Článek
Více než po roce funkčního období Sněmovny se ukazuje, že předseda ANO a zároveň prezidentský kandidát Andrej Babiš má ve druhé polovině roku kriticky nízkou účast (5 %). Propadl se z 15 procent v prvním pololetí a zůstává druhým poslancem nejméně aktivním na hlasováních ve Sněmovně.
Jaroslav Bašta, druhý prezidentský kandidát, který je zároveň poslanec, se ve druhém pololetí propadl ze 75 na 53 procent.
Je-li účast na hlasováních projevem úcty k voličům, můžeme prozkoumat, jak si kteří zákonodárci svých voličů váží.
Graf zobrazuje kompletní funkční období Sněmovny od listopadu 2021. Kliknutím na vybraný bod se zobrazí detaily o každém poslanci nebo poslankyni.
Od ustavující schůze Sněmovny, která se konala 8. listopadu 2021, doposud (k 15. 12. 2022) proběhlo 1987 hlasování na 49 schůzích, z nichž tři zůstávají přerušené.
Ze všech 200 poslanců a poslankyň přitom šest mělo poloviční nebo ještě menší účast, mezi nimi ministři za ODS Jana Černochová a Pavel Blažek, dále Vít Rakušan a chronický absentér Andrej Babiš.
Jak chodí do práce členové vlády? Polovina mizerně
Z představitelů vlády se v docházce nejvíce propadla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která se ve druhém pololetí letošního roku účastnila jen 31 % hlasování, a dále ministr vnitra Vít Rakušan (propadl se na 39 %) a ministr školství Vlastimil Balaš (40 %), oba za STAN. Méně než poloviční účast na hlasováních měl ve druhém pololetí i ministr financí Zbyněk Stanjura (45 %). Všichni teď zároveň patří k poslancům s nejhorší docházkou vůbec.
Premiér Petr Fiala se zlepšil. V prvním pololetí se propadl k mírně nadpoloviční účasti, ve druhém měl účast na hlasováních 65 procent.
Nadpoloviční účast na hlasováních si drželi ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL (65 %), pirátský ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (61 %), ministr dopravy Martin Kupka z ODS (60 %) a ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová z TOP 09 (54 %).
Zbývající ministři Jozef Síkela (STAN), Jan Lipavský (Piráti), Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) a Michal Šalomoun (Piráti) poslanecký mandát nevykonávají.
Dlouhodobě sledujeme práci poslanců
Seznam Zprávy z oficiálních sněmovních dat sestavují přehled o tom, jakou docházku mají zákonodárci, kdo drží při hlasováních stranickou disciplínu nebo kdo se vymezuje proti vládě a kdo s ní naopak souzní. Data jsou stále aktuální.
Kumulace funkcí docházce nesvědčí
Jak je patrné už z prvního přehledu, poslanci a poslankyně, kteří zastávají posty ve vládě, se hlasování ve Sněmovně účastní viditelně méně.
Mezi nejpracovitější poslance – co se týče účasti na hlasováních, což mají zákonodárci mimo jiné v popisu práce – patří desítka zachycená v grafu. Všichni mají ve druhém pololetí letošního roku téměř stoprocentní účast.
Mezi nimi je místopředsedkyně Olga Richterová za Piráty (ve druhém pololetí se účastnila 97 % hlasování ).
Tato desítka pak reprezentuje strany TOP 09, SPD, STAN, ANO, Piráti, KDU-ČSL. Do nejpilnější desítky se nedostal nikdo z ODS.
Rok 2022: Andrej Babiš jede kampaň
Bývalý ministerský předseda Andrej Babiš (ANO), který Sněmovnu v minulosti označil za „žvanírnu“, měl jednu z nejnižších účastí na hlasováních po celá dvě uplynulá období Sněmovny (2013–2017 a 2017–2021).
Předseda hnutí ANO má zdaleka nejhorší docházku (po dlouhodobě nemocném a před komunálními volbami uzdraveném Milanu Wenzelovi, o němž Seznam Zprávy už vícekrát referovaly). Andrej Babiš se pak v účasti na hlasováních propadl z 15 procent na pouhých 5 procent. Tak nízké účasti se nikdo z poslanců a poslankyň ani vzdáleně neblíží.
V tomto týdnu se Andrej Babiš ve Sněmovně ukázal a od řečnického pultíku vzkázal, že jeho práce je mezi lidmi.
Monitoring účasti poslanců a poslankyň na hlasováních
Měření účasti na hlasováních ve Sněmovně je jednou ze složek, která přispívá celkové transparentnosti v politice a napomáhá veřejnosti utvořit si ucelený obraz o práci zákonodárců.
