více než sedm z deseti osob (73 %) v důsledku nepřiměřené rychlosti usmrceno vinou řidičů osobních automobilů, z 20 % vinou řidičů motocyklů, a z 5 % bylo usmrceno vinou řidičů nákladních vozidel.
Obdobně jsou na tom statistiky těžce zraněných, kdy šest z deseti osob (60 %) bylo v důsledku nepřiměřené rychlosti těžce zraněno vinou řidičů osobních vozidel. Na 23 % těžkých zranění se podílejí řidiči motocyklů.
Dokument očima viníků
Nový celovečerní dokument režiséra Víta Klusáka 13 minut přináší pohled na nepřiměřenou rychlost očima viníků vážných dopravních nehod. Film nabízí jejich autentické výpovědi i rekonstrukce nehod a úmrtí, které způsobili. Snímek, kterým vyvrcholila preventivní kampaň České asociace pojišťoven (ČAP) a BESIP, měl 10. června premiéru v České televizi.
Přibližně čtyři z deseti usmrcených osob (38% podíl) byli v důsledku nepřiměřené rychlosti řidiči osobních vozidel. S 23% podílem následují spolujezdci v osobních vozidlech, 19% podíl jde na vrub řidičů motocyklů.
Rychlost celkově pak patří k nejvýznamnějším faktorům ovlivňujícím závažnost dopravních nehod. Jak dokládají data, nejčastějšími rizikovými faktory přispívajícími ke vzniku dopravní nehody v důsledku nepřiměřené rychlosti je nepozornost (35 %), nesprávné vyhodnocení situace (15 %) a nezkušenost (13 %).
V porovnání s dalšími evropskými zeměmi patří Česko – pokud jde o smrtelné nehody na silnicích – k zemím spíše na východě Evropy (s výjimkou Slovenska, které je na tom statisticky lépe).
Kromě nepozornosti, nepřiměřené rychlosti a nesprávného vyhodnocení situace je velkým problémem řidičů v Česku rovněž alkohol za volantem, ale také nezkušenost spojená s přeceňováním svých schopností, únava a mikrospánek.
