„Mám migrénu.“ Data ukazují, jak je to doopravdy. A kdo má nejlepší léčbu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Julius Caesar, Vincent van Gogh, Virginia Woolfová či Elvis Presley. Migrény trápí lidstvo již tisíce let, v Česku se s nimi potýká podle odborníků přes milion obyvatel. Přesto mnozí pacienti se závažnými symptomy migrény čekají na určení diagnózy a zahájení účinné léčby i desítky let.

S touto nemocí žije i Veronika z Českých Budějovic. Migrénou trpěla i její maminka a babička. „Zpočátku mě pobolívala hlava, postupně se přidala nevolnost, závratě, kolapsové stavy a kolem mých 18. narozenin už bylo jasné, že se s migrénou budu potýkat i já.“

Nemoc se Veronice zhoršila po střední škole. „Studium na vysoké škole spojené s neustálou bolestí bylo jedno z nejnáročnějších období mého života. Velkou oporou mi tehdy byla moje rodina a partner, kteří ve chvíli, kdy jsem byla naprosto paralyzovaná, zastali veškeré povinnosti,“ popisuje Veronika.

Její život nakonec výrazně zkvalitnila biologická léčba, která pomáhá pacientům se závažnou formou migrény, jimž nefungují žádné jiné léky. Jedná se o injekčně podanou léčivou látku. Podle nových údajů Českého registru pacientů s migrénou na biologické terapii ReMig toto léčení o desítky procent snižuje depresivní stavy, konzumaci léků na bolest a hlavně počet dní s migrénou.

„Úkolem registru ReMig, který je jedním z prvních v Evropě, je lépe a účinněji bojovat s nemocí, kterou v Česku trpí odhadem přes milion lidí. Dle světových studií by to dokonce mohlo být 15 procent celé populace, nejčastěji žen ve věku mezi 30 a 39 lety. Údaje z registru vedou k lepšímu zmapování současné péče o pacienty s migrénou a k jejich časnému odeslání do specializovaných center,“ říká předseda správní rady ReMig, lékař Tomáš Nežádal, který je zároveň předsedou Sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy České neurologické společnosti.

V Česku mělo loni diagnostikovanou migrénu od lékaře téměř 106 tisíc lidí, 11 tisíc z nich mělo migrénu s aurou. Za posledních deset let se počet těchto pacientů zvýšil o více než 13 tisíc. Podle odborných publikací celosvětově počet pacientů s migrénou stoupá zhruba o jedno procento za deset let. „Důvodem je současný životní styl, pracovní stres a nedostatek pohybu,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Nežádal.

Diagnostikovanou migrénu mají v České republice výrazně nejvíce pacienti ve věku od 40 do 49 let. Děti se s touto nemocí potýkají jen výjimečně, počet pacientů však začíná narůstat v období puberty. Trpí jí také výrazně více ženy, v Národním registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) jich je téměř 85 tisíc, mužů jen zhruba 21 tisíc.

„S migrénou se potýkají častěji ženy než muži, příčinou jsou pravděpodobně hormonální výkyvy v průběhu menstruačního cyklu. Řada žen trpí specificky takzvanou menstruační migrénou, kdy se záchvaty objevují primárně v době menstruace či před ní,“ vysvětluje Rýza Blažejovská, zakladatelka organizace na pomoc osobám s migrénou Migréna-help.

Mezi pacienty jsou ale samozřejmě i muži. „S migrénou se potýká také velké množství mužů. Podle odhadů šest až osm procent všech mužů z populace. Migréna tedy není ‚ženská nemoc‘, jak se často říká,“ dodává Blažejovská.

Jedním z velkých problémů lidí s migrénou je pozdní určení diagnózy a s tím související opožděný začátek účinné léčby. V průzkumu organizace Migréna-help, kterého se v roce 2022 zúčastnilo 521 lidí, z nichž většina se potýká se středně těžkou až vážnou formou migrény, 65 procent respondentů uvedlo, že pro ně bylo obtížné dostat se do centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy.

„Léky jsou drahé a jsou omezeny pouze do určitých center. Těmto centrům navíc pojišťovny regulují rozpočty, takže si nemohou dovolit léčit úplně všechny pacienty,“ řekl Seznam Zprávám lékař Tomáš Doležal, ředitel společnosti Value Outcomes, která poskytuje analýzy z oblasti zdravotnictví. Doplnil, že tato omezení snižují kapacity center, přestože pojišťovny každoročně rozpočty na léčbu migrény navyšují a situace se zlepšuje.

Podle Blažejovské ale situaci nejvíce komplikuje stigmatizace této nemoci, kterou mnohdy zlehčuje nejen okolí pacienta, ale i praktičtí lékaři. „Na prvním místě je to podceňování jejich potíží řadou lékařů. Pacienti se často setkávají s tím, že jim zejména praktičtí lékaři, ale často i neurologové, říkají, že migréna je jen bolest hlavy, na kterou si mají zvyknout,“ říká odbornice. Setkává se dokonce s případy, kdy ambulantní neurolog odmítá pacientovi splňujícímu kritéria vystavit žádanku, která je podmínkou přijetí do centra.

Biologickou léčbu, která je určena pro pacienty se čtyřmi a více atakami migrény měsíčně, u nichž jiná léčba nefunguje, by v Česku podle odborníků mohlo dostat 23 až 40 tisíc lidí. „V čase ta čísla rostou, nyní se pohybujeme mezi třemi až čtyřmi tisíci léčených pacientů. Začínáme se tedy blížit k deseti procentům,“ říká Doležal.

