Fakta: Připojení k internetu je v Česku slušné. Pokud nebydlíte na vsi

Otevření škol v Česku se odsunulo a pokračuje distanční výuka, vláda navíc vyzvala zaměstnavatele, aby zaměstnancům umožnili práci z domova. Ne všude je však připojení k internetu dostatečné. Zejména obyvatelé menších obcí si často stěžují, že musí běhat s mobilem či notebookem v ruce po domě, nebo dokonce jeho okolí, aby chytili potřebný signál.

Jak vysvětluje výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund, v roce 2020 by měl být standard rychlosti připojení české domácnosti minimálně 100 Mb/s. „Taková rychlost vám umožní bezproblémové připojení všech členů rodiny nejen na online výuku, ale i na telekonference v rámci home office, sledování televize a podobně,“ popisuje.

„V místech, kde bydlíme a pracujeme, bychom měli primárně mít kvalitní pevné připojení, ideálně prostřednictvím optických kabelů. Mobilní připojení sice může pomoci tam, kde není k dispozici kabel, mobilní sítě však z principu nemohou suplovat nedostatek kabelové infrastruktury,“ upozorňuje ředitel APMS.

Potřebná rychlost 100 Mb/s je ale nedosažitelná pro některé oblasti mimo města. Podle Grunda je častým venkovským scénářem nedostatečná infrastruktura. Kvůli té se internet do domácností vede pomocí bezdrátového připojení a rychlost nepřesáhne ani 30 Mb/s. Ve skutečnosti půjde o připojení výrazně pomalejší.

„Navíc, když se vám na online výuku připojí půlka vesnice a do toho začne pršet, můžete si jít místo online výuky zahrát maximálně Člověče, nezlob se,“ přibližuje venkovské podmínky Grund. Jak dodává, v současnosti je přinejmenším na mobilním internetu, konkrétně 4G síti, přibližně 99 % obyvatel Česka.

Podrobná mapa připojení v České republice je k dispozici zde.

Je to přitom necelých pět měsíců, kdy Národní kontrolní úřad došel k názoru, že připojení se v Česku zlepšilo jen díky investicím soukromých podnikatelů. Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž nevyplatilo žádné dotace na podporu vysokorychlostního připojení k internetu. Cílem programu bylo zajistit do roku 2023 toto připojení pro 77 procent domácností. „Dotační program na výstavbu optiky do méně osídlených oblastí, kde nedává komerční smysl vysokorychlostní internet budovat, existoval v posledních čtyřech letech,“ vysvětluje Jiří Grund.

Vyčleněno přitom bylo téměř 14 miliard korun, které nakonec zůstaly nevyčerpány a peníze se přesunuly do jiných programů. Podíl lidí připojených k vysokorychlostnímu internetu paradoxně přesto stoupl – díky již zmíněným investicím soukromých firem.

Že program byl neúspěšný, přiznalo ministerstvo v červnu. Mluvčí resortu průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová již tehdy slibovala, že druhá výzva je připravená lépe. Za pravdu jí dal i kontrolní úřad ve své tiskové zprávě. Na žádost Seznam Zpráv o bližší detaily však zatím ministerstvo nereagovalo.

Jedním z hlavních problémů v rozšíření vysokorychlostního internetu do dalších oblastí bylo tehdy podle Filipové pomalé povolování staveb. S tím souhlasí i Grund: „Paradoxní je, že telekomunikační firmy, které v ČR působí, mají investiční apetit. Rády by pokládaly optické kabely a budovaly infrastrukturu. Vše ale brzdí přebujelá byrokracie. Získat v Česku stavební povolení trvá několik let.“

Podle Českého statistického úřadu mělo v roce 2019 přístup k internetu 81 % domácností. Podíl je vysoký zejména ve skupině rodin s dětmi nebo mladých rodin bez dětí, kde dosahuje 97 procent. Naopak na internetu není ani polovina domácností důchodců.

Jako nejčastější důvod, proč nejsou na internetu, domácnosti udávaly, že o tuto službu nemají zájem. V případě mladých lidí je však také nezanedbatelné procento těch, pro které je vybavení nebo připojení příliš drahé.

Největší procento připojených domácností je v Praze a Středočeském kraji, naopak nejméně statistici evidují na Ústecku a Olomoucku.

Podobná je situace, i pokud jde o počítače v domácnostech. V Ústeckém kraji je osm procent domácností, které nemají ani počítač, ani tablet, a k připojení používají pouze mobilní telefon.

Podle dat Eurostatu patří Česká republika mezi země s podprůměrným využíváním internetu v domácnostech. Žebříčku v tomto případě vévodí Nizozemsko, kde je online 98 % domácností, naopak v Bulharsku to nejsou ani tři čtvrtiny.

Dlouhodobě se však situace zlepšuje. Zatímco v roce 2009 neměla internet ani polovina domácností v České republice, v loňském roce bylo připojeno 81 %.

Podobně se vyvíjí i počet domácností s počítačem. Ten se za deset let zvýšil o více než 23 procentních bodů a v současné době má toto zařízení více než tři čtvrtiny domácností.