Rozlišovat dlužníky? Sílí tlak na vládu, aby usnadnila insolvence jen podnikatelům

„Přístupnější oddlužení potřebujeme. Dnes do něj chodí 20 tisíc lidí ročně a předlužených je 400 tisíc. Stát to stojí vysoké miliardy kvůli šedé ekonomice,“ říká pro Seznam Zprávy sociolog Daniel Prokop z výzkumné organizace PAQ Research, jenž se svými kolegy pracoval na materiálu pro Národní ekonomickou radu vlády (NERV).

Fakt, že připravovaná novela insolvenčního zákona zahrnuje i spotřebitele, tedy nepodnikající fyzické osoby, vadí společnosti InsolCentrum, která od loňského roku lobbuje za to, aby se na nepodnikatele tříletá doba oddlužení nevztahovala. Ve spolupráci s dalšími zástupci odborné veřejnosti, která zastupuje věřitele, města nebo bytová družstva, otevřeně vystupují, pořádají kulaté stoly a tiskové konference, obesílají zákonodárce.

„Ministerstvo spravedlnosti se rozhodlo zákon změnit radikálněji, než po něm EU žádá,“ tvrdí InsolCentrum. Vláda ve svém programovém prohlášení slíbila zmírnění podmínek oddlužení. Snížení doby insolvenčního řízení z pěti na tři roky má proto platit nejenom pro živnostníky, ale pro všechny dlužníky bez rozdílu.

Ministerstvo spravedlnosti novelu insolvenčního zákona opakovaně projednalo s předsedy koaličních poslaneckých klubů a konzultovalo je se zástupci odborné veřejnosti, zejména insolvenčními soudci, insolvenčními správci, zástupci věřitelů i neziskovým sektorem.

„Čistě legislativně, technicky nedává smysl to rozdělovat. Je to neřešitelné. Ono ani nejde rozdělit dlužníky na podnikatele a spotřebitele. Buď je budete rozdělovat podle statusu: je to podnikatel, není to podnikatel. Pak hrozí, že si lidé začnou zakládat účelově živnost, protože když ji budou mít v době návrhu, budou se oddlužovat tři roky. Nebo podle typu dluhu, jestli to byl dluh na podnikání, nebo spotřebitelský. Ale to nikdo nerozdělí. Nikdo nedohledá, jestli jste si půjčil na podnikání, nebo ne,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Radek Hábl, ředitel Institutu prevence a řešení předlužení. Upozorňuje, že směrnice mluví o třech letech jako o maximální lhůtě.

Proti domněle radikální úpravě zákona se vymezuje i nevládní organizace Rubikon. „Nejde o nic radikálního, naprostá většina zemí EU má pro spotřebitele stejné nebo mírnější podmínky než pro živnostníky. V insolvenčním řízení se v minulých letech jednoznačně ukázalo, že odlišný přístup k podnikatelům a spotřebitelům nedává smysl. Také proto sladění oddlužení pro živnostníky a spotřebitele Evropská komise výslovně doporučuje a stejnou cestou se vydaly i další státy, například Německo nebo Polsko.“

InsolCentrum varuje, že po nové právní úpravě v insolvencích už nevymůže téměř nic. Operuje studií Ministerstva spravedlnosti, která je však neveřejná. „Výtěžnost byla za první úpravy velmi vysoká, 56 procent. To se snížilo s poslední novelou, kde je výtěžnost někde pod 30 procenty. Nyní se očekává, že by výtěžnost mohla spadnout i pod šest procent,“ říká v rozhovoru pro iDNES Bohumil Havel, člen legislativní rady vlády a bývalý proděkan a asistent na katedře obchodního práva Západočeské univerzity v Plzni.

Jenže před nízkými výsledky při uspokojování pohledávek InsolCentrum varovalo už před osmi lety a uvádělo velmi nízká čísla už tehdy: „Nejhorší výsledky v uspokojování pohledávek u insolvenčních řízení má stát. Ze statistik plyne, že má výtěžnost pouhých 2,9 %, zatímco banky 7,7 % a ostatní věřitelé 6,3 %. Podle údajů insolvenční zákon rovněž nesplnil očekávání co do exkluzivního postavení pro zajištěné věřitele. Mezi roky 2011–13 kleslo uspokojení zajištěných věřitelů z 32 % na 15 %, tedy o více než o polovinu,“ říkali zástupci Insolcentra na tiskové konferenci v listopadu 2015.

Pozn. redakce: Po zveřejnění analýzy se ozvalo InsolCentrum s tím, že „se data, jež uvedlo na tiskové konferenci v roce 2015 týkala něčeho jiného než oddlužení. Šlo o údaje míry uspokojení věřitelů u konkurzů“. Jednalo se skutečně o konkurzy, byť všude v dotčené zprávě je uvedeno „insolvenční řízení“ a není to specifikováno na „konkurz“. Tuto posáž tedy opravujeme.

