Pomoc, která nemá obdoby. Češi už darovali Ukrajině téměř 2,7 miliardy

Nejvíce dárci přispívají prostřednictvím nevládních organizací a ukrajinského velvyslanectví v České republice. Nejvyšší částky už vybral Člověk v tísni (1,46 miliardy korun), ukrajinské velvyslanectví v Česku (téměř 660 milionů korun), Post Bellum (180 milionů) a Český červený kříž (178 milionů).

Téměř 2,7 miliardy korun se staly rekordním výtěžkem jednorázové humanitární akce v Česku a každým dnem se částka navyšuje o další miliony. Organizace za příspěvky nejčastěji kupují základní věci k přežití, jako je voda, jídlo a hygienické potřeby, ale i zdravotnický materiál a ochranné pomůcky, jako jsou například helmy a neprůstřelné vesty, které pak posílají na Ukrajinu. Pomáhají ale i ukrajinským uprchlíkům v Česku.

Člověk v tísni, jenž zatím vybral nejvíce peněz, na Ukrajinu vypravuje kamiony s pitnou vodou, potravinovými balíčky i hygienickými potřebami. Na východ země, kam je obtížné pomoc doručit, vypravil již tři humanitární vlaky. Ten poslední dorazil s 420 tunami humanitární pomoci před týdnem do východoukrajinského města Dnipro.

Odtamtud trvanlivé potraviny, hygienické potřeby, spacáky, termoprádlo i dětské plenky putují dál do měst Svjatohirsk, Charkov a dalších míst v Luhanské a Doněcké oblasti. Část zůstane na pomoc lidem přímo v Dnipru.

Člověk v tísni zajišťuje i pomoc ukrajinským uprchlíkům, kteří již dorazili do Česka. „Sociální pracovníci asistují uprchlíkům téměř ve všech krajích, jsme součástí organizačních struktur a podílíme se na vzniku systémového řešení integrace příchozích Ukrajinců,“ oznámil pomoc Člověk v tísni na svých stránkách s tím, že navíc zřídil telefonickou linku v ukrajinštině. Organizace také podpořila Federaci potravinových bank.

Druhou nejúspěšnější sbírku pořádá ukrajinské velvyslanectví v Praze, které na dotaz Seznam Zpráv uvedlo, že do středy obdrželo přes 659 milionů korun. „Za více než 555 milionů českých korun jsme již nakoupili v těsné spolupráci s českou vládou od českých firem vojenský materiál pro ozbrojené síly Ukrajiny. Jsme velice vděční české vládě a všem přispěvovatelům, kteří pomáhají naší armádě bránit se před ruskou invazí,“ řekla Seznam Zprávám Tetiana Okopna, tisková mluvčí ukrajinského velvyslanectví.

Nadace Post Bellum od 22. února vybrala na pomoc Ukrajině přes 180 milionů korun. Tato organizace, která je rovněž správcem projektu Paměť národa, před dvěma lety ve Lvově založila svoji pobočku, kde ukrajinští pracovníci zaznamenávali desítky příběhů, například z doby stalinistických represí. Post Bellum má proto na Ukrajině kontakty a rozhodlo se na místě podpořit prověřenou neziskovou organizaci Повернись живим (Come Back Alive).

„Díky Vaší podpoře jsme již obráncům Ukrajiny doručili tisíce neprůstřelných vest a helem, tuny zdravotnického materiálu,“ napsala organizace na svůj web, na kterém rovněž sdílela poděkování za českou pomoc ukrajinskému primáři v charkovské nemocnici.

Na hranicích s Ukrajinou začala bezprostředně po útoku pomáhat i Charita ČR, která od začátku konfliktu vybrala již přes 101 milionů korun a vyslala tři kamiony do nejvíce zasažených oblastí. Zároveň pomáhá i ukrajinským uprchlíkům v Česku. „Právě s partnerskými charitami, s hasiči, starosty a dalšími se podařilo udělat fungující přechod pro ženy, děti a seniory utíkající ze země. Díky již dříve navázaným kontaktům mohla síť charit zareagovat okamžitě a byli jsme tak první organizací, která takto pomáhala,“ říká Lenka Pipková, editorka zahraničních témat Charity ČR.

