Největší absentér Sněmovny je jasný. Opoziční lídr hlasuje jen svátečně

Od ustavení Sněmovny po volbách v říjnu 2021 poslanci k dnešnímu dni hlasovali 925krát. Seznam Zprávy všechna tato hlasování analyzovaly a pokračují v tom s každým novým hlasováním.

První graf zobrazuje právě blízkost hlasování. Valná většina poslanců drží velmi striktně stranickou linii: Odchylky v hlasováních od členů stejného poslaneckého klubu jsou celkově zcela minimální. V grafu je pro větší přehlednost na ose y nastaveno měřítko 5 procent, což odpovídá největší dosavadní odchylce.

V tuto chvíli je největším stranickým rebelem Radek Vondráček z ANO (4,78 %). Odchylky členů ANO Ondřeje Babky (2 %), Bereniky Peštové (1,5 %), poslance ODS Jana Bureše (1 %) nebo poslankyně TOP 09 Heleny Langšádlové (0,9 %) od svých spolustraníků jsou ještě zanedbatelnější.

Druhý graf srovnává, jak se poslanci a poslankyně ve Sněmovně ve svých hlasováních vymezují proti členům vlády, kteří jsou zároveň poslanci.

Ministři a ministryně, kteří jsou zároveň členy Poslanecké sněmovny, pocházejí z ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a dále STAN a Piráti. Naproti nim opoziční strany jsou dvě: ANO a SPD. A právě na druhém grafu je zřetelně vidět, jak se členové klubů opozičních stran drží bokem. ANO jenom z poloviny, SPD coby antisystémová strana se pak nachází mírně pod polovinou.

Vládě se z opozičních stran nejvíc přibližuje poslanec a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO), naopak nejvíce vzdálený shodě s ministry je Jaroslav Foldyna (SPD), který společně s dalšími stranickými kolegy, například Radimem Fialou a Tomio Okamurou nedosahují ani 40procentní shody.

Tradičně největším absentérem je poslanec Andrej Babiš (ANO), který se od ustavení Sněmovny zúčastnil jen čtvrtiny hlasování. Jeho stranický kolega, poslanec Milan Wenzl, je dlouhodobě vážně nemocný.

Na chronickou neúčast ve Sněmovně už Seznam Zprávy upozorňovaly vícekrát, a to i během funkčního období minulé Sněmovny.

V současném funkčním období si Andrej Babiš stále drží nejnižší účast ze všech poslanců. Jeho kolegové ze Sněmovny si toho všímají a vadí jim to. Jihočeský lidovecký politik, poslanec Jan Bartošek, se minulý týden na twitteru rozčiloval, proč poslanec není v práci a místo toho „brázdí jižní Moravu a rozdává koláčky“.

Jak už Seznam Zprávy upozorňovaly v minulých sněmovních analýzách, účast na hlasováních bývá v prvních týdnech a měsících vysoká, potom v čase zvolna klesá.

Členové vlády jsou na tom v porovnání s ostatními poslanci jako celek hůře, jejich docházka nedosahuje ani průměru. Jsou ale mezi nimi dvě výjimky: Martin Baxa z ODS, který je současně ministrem kultury (účast na hlasování má 92 %), a Ivan Bartoš z Pirátů, který zastává post ministra pro místní rozvoj (82 %).

Nejméně se hlasování účastní ministr vnitra Vít Rakušan ze STAN (51 %), premiér Petr Fiala za ODS (53 %) a ministryně obrany Jana Černochová za ODS (55 %) spolu s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem rovněž za ODS (56 %).

Dlužno dodat, že Petr Fiala svou účast na hlasováních oproti měřením do ledna 2022 mírně zlepšil (o tři procentní body). Nejviditelnější změna nastala u ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, který s ústupem pandemie koronaviru začal více docházet do Sněmovny a jeho účast vzrostla z 50 na 65 procent.

Pohled na sněmovní strany a jejich průměrnou účast podle poslaneckých klubů ukazuje zajímavý paradox: Opoziční strany SPD a ANO se v docházce zcela liší: Zatímco SPD má účast nejvyšší, ANO naopak nejnižší.