Článek
Nejen odhodlaní odpůrci očkování, ale také váhavá spolková vláda způsobily, že se Rakousko ocitlo na konci evropského koronavirového žebříčku. Lockdown a povinné očkování přicházejí pozdě, říkají kritici.
Byl pátek 19. listopadu 2021, rakouský kancléř Alexander Schallenberg právě vyhlásil lockdown pro všechny obyvatele Rakouska a oznámil očkovací povinnost od příštího února. Zcela přeplněná nemocnice v Linci, hlavním městě Horního Rakouska, neměla kam ukládat pacienty zemřelé na covid. V tu chvíli odjíždí vlakem z Lince tři sta kilometrů na západ do Německa muž v červené čepici.
Jmenuje se Rainer Unterrichter a je to bývalý podnikový lékař, kterého propustili. Média si ho všimla, když na nádraží přes objemný reproduktor zpíval píseň, jejíž refrén zní: „Strč si stříkačku do zadku.“ Vzkaz byl určen právě šéfovi rakouské vlády Alexanderu Schallenbergovi.
Lékař Unterrichter popírá nebezpečí koronaviru, není očkovaný ani testovaný, nenosí roušku a nyní pokojně odjel za svou německou přítelkyní. Ve vlaku ho vyzvou, aby si roušku nasadil, on si ji vzápětí zase sundá. Pokud by byl nakažený, šíří virus mezi další lidi.
Virus se aktuálně nejvíc šíří mezi školáky. Jak je ale vidět z grafu, nákaza stále více zasahuje všechny věkové skupiny, což následně způsobuje přetížení nemocnic.
Chtěli jsme být jako Dánové
Neočkovaných lidí je v Rakousku momentálně 35 %, a právě tohle je důvod, proč země nedosáhla kolektivní imunity.
Kdyby nebylo voličů a podporovatelů krajně pravicové strany FPÖ (Svobodná strana Rakouska), mohli jsme na tom být jako Dánové, hlásaly od léta novinové titulky. Tedy bez lockdownů a dalších omezení. Dánsko má totiž natolik proočkovanou populaci (téměř 80 %), že lidé mohli odložit roušky a země se k lockdownu neblíží ani náznakem.
Česko se od letních měsíců v tempu očkování propadá, nyní je rozdíl zhruba 6 procentních bodů pod Rakouskem. Křivky s vývojem vakcinace jsou v obou zemích podobné, vývoj pandemie je podobný také.
Bludy, nejistotu a nákazu šíří hlavně krajní pravice
Za zhoršující se situaci a nedostatečně proočkovanou populaci je částečně zodpovědná krajně pravicová FPÖ, která „šíří spoustu fám a vyvolává nejistotu“, uvedl již před několika měsíci tehdejší lidovecký kancléř Sebastian Kurz v letním rozhovoru pro televizi ORF.
Svobodní se navíc mezi sebou organizují a pořádají demonstrace proti vládním krokům. Na té poslední vídeňské byly k vidění tisíce lidí bez roušek, ačkoli je jejich nošení v davu povinné. Na výzvy policie, aby si demonstranti nasadili roušky či respirátory, zareagoval jen zlomek z nich.
Protestující mávali rakouskými a dalšími vlajkami a nesli transparenty „ne očkování“, „dost“ nebo „pryč s fašistickou diktaturou“.
Kontroverze Svobodných (FPÖ)
🔵 V květnu 2019 se na veřejnosti objevila videonahrávka z hotelu na ostrově Ibiza, na které se pár týdnů před rakouskými parlamentními volbami 2017 domlouval předseda FPÖ Heinz-Christian Strache s nastraženou provokatérkou na mediální podpoře v parlamentních volbách. Údajná investorka, která se vydávala za neteř rusko-turkmenského oligarchy, za to měla výměnou dostat přidělení rakouských státních zakázek. Kauza vedla k okamžité rezignaci rakouského vicekancléře a předsedy FPÖ Stracheho, k rozpadu vládní koalice a předčasným parlamentním volbám v září 2019.
