Článek
„Jde o spravedlivý a zároveň vynucený krok,“ ocenila vládní plán na zvýšení rodičovského příspěvku demografka Jiřina Kocourková. Upozorňuje však, že nárůst z 300 na 350 tisíc korun pro děti narozené od příštího roku nebude mít „zázračný efekt“ a že tuzemské porodnosti zásadně nepomůže. Návrh příslušného zákona z dílny vládní koalice Petra Fialy projedná Sněmovna v tomto týdnu.
Podle prognózy, která vychází z dat Českého statistického úřadu, se letos narodí jen zhruba 90 tisíc dětí. To je na úrovni populačního propadu z let 1996-2001 a o 20 tisíc méně než předloni.
Také proto vláda podle důvodové zprávy navrhuje „navýšit rodičovský příspěvek o polovinu růstu spotřebitelských cen od roku 2020“.
Zvýšení vládní podpory může motivovat mladší populaci k zakládaní rodiny, zkušenosti z dřívějška však ukazují, že se přínos jednorázového opatření rychle vyčerpá. „Nelze vyloučit krátkodobý efekt, který vydrží jeden nebo dva roky,“ míní Jiřina Kocourková, která přednáší na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Obdobnou zkušenost mělo Česko v roce 1989. Tehdy stát nabídl rodinám zvýhodněnou půjčku ve výši 150 tisíc, která však zvýšila porodnost pouze v následujícím roce. V roce 2007 došlo k dvojnásobnému navýšení rodičovského příspěvku a počet narozených dětí během dvou let vyrostl o 15 tisíc. Do roku 2011 však porodnost poklesla na předchozí úroveň. Zvýšení příspěvku o polovinu v roce 2020 pak pouze o rok oddálilo nastávající pokles porodnosti.
Stejným zákonem, který zvyšuje rodičovský příspěvek na 350 tisíc, vláda zároveň ze čtyř na tři roky zkracuje období, kdy je možné příspěvek čerpat. Fakticky tak omezuje rodičovskou či mateřskou dovolenou, kdy má každá matka či otec automaticky nárok na dávky od státu.
Zkrácení mateřské dovolené naopak může mladé Čechy od založení rodiny odradit. „Studie ukazují, že negativní opatření mají větší efekt než zvýšení podpory,“ upozorňuje Jiřina Kocourková. Negativní efekt by ale podle ní tentokrát nastat nemusel, protože vláda celkový objem rodičovského příspěvku nekrátí, ale naopak zvyšuje. Přesto není demografka ze zkrácení doby, kdy lze dávku pobírat, nadšená. „Možnost volby, tedy možnost čerpat příspěvek delší dobu, by měla zůstat zachována,“ míní.
Nastupují slabé ročníky
Experti očekávají při podpoře rodiny další vládní iniciativu. „Pokud podporovat porodnost, pak v tomto desetiletí,“ připomíná Tomáš Fiala z České demografické společnosti, že do reprodukčního věku dospěly slabé ročníky z konce 90. let minulého století. Proto je třeba zastavit pokles plodnosti, který nastal pod vlivem covidové a ekonomické krize před dvěma lety.
Ke zlepšení populačního vývoje může podle demografky Kocourkové pomoci jen komplexní politika, která se v Česku dařila před rokem 2018, kdy stát dokázal rodinám nabídnout vedle finanční podpory také lepší služby včetně zakládání dětských skupin a ochranu pracovních míst pro matky.
Více o vývoji plodnosti v Evropě
Česko se společně s Francií umístilo v roce 2021 na nejvyšších pozicích v počtu narozených dětí na jednu ženu. Trend se ale loni otočil, v prvních devíti měsících se narodilo nejméně dětí od roku 2004.
Expertka naopak varuje před napodobováním populační politiky ze 70. let minulého století, která přispěla k nástupu silné generace tzv. Husákových dětí. Komunistická vláda tehdy instalovala přísný neostalinský režim, zároveň však zavedením mateřské dovolené umožnila frustrovaným Čechům únik do rodinného života. Těžko také opakovat opatření typu zpřísnění interrupčního zákona.
S radikálním návrhem přišla Dana Hobzová z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, která doporučuje po vzoru Francie, Belgie nebo skandinávských zemí zavést „univerzální příspěvek na dítě“, který by zlepšoval finanční situaci rodin pravidelnou podporou až do dospělosti jejich dětí. Dnes mají rodiny, které po třech nebo čtyřech letech od narození dítěte vyčerpaly rodičovský příspěvek, k dispozici tzv. dětský přídavek ve výši zhruba 1000 korun měsíčně. Na ten však mají nárok pouze rodiny, které prokážou, že jejich příjem nepřesahuje 3,4násobek životního minima, tedy 50 tisíc měsíčně pro čtyřčlennou rodinu.
Zároveň mohou pracující rodiče každoročně na každé dítě využít daňovou slevu na úrovni 20 tisíc korun. Podle Dany Hobzové však tato sleva k zakládání rodiny nemotivuje.
V období úspor ovšem vláda nechce utrácet. Pokud Parlament její návrh schválí, připlatí státní pokladna v příštím roce za valorizaci rodičovského příspěvku 0,4 miliardy, v dalších letech se budou náklady zvyšovat – až na 5,5 miliardy v roce 2027.
