Raději jádro než elektromobil. Češi s využitím obnovitelných zdrojů váhají

„Lidstvo vede válku proti přírodě, musíme s tím přestat. Planeta Země je naším jediným domovem. Globální oteplování musíme omezit na 1,5 °C. Jednat musíme okamžitě a společně,“ uvedl předseda Evropské rady Charles Michel na zahájení listopadové konference OSN o změně klimatu. Jak ale klimatické změny a využití udržitelných zdrojů energie vnímají Češi?

Průzkum, který v lednu 2022 provedl Výzkumník Seznam, přibližuje názory Čechů na klimatickou změnu i zájem o ekologické varianty výroby a využití energie. Z dat vyplývá, že 78 procent Čechů je přesvědčeno, že klima na Zemi se v posledních 50 letech mění.

63 procent respondentů se domnívá, že změnu klimatu způsobuje hlavně člověk, pětina předpokládá, že změny jsou jiného druhu. Více než dvě třetiny lidí – 68 procent – si myslí, že negativně se měnící klima je třeba odvrátit změnou lidské činnosti. Respondenti jsou také přesvědčeni, že klimatická změna může mít přímý dopad na jejich život v České republice.

Nejvíce Čechů zapojených do průzkumu si myslí, že kvůli změně klimatu přibudou problémy s nedostatkem vody (58 %). Více než polovina účastníku průzkumu je také přesvědčena že nastane větší sucho (56 %) a celkově se promění krajina (50 %). Naopak sedm procent respondentů předpokládá, že změna klimatu se v České republice nijak nepromítne, šest procent se pak domnívá, že se klima vůbec nemění.

Téměř polovina lidí, přesněji 47 procent, si myslí, že klimatické změny by se měly řešit okamžitě. Do pěti let by je chtěla zlepšit desetina, do 10 let 12 procent účastníků výzkumu. Více než sedmina dotazovaných by klimatické změny řešila za více než 10 let, 17 % z nich je dokonce nechce řešit vůbec.

Jednou z možností, jak negativní proměnu klimatu řešit, mohou být obnovitelné zdroje. Ty však ve svých domácnostech využívá jen pouhých 15 procent obyvatel Česka. Nejvíce lidí má doma tepelné čerpadlo a solární panely na ohřev vody i výrobu elektřiny.

Data z Výzkumníku ukazují, že přes 37 procent respondentů přemýšlí nad investicemi do udržitelných zdrojů energie. Z druhé části grafu vyplývá, že nejvíce lidí uvažuje o koupi solárních panelů na výrobu elektřiny (24 %) a na ohřev vody (14 %).

Oproti využívání obnovitelné energie v ostatních státech Evropské unie Česká republika značně pokulhává. V žebříčku Eurostatu využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů se Česko umístilo na pátém místě od konce s 15 procenty využití elektřiny z obnovitelných zdrojů z celkového počtu spotřebované energie.

Průměr členských států činí 37,5 %, nejlépe je na tom s obnovitelnými zdroji Rakousko se 78,2 procenta, Švédsko a Dánsko. Nejhůře je na tom Malta, kde elektřina z obnovitelných zdrojů činí jen 9,5 procenta z celkové spotřeby elektřiny.

Využívání obnovitelných zdrojů a další způsoby snižování negativního vlivu na klima však mohou být pro mnohé lidi problematické kvůli vysokým počátečním investicím. Se snížením nákladů by tak mohly pomoci dotace od státu. Nejvíce Čechů by ocenilo podporu v zateplování a modernizaci vytápění, kterou by uvítalo tři čtvrtě respondentů. Naopak málo lidí se chce omezovat v konzumaci masa.

Z dat vyplývá, že 61 % lidí by využilo finanční podporu na výrobu energií z obnovitelných zdrojů. Stejné množství lidí by také chtělo, aby vláda dotovala městskou a příměstskou veřejnou dopravu. Vzhledem k dopravě by 43 % lidí rovněž ocenilo dotování dálkových vlakových spojení. Evropa je železničními sítěmi hustě protkaná, cesta za hranice na západ se však může značně prodražit.