Výkyvy například kvůli krátkodobé nemoci nehrají v celkové statistice roli. Dotčený poslanec nebo poslankyně mohou být krátkodobě „vidět“ (záleží na počtu hlasování v rozhodném období), ovšem smyslem není je jakkoli skandalizovat.
- Další datové analýzy Seznam Zpráv:
- blízkost hlasování: Kdo s kým hlasoval ve Sněmovně
- poll of polls (vážený průměr volebních modelů)
- volební kalkulačky a inventury hlasování
- přesuny voličů
- predikce voleb a sestavování možných koalic
- analýzy programů a shod mezi stranami a plnění volebních slibů
- podrobné výsledky voleb a výpočty mandátů
- dopady nového volebního zákona
Další související analýzy připravujeme.
Koalice drží basu, opozice se vymezuje
Pokud jde o hlasování ve Sněmovně, můžeme sledovat vysokou soudržnost podle stran a koalic. Za celý rok jsou odchylky zcela minimální, všichni hlasující poslanci a poslankyně drží stranickou disciplínu, koaliční zákonodárci pak hlasují v souladu se členy vlády.
Opozice se dle očekávání vymezuje: její shoda s vládou je zhruba poloviční v případě s ANO a méně než poloviční v případě SPD. Dlužno dodat, že ve Sněmovně probíhají i různá formální či procedurální hlasování například o programu schůze, zařazování různých bodů apod.
Další přehled zobrazuje, jak se jednotliví poslanci a poslankyně svými hlasováními vymezují proti vlastnímu poslaneckému klubu, jinými slovy nedrží stranickou disciplínu. Ta je ve všech klubech poměrně vysoká, přesto je patrné, kdo ze zákonodárců proti své straně rebeluje.
Na celkový výsledek hlasování nemá vliv zpochybnění hlasování pro záznam. Jde o opravný prostředek ve chvíli, kdy hlasující zjistí, že je u jeho jména v záznamu uveden jiný výsledek, než pro jaký dotyčný skutečně hlasoval (nebo to měl v úmyslu).
Může jít o prostý omyl; poslanci pak stojí o to, aby se v záznamech archivovalo, jak skutečně hlasovali. V takovém případě trvají na tom, aby se hlasování změnilo tzv. pro záznam – fakticky to znamená, že se hlasování neopakuje, ale u konkrétního jména je uveden opravený výsledek.
Zpochybnění hlasování jako strategie
Zpochybňování hlasování s tím, že se toto hlasování opakuje, je jiný případ. Může to být jedna ze strategií, jak změnit výsledek hlasování, které nevyšlo podle představ sněmovní většiny.
Ne vždy to musí být většina poslanců vládní koalice. Může jít o prosazování vybraných zákonů napříč koalicí a opozicí. Ve chvíli, kdy například nějaký zákon není schválen v řádném hlasování, někdo z poslanců toto hlasování zpochybní.
Co všechno poslanci a senátoři dělají?
Autoři analýzy jsou si vědomi, že řečnění a hlasování představují jen zlomek práce poslanců a poslankyň či senátorů a senátorek. Cílem sledování docházky není potvrzovat stereotyp o dobře placeném nicnedělání.
Kromě viditelné práce ve Sněmovně poslanci a poslankyně připravují zákony, zasedají ve výborech a komisích, kde se zákony projednávají, dávají k nim svá stanoviska ke schválení nebo zamítnutí. Výbory mají také významnou kontrolní činnost.
Poslanci a senátoři by se měli věnovat především zákonodárné činnosti, často však suplují i nedokonale fungující veřejnou správu. „Zákony u nás bohužel nejsou ideální, a každé pondělí se proto poslanec nebo senátor stává jakýmsi lokálním ombudsmanem, na kterého se lidé obrací s nejrůznějšími apely a potřebami,“ vysvětloval zástupcům médií již před lety politolog Pavel Šaradín.
Jenže Česko podle průzkumů patří dlouhodobě mezi země, kde se lidé o politiku moc nezajímají, a tak nejsou ani příliš iniciativní při setkávání se svými zákonodárci.
Zájem o politiku je pak extrémně nízký mezi mladými lidmi. Podle průzkumu agentury STEM z listopadu 2022 má důvěru v politické zastoupení jen devět procent dotázaných, což vede k nezájmu o veřejné dění.
„Mám pocit, že mě politika přímo neovlivňuje. Zatím jsem student a nemám žádné starosti, tak mě daně nezajímají,“ řekl jeden ze zpovídaných. „V mojí generaci se o politice moc nebavíme. Prostě jsme to vzdali, všechny informace ve zprávách jsou tak strašně negativní,“ popsala další.