Vlnu solidarity zaznamenala i humanitární a rozvojová organizace ADRA, jejímž prostřednictvím lidé přispěli již 57 miliony korun. „Při každé větší katastrofě a mimořádné události se můžeme spolehnout na podporu našich dárců a dárkyň, ale tentokrát se rozhodně jedná o jeden z nejvyšších výtěžků sbírky v dosavadním působení české kanceláře organizace ADRA. Mimořádný je také zájem lidí pomáhat dobrovolnicky, materiálně, pořádáním benefičních koncertů a podobně,“ sdělila Seznam Zprávám tisková mluvčí organizace Karolina Emanuelová.

ADRA peníze využívá především na zajištění potřeb evakuovaných a vysídlených osob na Ukrajině i v Česku. Díky spojení s kolegy z ADRA Ukrajina ví, kde jsou peníze v danou dobu nejvíce potřeba, a může díky tomu svou pomoc neustále přizpůsobovat. „Na místo jsme doručili již čtyři kamiony s potravinami, dekami, matracemi, hygienickými potřebami a dalšími věcmi, které na Ukrajině chybí,“ říká Emanuelová. V České republice se zapojuje především přes 15 dobrovolnických center.

Do pomoci se zapojil také UNICEF Česká republika, Dětský fond Organizace spojených národů (OSN). Ve sbírce pro Ukrajinu vybral téměř 15 milionů korun, které využil přímo na Ukrajině a v přilehlých oblastech za hranicemi, například v Rumunsku, Moldavsku či Polsku. Tam UNICEF zakládá centra pro pomoc pro matky s dětmi, kde si mohou odpočinout a zahřát se a dostanou zdravotnickou pomoc.

„Pro UNICEF v terénu jsou aktuálně klíčové dodávky léků, zdravotnických potřeb a pitné vody. Přímo v zemi funguje 47 našich mobilních týmů, které poskytují nezbytnou zdravotnickou pomoc a psychosociální podporu. Současně rozvážíme soupravy první pomoci, lékárničky a další zdravotnický materiál do nemocnic v Kyjevě a přilehlých oblastech,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí Lenka Čtvrtečková.

Zdravotnický materiál na Ukrajinu dováží i Český červený kříž. Kromě finanční sbírky, na kterou lidé přispěli částkou již přes 178 milionů korun, organizuje i sbírky materiální. Ve spolupráci s iniciativou Lékaři pomáhají Česku sbírají různý zdravotnický materiál. Například toto úterý ho dovezl na Ukrajinu v množství 7,6 tuny, kde ho předal svým ukrajinským kolegům. Do země dodává také sanitky.

Rusko vojensky přepadlo Ukrajinu ve čtvrtek 24. února. Ihned po projevu prezidenta Vladimira Putina, ve kterém oznámil „speciální vojenskou operaci“, začaly raketové útoky na strategické cíle po celé zemi. Ukrajinu od konce února opustilo už přes tři miliony lidí. Více než 170 tisíc uprchlíků již oficiálně dorazilo do České republiky, data mobilních operátorů ze středy ukazují až na 270 tisíc Ukrajinců.

Podle statistik ministerstva vnitra dostalo speciální víza související s válkou na Ukrajině téměř 171 tisíc lidí, většinou se jedná o ženy a děti. V Česku je proto velký nápor na úřady vydávající víza, ale i na organizace, jež Ukrajincům, kteří v České republice nikoho neznají, zajišťují ubytování.