Méně ekologickou leteckou dopravu by chtělo omezit 26 % lidí zdaněním leteckého paliva. Mnoho respondentů však nevidělo výhodu v podpoře elektromobility, dotovala by ji ani ne čtvrtina lidí. Světovým lídrem v elektromobilech je Norsko, kde nyní jezdí na elektřinu tři čtvrtě nově prodaných aut. Severská země se také rozhodla, že od roku 2025 už nebude prodávat auta se spalovacím motorem. Norsko nákup elektromobilu podporuje dotacemi i odpuštěním od daní a mýtného či dalšími výhodami.

Situace v Česku je značně rozdílná. Z dotazníku vyplývá, že auta poháněná elektřinou vlastní jen jeden člověk ze sta, stejně je tomu u hybridních aut. Naopak autem se spalovacím motorem jezdí 70 % respondentů, 28 % žádné auto nevlastní. O koupi hybridního automobilu či elektromobilu by uvažovalo pouhých 13 % lidí.

V Norsku jsou v tuto chvíli ceny elektroaut na stejné úrovni jako aut se spalovacími motory. V Česku je ovšem jedním z hlavních důvodů, proč si auto napájené elektřinou nekoupit, jeho vysoká cena. Z poslední části grafu vyplývá, že nejvíce lidí, tedy 8 %, by nyní bylo ochotno utratit za nové auto 201 až 400 tisíc, což je na elektroauto nedostačující. 71 % respondentů dokonce uvedlo, že by si v tuto chvíli automobil nechtělo pořídit, ať už kvůli nedostatku financí, či kvůli tomu, že už auto mají.

S klimatickými změnami úzce souvisí i způsob výroby elektrické energie. V České republice se poslední roky řeší výstavba nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v blízké době pověří skupinu ČEZ, aby oficiálně vypsala soutěž, do které může být pozvána americká společnost Westinghouse, EdF z Francie a korejská KHNP.

Proti dostavbě Dukovan se v roce 2019 ostře ohradilo Rakousko. Sousední země v tiskovém prohlášení uvedla, že plánovanou výstavbu odmítá. „Náš cíl je 100 procent obnovitelné energie,“ vyjádřilo se tamní ministerstvo udržitelnosti a cestovního ruchu.

Stejný názor vyslovila i Elisabeth Köstingerová, rakouská ministryně životního prostředí, pro agenturu APA. „Jaderná elektrárna není technologií budoucnosti, není čistá, není šetrná ke klimatu, není levná a především je nebezpečná.“ Tyto argumenty proti jaderným reaktorům však většina Čechů nesdílí.

Z výzkumu vyplývá, že 48 procent dotazovaných souhlasí s dostavbou Dukovan za finanční podpory státu, 29 % si myslí, že by měl být nový reaktor vystavěn za peníze společnosti ČEZ. Šest procent s novým projektem nesouhlasí a 17 % lidí na něj nemá názor.

Mnohé státy se kvůli klimatické neutralitě také odklánějí od používání fosilních paliv, jako je ropa či uhlí. Data ukazují, že přibližně polovina dotazovaných je pro to, aby si Česko určilo datum pro ukončení spalování uhlí v hnědouhelných elektrárnách.

Energie z uhlí se dá nahradit právě energií z obnovitelných zdrojů. V Evropské unii se na vyrábění energie z obnovitelných zdrojů nejčastěji používají větrné a vodní elektrárny, které tvoří více než dvě třetiny takto vyrobené energie. Zbylou třetinu tvoří energie ze solárních panelů a biopaliv a dalších obnovitelných zdrojů.

Lednového výzkumu se zúčastnilo 1 375 respondentů starších 18 let v období od 19. do 31 ledna. O výsledcích první části věnované zdražování plynu a elektřiny a jejich dopadům na domácnosti se můžete dočíst v článku zde.

Seznam.cz je vydavatelem Seznam Zpráv.