Článek
Přes dva roky trvající pandemie zasáhla různá spektra společnosti. Nový průzkum Eurobarometru se u příležitosti Mezinárodního dne žen zaměřil na dopady pandemie covidu-19 právě na ženy.
V otázce finanční nezávislosti se podle průzkumu u 70 procent žen ze zemí EU situace nezměnila. Naopak 18 procent odpovědělo, že v důsledku pandemie jsou výrazně nebo o něco více závislé na svém nejbližším okolí. Opačný efekt měla pandemie v necelých sedmi procentech případů.
Průzkum: Ženy v době covidu-19
Průzkum Eurobarometru se zaměřoval na dopady pandemie covidu-19 na život žen v Evropské unii. Konkrétně průzkum zkoumal názory žen na jejich pracovní život během pandemie, na násilí na ženách a na duševní zdraví žen.
Průzkum probíhal v období od 25. ledna do 3. února 2022 ve 27 členských zemích EU. Účastnil se jej reprezentativní vzorek žen starších 15 let, dohromady se jich do průzkumu zapojilo 26 741. Za Česko se průzkumu účastnilo celkem 1041 žen.
Průzkumy Eurobarometru slouží EU k pravidelnému sledování stavu veřejného mínění v Evropě v otázkách týkajících se EU a postojů k tématům politického nebo sociálního charakteru.
Ukazují se však větší rozdíly v hodnocení finanční (ne)závislosti v důsledku pandemie podle věku a zaměstnání. Více závislé na svém okolí se podle průzkumu staly mladší ženy a ženy samostatně výdělečně činné.
Při podrobném pohledu na jednotlivé členské země EU se finanční závislost žen na jejich nejbližším okolí zvýšila nejvíce v Bulharsku. Z odpovědí v průzkumu vyplývá, že přes 37 procent bulharských žen se s touto situací potýkalo. Stejně se vyjádřilo přes 33 procent žen z Kypru, přes 30 procent řeckých žen a přes 28 procent Rumunek.
V těchto zemích zároveň výraznější část z dotázaných odpověděla, že se v době pandemie staly méně závislé na financích druhých. Beze změny pak svou finanční (ne)závislost hodnotilo nejvíce žen v Dánsku a Finsku.
V sérii otázek, které se zaměřovaly na dopady pandemie na pracovní podmínky žen, se jako nejvýraznější problém ukázalo, že pandemie měla negativní vliv na balanc mezi pracovním a osobním životem žen. S tímto tvrzením rozhodně nebo spíše souhlasilo přes 43 procent žen v EU. Podobné procento z dotazovaných ale tento dopad nepocítilo.
Méně žen se kvůli pandemii rozhodlo změnit práci, týká se to přibližně třetiny respondentek. Naopak necelá polovina rozhodně nebo spíše práci měnit neplánuje. Téměř pětina dotazovaných pak zvažuje nebo se již rozhodla, že omezí kvůli pandemii množství času, který věnují placené práci.
Na rovnováhu mezi pracovním a osobním životem měla pandemie negativní dopad zejména pro ženy na Kypru, tuto odpověď označilo přes 67 procent z nich. O něco méně žen, necelých 60 procent, pociťovalo tento dopad v Řecku a také na Maltě.
Naopak nejméně měla podle odpovědí v průzkumu pandemie negativní dopad na rovnováhu mezi pracovním a osobním životem na ženy v Dánsku, tuto odpověď zvolilo necelých 30 procent.
Z hlediska věku pandemie podle průzkumu negativně dopadla na rovnováhu mezi pracovním a osobním životem výrazněji více na mladé ženy. Ve věkové kategorii 15 až 24 let tento dopad pocítila více než polovina dotazovaných.
Rozhodně nebo spíše s tímto tvrzením souhlasila také necelá polovina (48 procent) žen samostatně výdělečně činných nebo ženy, které žijí v domácnosti s dětmi.
Jako druhý nejčastější důsledek pandemie pak ženy v průzkumu označily negativní vliv na jejich příjem. S tímto tvrzením rozhodně nebo spíše souhlasilo 38 procent z dotazovaných.
„To lze vysvětlit tím, že ženy vykonávají méně placenou práci – tedy méně práce za plat nebo mzdu –, než by chtěly, a to buď z důvodu dopadu pandemie na trh práce (31 % souhlasí, že se jich to týká), nebo z důvodu nárůstu práce v domácnosti (25 % s tím souhlasí),“ uvádí shrnující zpráva k průzkumu.
Z odpovědí obyvatelek jednotlivých zemí pak vyplývá, že nejvíce pocítily negativní dopady pandemie na své příjmy ženy v Řecku (přes 60 procent), v Bulharsku (přes 57 procent) a na Kypru (přes 56 procent).
Opačně pak v průzkumu odpovídaly respondentky z Dánska, Finska a z Estonska. Ve všech těchto zemích výrazně převažovaly odpovědi, že pandemie neměla negativní vliv na jejich příjem.
V Česku s tímto tvrzením o negativních dopadech pandemie na jejich příjem souhlasilo necelých 44 procent žen. Více než polovina však rozhodně nebo spíše tento negativní dopad pandemie nepocítila.
Z hlediska věku průzkum ukázal, že negativní dopad na výši příjmu žen byl v podobné míře ve věkových kategoriích od 15 do 54 let.
Větší rozdíly se pak ukázaly na základě odpovědí žen podle zaměstnání. Necelých 60 procent žen samostatně výdělečně činných pocítilo podle průzkumu negativní dopad pandemie na jejich příjmy. Podobně pak přes 54 procent žen pracujících manuálně. Oproti tomu v případě zaměstnankyň šlo pouze o třetinu.