Situaci by mohly zlepšit nové doporučené postupy pro praktické lékaře, které mají vzniknout do konce letošního roku. „S bolestmi hlavy různého původu se praktik setkává v ordinaci takřka na denní bázi. Proto je třeba jasně určit, v jakých případech stojí za potížemi pacientů migréna a kdy je třeba začít spolupracovat se specialistou – neurologem,“ vysvětluje předseda Společnosti všeobecného lékařství, lékař Svatopluk Býma.

Převážná část pacientů netrpí natolik závažnou formou migrény, aby pro ně biologická léčba byla nutná. „Většina pacientů má jen několik migrén do roka, a tak ani nikam jít nepotřebují,“ říká Tomáš Nežádal. Pro ty, kterým žádné jiné léky nezabírají, však může být cestou zpět ke kvalitnímu životu.

Z dat registru ReMig za rok 2022 vychází, že před zahájením biologické léčby pacienti v registru trpěli migrénou průměrně 11,8 dne v měsíci, po roce léčení to bylo už jen 2,9 dne, po dvou letech jen dva dny s migrénou za měsíc. V registru je evidováno 27 z celkem 35 existujících center na léčbu bolesti hlavy v Česku.

Veronika z Českých Budějovic měla před nasazením biologické léčby ataky migrény až devětkrát za měsíc, které trvaly i tři dny. „V tomto období jsem nebyla schopná prakticky ničeho. Veškerý čas jsem trávila v zatemněné ložnici s otevřenými okny kvůli přísunu čerstvého vzduchu, na hlavě jsem střídala obklady vytažené z mrazáku a jen si v duchu přála, aby to už skončilo,“ popisuje. Po biologické terapii ataky klesly na čtyři měsíčně.

A právě podstoupení účinné léčby je hlavním přáním pacientů s vážnější formou migrény, jak ukazuje zmiňovaný průzkum organizace Migréna-help. Lidé si přejí také zlepšit svůj rodinný život či být produktivnější v práci.

V práci či ve škole lidé mohou zažívat kvůli migréně problémy. Ze strany zaměstnavatelů i kolegů se s nimi setkalo 13 procent pacientů. Vyplývá to z dalšího průzkumu organizace Migréna-help, kterého se zúčastnilo téměř 1200 respondentů. „Zaměstnavatel mi důrazně doporučil, abych si záchvaty migrény naplánovala na víkend,“ sdělila v rámci průzkumu paní Jana.

Respondenti také uvedli, že jim zaměstnavatel například odebral bonusy či pohrozil výpovědí. Dvě třetiny proto raději svého zaměstnavatele neinformují, že trpí migrénou, a tři čtvrtiny lidí pracují i přes ataku nemoci.

„Nejčastějším problémem je, že lidé s migrénou se setkávají s tím, že společnost nebere jejich nemoc vážně. Zhruba 60 procent z nich podle průzkumu Tvé pravé Já ukryté za migrénou svoji nemoc tají před okolím, a to i před partnerem a dětmi, ale také před zaměstnavateli. Lidé se před svým okolím stydí nebo si připadají neschopní. Jiní se zase setkávají s nepochopením a zlehčováním jejich stavu,“ říká Rýza Blažejovská.

Téměř polovina (45,8 %) lidí, kterým se podařilo v souvislosti s migrénou získat úlevy v práci, se setkala s negativní reakcí kolegů. Ti podezřívali lidi s bolestí hlavy ze zneužívání úlev, z lenosti či hypochondrie.

Lidé s migrénou se také mohou potýkat s finančními potížemi. V průzkumu je zmínil téměř každý respondent. Spíše než drahá léčba jsou problémem omezení, která pacienty nutí si například snížit pracovní úvazek. Na zkrácený úvazek muselo kvůli této nemoci přejít 20,6 procenta respondentů. Naprosté většině lidí s migrénou (98,5 %) se snižuje pracovní schopnost minimálně o polovinu.

Pacienti mají navíc mnohdy přidružené psychické problémy. „Lidé s migrénou se častěji než jiní potýkají s úzkostí či depresí. Obecně lze říci, že život s chronickým onemocněním – obzvláště pokud jde o migrénu projevující se více než čtyřmi záchvaty za měsíc – je velice náročný a dopadá také na psychiku,“ vysvětluje Blažejovská.

Podle odbornice je při atace migrény nejlepší tma, ticho a klid doplněné studenými obklady a léky. „Lidé mohou také dbát na prevenci, a to primárně dodržováním režimových opatření. Dodržovat pravidelnou spánkovou hygienu, nehladovět, nežíznit, eliminovat ve svém životě stres a pravidelně se pohybovat,“ říká Blažejovská.

Existuje velké množství spouštěčů atak migrény, které se u každého člověka liší. Mohou mezi nimi být výkyvy v běžném rytmu, jako je nedostatek či nadbytek spánku nebo pohybu, vynechání jídla či tekutin, stres či hormonální změny v průběhu menstruačního cyklu.

Spouštěčem ale mohou být i některé potraviny, například citrusy, plísňové sýry, alkohol, rajčata či čokoláda. Lidé, kteří na migrény trpí, by měli své spouštěče znát a měli by se jich vyvarovat.