🔵 Poslanci Svobodných opakovaně zpochybňují nebezpečnost koronaviru i veškerá opatření proti jeho šíření. V prosinci 2020 se jeden z nich, Michael Schnedlitz, snažil na půdě rakouského parlamentu dokázat neúčinnost testování. Video, ve kterém testoval nápoj (colu), bylo masivně sdíleno na sociálních sítích, ovšem bez informace, že poslanec test použil nesprávně a že si ani nepřečetl návod. Výrobci testů experiment zopakovali přesně podle instrukcí a testy s colou vyšly negativní.
Zkraje se objevily i zprávy, že na se demonstraci objevil i šéf Svobodných Herbert Kickl, který byl minulý týden pozitivně testován na koronavirus a ze zákona musí strávit 14 dní v karanténě. Informace o jeho osobní účasti se nepotvrdily, Kickl poslal demonstrantům videopozdrav.
Jenže mezi nechráněnými demonstranty se virus pochopitelně šířil.
Voliči FPÖ jsou nejméně očkovaní
Podle dlouhodobých průzkumů očkovaných a neočkovaných osob a jejich sympatií k různým politickým stranám je vidět obrovský rozdíl:
Více než 70 procent voličů NEOS, lidovců, sociální demokracie nebo Zelených v průzkumech deklaruje ochotu nechat se očkovat. Naproti tomu u voličů Svobodných a nevoličů je tato ochota velice nízká. Mezi voliči Svobodných (FPÖ) je dlouhodobě nejnižší míra proočkovanosti – podle průzkumů se sice od začátku roku ochota k očkování téměř zdvojnásobila, ale stále jen mírně překračuje 50 procent.
Lidé se začali více očkovat, pomůže to později
Zájem o vakcíny v zemi prudce stoupl ve chvíli, kdy se začalo veřejně mluvit o plánovaném lockdownu pro neočkované. Ještě před jeho spuštěním si pro první dávku přišlo 25 tisíc lidí, nejvíce od léta, a podobný počet přibyl i za víkend, kdy vláda lockdown pro neočkované oficiálně vyhlásila.
Zbytečně trpí a umírají lidé
„Musíme tvrdě třídit, taková je realita,“ říká Friedrich Hoppichler, ředitel Nemocnice Milosrdných bratří v Salcburku.
Tzv. triáž neboli třídění pacientů je jedna z nejhorších skutečností, jaká může v moderní medicíně nastat. Jde o proces, kdy se určuje priorita ošetření pacientů na základě závažnosti jejich stavu. A používá se, když nestačí zdroje, tedy lékařský personál, lůžka či vybavení na okamžité ošetření všech.
Lidé s mnoha onemocněními, jinak léčitelnými, jsou v ohrožení života víc než kdy jindy, nemá je kdo operovat a léčit. Týká se to nádoru prostaty, výměny kyčle, mozkové příhody, žlučníkového záchvatu či jakéhokoli dalšího zdravotního problému, který vyžaduje okamžitý zásah lékařů a který zdaleka nemusí vést k úmrtí pacientů. Ovšem za normálního stavu, kdy nemocnice nejsou přeplněné a zdravotnický personál přetížený.
A zatímco ředitel Hoppichler popisuje mimořádnou situaci a jak fatální bude mít dopad na ty nejslabší, pod okny zrovna křičí tisícihlavý průvod lidí, že koronavirus neexistuje.
Kdo za to může?
Podobně jako na Slovensku nebo v Česku jde o kombinaci více faktorů dohromady. Zjednodušeně řečeno, situaci ztěžuje organizovaná krajní pravice, na niž se nabalují lidé, kteří mají strach z jehly nebo z vedlejších účinků vakcíny.
Velkou roli pak hraje také nezvládnutá vládní politika a nedostatečné vysvětlování situace. Po vleklých aférách kancléře Sebastiana Kurze, které vyústily v jeho říjnovou rezignaci, důvěra Rakušanů ve veřejné instituce oslabila.
Nový kancléř Schallenberg se navíc omezování očkovaných osob ještě do minulého týdne bránil, ale ocitl se pod tlakem dalších členů vlády. Bylo jasné, že lockdown pro všechny je nevyhnutelný, byť se může zdát nespravedlivý vůči lidem, kteří podnikli vše pro ochranu sebe i společnosti.
Aktualizace 25. 11. 2021 v 11.30 hod.: Opraven graf s vývojem očkování v ČR, Rakousku a Dánsku. Proočkovanost v ČR byla ke 23. 11. o 6 procentních bodů nižší než v Rakousku.