„Dva a půl milionu exekucí je vedeno proti lidem s 10 a více exekucemi. Věřitelé mají za současného stavu/podmínek naopak naprosto minimální šanci na jakékoli, byť částečné plnění, pokud lidé v exekuci zůstanou. Oddlužení dává šanci věřitelům získat alespoň část dlužných (a v tu chvíli již dávno odepsaných) peněz zpět,“ upozorňuje organizace Rubikon.

„Zranitelné skupiny osob, jako jsou senioři, invalidé a matky samoživitelky, tvoří pouze čtvrtinu z celkového počtu zadlužených lidí. Téměř 380 tisíc potenciálních adeptů na oddlužení představují lidé v produktivním věku a bez zdravotního hendikepu. Z toho je 72 procent mužů,“ argumentuje Jarmila Veselá, jednatelka společnosti InsolCentrum, a vyzývá rozhodující orgány k dialogu.

„Domnívám se, že vláda i parlament by měly mít k dispozici dostatek věrohodných dat o zadlužených lidech. Ve finanční nouzi by se mělo pomáhat na míru jednotlivým skupinám, nikoli plošně. Neuvážené oddlužení v konečném důsledku poškodí i samotné dlužníky. Je nutný dialog odborníků se státními orgány, profesními organizacemi i poslanci či senátory. Varování většiny odborných profesí by nemělo zapadnout a vláda ani parlament by je neměly opomenout.“

Na to ovšem experti z Ministerstva spravedlnosti, NERVu i nevládních organizací namítají, že rozlišovat dlužníky a podle toho jim umožňovat vstoupit do insolvence nemá u nedobytných pohledávek v důsledku mnohačetných exekucí smysl.

Tento týden InsolCetrum zveřejnilo vlastní průzkum veřejného mínění, který vytvořilo v listopadu 2022. Na platformě agentury Ipsos si firma sama zadala vlastní otázky a nastavila možnost odpovědí. Za využití platformy si agentura účtuje poplatky, nicméně sama se na tvorbě průzkumu nijak nepodílí.

První otázka zní: Co je podle Vás hlavním důvodem, proč se lidé ocitají v dluhové pasti? InsolCentrum ji vyhodnocuje tak, že „93,8 procenta respondentů shledává důvod, proč se lidé ocitají v dluhové pasti na straně dlužníků“. Nekalé praktiky věřitelů v tomto průzkumu označilo za důvod dluhových problémů pouhých 6,2 procent respondentů.

Problém je v tom, že průzkum obsahuje jen čtyři uzavřené otázky, bez možnosti uvést jinou možnost. Z dřívějších průzkumů je přitom známo, že do dluhových pastí se lidé dostávají například i vinou nesplatitelného příslušenství, které bylo stanoveno zákonem.

Seznam Zprávy celý exekuční byznys a nastavení systému dlouhodobě analyzují a jedna z analýz se věnovala i tomu, jak vznikají nesplatitelné dluhy.

Celá problematika je mnohem složitější, než jen ukázat prstem na lidi, kteří se z různých důvodů propadli do dluhových pastí.

V současnosti se v Česku nachází na 400 000 lidí v mnohačetných a neřešitelných exekucích. Je to výlučně jejich problém? Není, říkají opakovaně experti na dluhovou problematiku.

„Zhruba polovina z těch, kteří čelí mnoha exekucím naráz, pokud jsou aktivní v ekonomice, snižuje své příjmy. Tyto osoby pracují načerno, dostávají plat přes své příbuzné, přijímají minimální mzdu nebo pobírají dávky, aby snížili výši srážek spojených s exekucí,“ upozorňuje Daniel Prokop.

Lidé takto zasažení exekucemi tím nepřímo snižují odvody na pojistném a daních. Podle expertních odhadů NERVu přichází stát o pět až dvanáct miliard korun ročně.

Další motivací je snaha udržet si nárok na dávky. V případě exekuce nebo insolvence mají nárok například na příspěvek na bydlení, které jsou stanoveny na základě příjmů před exekucí. Tím, že minimalizují své příjmy před exekucí, si zvyšují šanci, že se jim bude dostávat pomoc od státu.

Nevládní organizace Rubikon, která od roku 1994 podporuje své klienty v získání a udržení práce a bydlení, v řešení dluhů, v přijetí odpovědnosti za sebe a své činy i vůči rodině a okolí, upozorňuje, že „novela insolvenčního zákona, která upravuje oddlužení fyzických osob podnikajících i spotřebitelů je v současné době v připomínkovém řízení a vyvolává v odborných i laických kruzích velké emoce. Některé ‚zaručené‘ pravdy o novele z úst mnoha odborníků či lidí, kteří se za odborníky považují, jsou však mírně řečeno zavádějící“.