ODS ztratila největší zastoupení v krajích

ODS se vrátila do vedení krajů po dvanácti letech, když nově zvolení hejtmani a hejtmanky vybrali do svého čela (Asociace krajů ČR) jihočeského kolegu Martinu Kubu.

Stalo se tak 2. prosince 2020, po podzimních krajských volbách téhož roku. Dlouhé krajské vládnutí ODS mezi roky 2001 a 2008, kdy asociaci vedl nynější europoslanec Evžen Tošenovský, přerušila ČSSD, které voliči v roce 2008 dali důvěru ve všech krajích (kromě Prahy, kde se volby konají s dvouletým posunem) a způsobili tzv. oranžovou tsunami.

Mapa zobrazuje vývoj změn na postu hejtmanů a hejtmanek podle stranické příslušnosti. Změny jsou zachyceny po jednom roce, přestože se krajské volby konají vždy jednou za čtyři roky. Důvodem je, že hlavní město Praha je zároveň kraj, kde se však volby konají vždy v polovině funkčního období krajů.

Druhým důvodem je snaha o co nejvěrnější zachycení změn v průběhu funkčního období. Například v roce 2013 byl odvolán pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) a na jeho místo nastoupil jeho 1. náměstek Tomáš Hudeček (TOP 09). Nebo rychlé změny v Pardubickém kraji po smrti tehdy třiačtyřicetiletého hejtmana ODS Michala Rabase v roce 2007.

Při zohlednění počtu obyvatel v jednotlivých krajích pak mapa vypadá trochu jinak. Praha s největším počtem zaujímá největší plochu, naopak plochy Jihočeského a Plzeňského kraje a také Vysočiny se výrazně zmenší.

Největší počet obyvatel, kterému vládne jedna ze stran podle hejtmanství, nyní spadá pod STAN (ve Středočeském, Karlovarském, Libereckém a Olomouckém kraji), stejně jako nejvyšší počet krajů.

Následující přehled ukazuje, že kdo má nejvíce hejtmanů a hejtmanek, drží zároveň předsednictví asociace. Výjimkou byla doposud výměna Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), která kvůli těhotenství rezignovala na post hejtmanky Karlovarského kraje (do konce volebního období ji zastoupil náměstek Petr Kubis) i na post předsedkyně Asociace krajů ČR (zastoupil ji 1. místopředseda, sociální demokrat Jiří Běhounek). ČSSD tak sice v asociaci získala předsednický post, aniž by v krajích měla většinu hejtmanů, ale šlo pouze o náhradu na necelý rok.

Na online zasedání 2. prosince 2020 pak nově zvolení hejtmani do svého čela zvolili Martina Kubu. „Nejvíc hejtmanů napříč republikou nehraje u předsednictví v asociaci roli,“ řekl pro Seznam Zprávy Kuba. „Je to klasická volba, při které se žádné nepsané pravidlo největšího počtu nezmiňuje.“

I kdyby se při volbě na většinu hrálo, do konce roku, kdy doběhne funkční období předsedovi Martinu Kubovi, by se nic nezměnilo. Volbu by v asociaci musel někdo vyvolat a k tomu není vůle.

Na podzim se konají volby místních samospráv, tedy i v Praze, kde se jedná zároveň o volby krajské. Jestli voliči „přihrají“ jedno hejtmanství zpátky ODS, není jisté, ale zároveň to nelze vyloučit. A právě na to poukazuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy i Martin Kuba. „Já bych vyčkal do konce roku, ještě se síly v krajích mohou změnit.“

Když se krátce po vzniku krajů formovala také jejich asociace, u vlády byla právě ČSSD. Tehdejší poslanec a budoucí ministr financí (ještě později pak premiér) Bohuslav Sobotka se proti vzniku asociace silně vymezoval, stejně jako tehdejší předseda poslaneckého klubu ČSSD Zdeněk Škromach. Obávali se „války s vládou“ a asociaci označovali za „krok do slepé uličky“. Vznik asociace kritizoval i tehdejší šéf ODS a předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus.

Postupem času se z asociace stala mocná nevládní organizace, která vyjednává s vládou, poslanci i senátory a dalšími subjekty zejména o financování mnoha služeb v krajích, od regionální dopravy po zdravotnictví, nebo například s Českým statistickým úřadem o sčítání lidu.

Do krajů za dvacet let jejich existence putovaly stovky miliard korun, ze státního rozpočtu i prostřednictvím evropských dotací (tzv. kotlíkové dotace, dotace na sociální služby z MPSV, podpora regionální dopravy apod., v době pandemie si asociace vyjednala od Ministerstva financí pro kraje 140 mil. Kč na zabezpečení mimořádných výdajů, zejména na očkování proti onemocnění covid-19).

V uplynulých dvaceti letech, co kraje a jejich asociace existují, opakovaně docházelo ke sporům hejtmanů s vládou. Už pár měsíců po svém vzniku Asociace krajů ČR rozporovala vládou navržený způsob financování krajů: „Vlastní daňové příjmy, jimiž budeme moci svobodně disponovat, tvoří jen asi čtvrtinu celkové sumy,“ řekl tehdejší předseda Rady asociace krajů a hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský (ODS).

V roce 2006, kdy se ministerstva a kraje dohadovaly, jak si rozdělit skoro 800 miliard Kč, které mohla Česká republika získat z Evropské unie pro roky 2007 až 2013. O sedm let později se pak hejtmani sdružení v Asociaci krajů ČR přeli s premiérem Petrem Nečasem o přerozdělení nevyčerpaných vládních dotací z Unie v řádech stamilionů až miliard.

