Článek
Schodek státního rozpočtu poklesl z květnových 271 miliard korun na 214 miliard koncem července. „Předpokládáme, že tento pozitivní trend bude pokračovat,“ ujistil veřejnost ministr financí Zbyněk Stanjura, který nadále trvá na tom, že deficit koncem roku nepřekročí plánovanou částku 295 miliard.
Optimismus ministrovi nepokazil ani fakt, že výdaje rostou historicky nejvyšším tempem. V červenci byly meziročně vyšší o 178 miliard, tedy o 16 procent. Přesto ještě o procento rychleji rostou daňové příjmy. Hlavní zásluhu na tom má daň ze zisku podniků, které loni vydělaly víc, než se čekalo. Proto letos odvedly proti plánu zatím o 30 miliard navíc.
Deset miliard nad očekávání Ministerstva financí vynesla do července daň z příjmu fyzických osob. V jejím případě vládě pomohla „studená progrese“, která zvýšila reálnou sazbu daně pro průměrně vydělávajícího zaměstnance z 8,2 procenta na 8,8 procenta.
Co to je studená progrese
Sazba daně z příjmu dosahuje patnácti procent, poplatníci však mohou od vypočtené daně odečíst slevu na poplatníka 30 840 korun. Reálná daňová sazba proto například pro bezdětného poplatníka s průměrnou mzdou nedosahuje ani devíti procent.
Poplatníci s nižším výdělkem odvádějí méně, například zaměstnanec s průměrnou mzdou pod sedmnáct tisíc už neplatí daň vůbec. Studená progrese, tedy zvýšení reálné sazby, se uplatní, když příjmy vyrostou.
Studená progrese už stihla vymazat značnou část efektu, který mělo v před dvěma lety zrušení superhrubé mzdy. Například ve srovnání s rokem 2015 se na dani z příjmu reálně vybralo jen o osm procent méně.
Ministr Stanjura srazil schodek ještě částkou 39 miliard z evropských dotací. Tyto dotace obvykle jen pokryjí peníze utracené za evropské projekty a bilanci rozpočtu nezlepší. Ministr však loni nestihl v Bruselu vyúčtovat přes 40 miliard za projekty, které vláda už příjemcům proplatila. Letos proto může o srovnatelnou částku zvýšit příjmy.
Rozpočet v červenci 2023
| Výběr daní | Zvýšení proti roku | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| 2022 | 2019 | 2015 | |||
| V mld. Kč | V procentech | ||||
| Daně celkem | 912,8 | 12,5 | 20,3 | 58,6 | |
| Z toho: | DPH | 208,9 | 5,9 | 26,4 | 54,5 |
| Spotřební daně | 82,1 | -6 | -7,8 | 4,7 | |
| Podniková daň | 122,2 | 37 | 75,5 | 110,8 | |
| Daň fyzických osob | 80,2 | 24 | -10,8 | 47,6 | |
| Sociální pojistné | 397,5 | 9,2 | 23,7 | 83 | |
| Nominální růst HDP | x | 10 | 29,1 | 60,6 | |
| Inflace | x | 9,9 | 28,6 | 40,9 | |
Poznámka: Jako inflace jsou uvedeny hodnoty deflátoru HDP
Zdroj: Ministerstvo financí, plnění rozpočtu za červenec
Deflátor HDP není založen na spotřebním koši, ale na změně cen všech statků v ekonomice.
Plánovaný schodek by nemělo ohrozit ani to, jak rychle rostou největší rozpočtové položky. Například za sociální dávky včetně důchodů stát za sedm měsíců vyplatil o 69 miliard víc než loni, 51 miliard už uhradil energetickým firmám za to, že zákazníkům neúčtují ceny překračující vládní strop. V srpnu totiž do státní pokladny dorazí dividenda společnosti ČEZ ve výši 54 miliard, v září a prosinci podniky pošlou zhruba 28 miliard záloh na windfall tax, tedy daň z neočekávaných zisků.
„Letošní rozpočtová politika se zaměřila na to, že udrží schodek pod 295 miliardami za každou cenu. V hotovosti se to může povést,“ uznal ekonom Sobíšek. Varuje však, že taková bilance nedává o stavu rozpočtu solidní informaci. Do příjmů se totiž počítají mimořádné částky, které v příštím roce vypadnou. Proto je pravděpodobné, že podle evropské metodiky ESA 2010 dopadne rozpočet o poznání hůře.
„Do rozpočtových příjmů bych vůbec nepočítal opožděnou platbu evropských dotací,“ připomíná ekonom. V takovém případě by byl červencový deficit jen o 26 miliard lepší než v dosud rekordním „covidovém“ roce 2021.
„Veřejným rozpočtům také nahoru pomohla dvouciferná inflace,“ vysvětluje Pavel Sobíšek, proč firmy za loňský rok zdaňují tak vysoké zisky a proč vyrostly odvody zaměstnanců. Bez této pomoci se bude muset rozpočet obejít v příštích letech, kdy Ministerstvo financí očekává inflaci na úrovni dvou procent.
Ani vysoká inflace však nepomohla při výběru daně z přidané hodnoty, který se meziročně zlepšil jen o šest procent. Takové číslo podle odborníků svědčí pouze o tom, že ekonomika nerostla a že se spolu s ní mohou do dalších problémů dostat i státní finance. „Otazníky zůstávají,“ reaguje Pavel Sobíšek na dotaz, jestli se rozpočet v příštím roce vrátí k nižším číslům, tedy jestli bude plnit maastrichtská kritéria, jak před odjezdem na dovolenou slíbil premiér Petr Fiala.
Jak premiér uvedl na sociálních sítích, jedním z maastrichtských kritérií je povinnost udržet veřejný schodek pod třemi procenty HDP. To v českém případě znamená, že se stát, kraje, obce a zdravotní pojišťovny za rok nezadluží víc než 240 miliardami. K tomu má pomoci konsolidační balíček, který bilanci rozpočtu napřesrok zlepší o 94 miliard.