Lidé v Česku proto nabízejí i nefinanční pomoc. Například na hlavním nádraží v Praze funguje Iniciativa Hlavák. Její dobrovolníci čekají na příjezd Ukrajinců, pomáhají jim se na nádraží zorientovat a poskytnout jim všechny potřebné informace. Dobrovolníci se zapisují online na směny a svoje služby nabízí nonstop, popsala pro Seznam Zprávy jedna z dobrovolnic Justýna Andršová, studentka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

„Většinou čekáme na příjezd vlaku a pak se Ukrajince snažíme rozdělit do skupin podle toho, zda zůstávají v Česku, nebo pokračují dál, zda tady mají, nebo nemají zázemí a podobně. Snažíme se jim pomoci zorientovat se v situaci, ve které se ocitli. Pro ty, co v Česku zůstávají, se už na Hlaváku pro ně hledá ubytování nebo je hasiči odvážejí do Kongresového centra,“ říká Andršová. Jak dodává, pro Ukrajince, pro něž je Česko jen přestupní stanicí, alespoň pomáhají zařídit jízdenky.

Iniciativa Hlavák pomáhala na hlavním nádraží již před válkou na Ukrajině, především uprchlíkům propuštěným z českých uprchlických zařízení.

V Kongresovém centru, kam autobusy svezou část Ukrajinců z hlavního nádraží a kde uprchlíci dostávají víza, rovněž pomáhají s chodem mnozí dobrovolníci. Jednou z nich je i Josefina Hudcová. „V Kongresovém centru se věnuji práci s dětmi, které tam tráví mnohdy i dlouhé hodiny. Hned od rána s dalšími dobrovolnicemi obcházíme fronty, které se tvoří u jednotlivých stanovišť, a nabízíme dětem plyšáky, hračky, omalovánky, pomáháme s rozdáváním jídla a pití,“ říká Hudcová.

Doplňuje, že se děti také snaží zabavit v momentech, kdy jejich rodiče, většinou matky, musí vyplnit příjezdové formuláře. „Jsme schopni zprostředkovat oblečení nebo kočárek. Především se však snažíme být uprchlíkům z Ukrajiny oporou, vyslechnout je a ukázat jim, že v tom nejsou sami,“ popisuje náplň své práce dobrovolnice Hudcová.

Svou pomoc koordinuje i Skautský institut v Praze. Přes něj se na pomoc přihlásilo 1 750 dobrovolníků, kteří dosud odpracovali okolo 3 500 dobrovolnických hodin, jak potvrdil pro Seznam Zprávy. „My jsme v kontaktu se všemi možnými organizacemi, které s uprchlíky pracují, s kongresovým centrem, s Hlavákem, s komunitními centry v Praze, s Charitou ČR, Červeným křížem a tak dále,“ říká Jakub Ambrozek, správce komunikace Skautského institutu.

„Dobrovolníky posíláme tam, kde je potřeba. Spousta lidí, kteří se nám přes formulář přihlásili, jsou i ukrajinsky mluvící, takže ty pak dělají různé překladatele,“ vysvětluje Ambrozek s tím, že například v kongresovém centru dobrovolníci pomáhají s distribucí jídla Ukrajincům. Skautský institut navíc začal provozovat hotely s ubytováním pro uprchlíky z Ukrajiny zdarma.

Do pomoci uprchlíkům s ubytováním se zapojilo mnoho dalších organizací i jednotlivců. Například ubytovací služba Airbnb vyzývá své hostitele, aby nabídli svoje pokoje a byty zadarmo lidem, kteří uprchli z Ukrajiny. Lidé, kteří nemají kde spát, také nachází nocleh u jednotlivců, kteří se organizují například skrze facebookové skupiny. Jednou z nich je i Nabídka bydlení pro uprchlíky z Ukrajiny, kde Češi nabízí svou pomoc a Ukrajinci se s nimi mohou skrze komentáře pod příspěvky spojit.

Pokud chcete Ukrajincům pomáhat, platí obecné pravidlo – nejednat na vlastní pěst, ale zkoordinovat svou činnost přes renomované organizace. Jinak se může lehce stát z dobrovolnické pomoci spíše obtíž, jak například uvádí Člověk v tísni na svém facebookovém profilu.

V následující tabulce jsme pro vás vybrali několik možností, jak můžete dobrovolnické práce koordinovat.