Přímé volby prezidenta: Dramata, která si už nepamatujete

Seznam Zprávy zpracovaly data výzkumných agentur a porovnaly volební modely z obou uplynulých přímých voleb prezidenta.

Touto dobou – tedy na podzim – byl v roce 2012 (více než 60 dní před volbou v lednu 2013) zcela jasným favoritem expremiér takzvané úřednické vlády Jan Fischer. Podle tehdejších modelů měl získat v prvním kole zhruba 27 procent. Miloš Zeman byl až s odstupem za ním s méně než 23 procenty a Karel Schwarzenberg se pohyboval kolem osmi procent.

Postupem času se situace měnila. V polovině prosince Miloš Zeman předběhl Jana Fischera a vedl až do posledního lednového průzkumu. Jan Fischer vcelku držel tempo; začal ztrácet až na začátku ledna, tedy týden před volbou. Tehdy agentury zachytily měnící se nálady voličů.

Přesto došlo k velkému překvapení: zcela nečekaně do druhého kola namísto favorita Jana Fischera postoupil Karel Schwarzenberg. Silně zabrala jeho masivní kampaň, která dokázala aktivizovat nerozhodnuté voliče.

Volební štáb Karla Schwarzenberga svou kampaň orientoval hlavně na mladé voliče. Využil k tomu všechny prostředky, které dnešní doba umožňuje. Poutače se Schwarzenbergem se neobjevily jen v ulicích, ale hlavně ve virtuálním světě internetu. Schwarzenberg nebo jeho tým se snažili se svými příznivci komunikovat na sociálních sítích, jako je facebook či twitter. Kandidáta jeho tým stylizoval jako pankáče s čírem na hlavě, pořádal koncerty a mladí voliči na to zabrali.

Udělaly průzkumné agentury chybu? Neudělaly, neměly totiž šanci zachytit rychle se měnící postoje veřejnosti, k nimž došlo v posledních týdnech před volbou. Zároveň dlužno přiznat, že nikdo z expertů ani samotní voliči neměli s přímou volbou prezidenta zkušenost.

U dalších kandidátů už nebylo drama tak velké jako nečekaný vzestup Karla Schwarzenberga. Připomeňte si ale s námi, jak v závěru propadl Vladimír Franz, kterému stoupaly naděje od začátku listopadu, kdy předstihl vládního nominanta Přemysla Sobotku (ODS).

Překvapil naopak výrazný zisk Jiřího Dienstbiera, který se těsně dotáhl až na Jana Fischera. Oba kandidáty ve výsledku voleb dělily jen desetiny procentních bodů; Jan Fischer získal 16,35 %, Jiří Dienstbier 16,12 %.

O pět let později se sešlo viditelně méně modelů průzkumných agentur než před první přímou volbou. Společnost rozpadlá na fragmenty se dlouho před prvním kolem v roce 2018 začala dělit na dva hlavní proudy: zemanovský a protizemanovský.

Po celou dobu byli favorité daní a až do prvního kola se na tom nic nezměnilo. Vyhrál s předstihem Miloš Zeman, který získal 38,56 procenta, a jako druhý postoupil Jiří Drahoš s 26,6 procenta.

Přesto se konalo menší překvapení: volební zisk Miloše Zemana byl v prvním kole viditelně nižší, než se všeobecně očekávalo, a kandidát nedosáhl ani na hranici 40 procent, již ve všech průzkumech s přehledem překonával.

Drama začalo až ve druhém kole, kdy se sjednotili voliči neúspěšných kandidátů Michala Horáčka a Pavla Fischera či Marka Hilšera a spolu s příznivci Jiřího Drahoše volili „proti Zemanovi“. Výsledek byl těsný; ve druhém kole 26. a 27. ledna o pouhých 152 184 hlasů (2,74 procentního bodu), zvítězil Miloš Zeman. Podařilo se mu aktivizovat dostatečnou část voličů, kteří k volbám běžně nechodí.

Zatím největší překvapení nadcházející třetí přímé volby hlavy státu je propad Andreje Babiše. Viditelně mu zatím škodí nejen váhavost s ohlašování kandidatury, ale především agresivní kampaň před komunálními volbami v létě.

Podle dosavadních průzkumů je největším favoritem prezidentské volby Petr Pavel, Andrej Babiš se podle nálad potenciálních voličů drží na druhém místě.