Asociace krajů se také v roce 2018 silně vymezila proti „spanilým jízdám“ prezidenta republiky Miloše Zemana, na nichž se podílely kraje ze svých rozpočtů. Hejtmani vyčíslili jednu několikadenní návštěvu prezidenta na statisíce korun hrazených z krajských rozpočtů a chtěli je seškrtat.

Řada hejtmanů postupem času uvázla v policejní síti. Asi nejznámější kauzou byly evropské dotace určené na financování projektů v Ústeckém a Karlovarském kraji v rámci programu ROP severozápad v letech 2008–11). Z 20 miliard se podle policie rozkradlo hned 14 miliard korun.

Před soudem kromě politiků (například senátor Alexandr Novák z ODS), úředníků a podnikatelů skončili také hejtman Jiří Šulc (ODS), hejtmanka Jana Vaňhová (ČSSD), oba z Ústeckého kraje, a dále hejtman Josef Novotný (ČSSD) z Karlovarského kraje.

Za korupci byl odsouzený někdejší středočeský hejtman David Rath (ČSSD) nebo Pavel Bradík (ODS) z Královéhradeckého kraje – za trestný čin pletichy při veřejné soutěži nebo veřejné dražbě. V kauze manipulací s policejními případy byl odsouzený i olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD).

Před soudem stanuli i pražští primátoři Bohuslav Svoboda (ODS) a Tomáš Hudeček (TOP 09) kvůli kauze opencard. Hájili se, že pouze napravovali škody, které způsobilo bývalé vedení města v čele s primátorem Pavlem Bémem. Ten přitom za opencard nikdy stíhán a souzen nebyl. Hudeček byl definitivně osvobozen v květnu 2020.

Soudnímu procesu kvůli korupci čelí i liberecký hejtman Martin Půta (STAN). Po letech soudních tahanic zrušil v listopadu 2020 Vrchní soud v Praze osvobozující rozsudek a případ musí znovu posoudit liberecká pobočka Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Předsedou Asociace krajů ČR byl dlouhá léta Michal Hašek (ČSSD). Ten postupně posiloval svůj vliv v krajích i v ČSSD a čelil obvinění, že prostřednictvím své pozice šéfa asociace lobboval u stranických kolegů ve Sněmovně, aby podpořili úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, již prosazoval prezident Miloš Zeman.

Po neúspěchu v krajských volbách v roce 2016 ztratila ČSSD převažující zastoupení i v asociaci a Haška vystřídala Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

V roce 2016 se liberecký hejtman Martin Půta snažil o odpolitizování asociace a také o volbu předsedů na jeden rok tak, aby častěji rotovali, což by funkci předsedy odosobnilo a nebyl by spojován s jedinou politickou stranou jako v minulosti. Hejtmani by se podle něj měli držet hlavně věcných témat.

„Myslím, že situace je teď jiná než v minulých volebních obdobích. Neexistuje žádná dominantní politická strana, jejíž členové by byli hejtmani. Je tam v podstatě něco, čemu se dá říct remíza. Myslím, že by bylo rozumné toho využít k nějakému přenastavení asociace krajů,“ vysvětloval svůj návrh Půta. V minulosti se podle něj asociace vyjadřovala i k politickým otázkám, které by měl spíš řešit parlament nebo vláda.

Se svým snažením ale Martin Půta neuspěl.

Viditelněji se ukázalo významné politické, nikoli věcné, propojení mezi vládou a představiteli krajů, když bývalý ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) loni v květnu odvolal hejtmana Martina Netolického (ČSSD) z dozorčí rady České pošty.

Pardubický hejtman Netolický se o svém odvolání dozvěděl od svého nástupce v radě Martina Kuby (ODS). Mluvčí ministerstva uvedla, že „místo je podle interních pravidel určeno pro zástupce Asociace krajů. Z toho důvodu Ministerstvo vnitra navrhlo na člena dozorčí rady předsedu Asociace krajů Martina Kubu“.

Odvolání Netolického však předcházely informace Seznam Zpráv v květnu 2021, že Hamáček chtěl s Ruskem vyměnit milion vakcín Sputnik V a uspořádání rusko-amerického summitu v Praze za zamlčení kauzy Vrbětice. Informaci následně redakce doplnila o vyjádření jeho stranického kolegy Netolického, který s Hamáčkem o plánu hovořil.

Netolického odvolání navíc přišlo nikoli po zvolení Martina Kuby do čela Asociace krajů ČR v prosinci 2020, ale až v květnu 2021. Kuba sám pak rezignoval na člena dozorčí rady České pošty počátkem letošního února. „Byl jsem v radě jen dočasně a plánoval jsem, že po složení nového kabinetu po volbách tento post opustím,“ řekl nyní Seznam Zprávám. „Místo jsem přijal, abych pomohl narychlo řešit situaci, která vznikla po odvolání Martina Netolického.“

Týden po Kubově rezignaci pak nový ministr vnitra Vít Rakušan polovinu celé dozorčí rady rozpustil a novou chce sestavit do konce února. Kritizoval přitom především politické nominanty. Zástupce krajů se však pravděpodobně do rady vrátí a podle informací Seznam Zpráv by to měl být opět Martin Netolický.