Článek
Právo a spravedlnost, které v Polsku vládne v posledních osmi letech, má 35,4 procenta hlasů, Občanská koalice 30,7 procenta. Přes 14,4 procenta voličů podpořilo středovou Třetí cestu, čtvrté místo obsadila Nová levice s 8,6 procenta hlasů. Do parlamentu vejde ještě ultrapravicová Konfederace, která má 7,2 procenta hlasů.
Hlasovat přišlo asi 74 procent oprávněných voličů, nejvíce od pádu komunismu.
Jak hlasovaly města a obce
Seznam Zprávy přinášejí podrobné mapy na úrovni jednotlivých měst a obcí.
Na první pohled je vidět, že vládní strana Právo s spravedlnost (PiS) vítězí ve většině z nich.
A právě tohle je klíč k pochopení polských voleb. Pokud jde o vládní koalici, zvítězily ty hlasy, které dali voliči opozičním stranám. Občanská koalice, Třetí cesta a Nová levice, které skončily na druhém, třetím a čtvrtém místě, mají podle neoficiálních výsledků jistou většinu, což se ukazuje i na mapě, kde porovnáváme celkové výsledky opozičních stran právě s vládnoucí PiS.
Predikce Seznam Zpráv se opět naplnila
V neděli nad ránem média přinesla zprávu, že sčítání postupuje pomaleji, než se čekalo. Datoví analytici Seznam Zpráv proto připravili zrychlený predikční model, který v reálném čase testovali na českých a slovenských volbách. Výsledky vyšly v porovnání s finálním sčítáním s přesností na půl procenta.
🔵PiS 36 %
— 🔎 Katerina Mahdalova 💙 (@data_zurnalist) October 16, 2023
🟠KO 30,1 %
🟢 3D 14,3 %
🟤Konfed. 7,1 %
🔴Lewica 8,7 %
Predikce s @skopmichal v ultrazrychleném režimu (není v ní započteno 10 % okrsků, výpočet jen na střední hodnoty, ne intervaly) se v #Polsko #Polska lámou poměry. Za chvíli vše najdete na @SeznamZpravy
Volilo se i do Senátu
O 460 křesel v Sejmu se ucházelo 6656 kandidátů ze 41 volebních obvodů – každý obvod získává sedm až 20 mandátů. Podle polského systému poměrného zastoupení se křesla přidělují podle podílu hlasů. Volební aliance musejí překonat hranici osmi procent hlasů, aby získaly zastoupení, pro jednotlivé strany platí kvorum pěti procent.
Senátoři jsou naproti tomu voleni ve 100 jednomandátových obvodech, v nichž má každé politické uskupení právo postavit pouze jednoho kandidáta. Větší města mohou mít své volební obvody, které pokrývají více než jeden senátorský obvod.
Nedělní hlasování, které je označováno za nejdůležitější volby od pádu komunismu v Polsku v roce 1989, přineslo nejvyšší volební účast za poslední roky. Volební účast je 74,37 procenta, k volbám tedy přišlo téměř 22 milionů oprávněných voličů.
Kdo jsou jednotlivé strany
Právo a spravedlnost (PiS), která je u moci od roku 2015 a v jejímž čele stojí Jarosław Kaczyński, je pravicovým spojením Kaczyńského vlastní strany, nacionalistické Suverenity Polska Zbigniewa Ziobra a populistické Kukiz'15.
PiS, podporovaná státem kontrolovanými médii a liberálně využívající státní rozpočet k posílení svého poselství, rámuje svou kampaň omezením migrace, posílením národní bezpečnosti a ekonomického protekcionismu, zvýšením sociálního zabezpečení a ochranou venkovského způsobu života.
Občanská koalice, největší opoziční uskupení, vedené bývalým premiérem a předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, je eklektickou aliancí, jejíž základ tvoří Tuskova středopravicová Občanská platforma. Mezi její další členy patří středolevá strana Moderní, progresivní Polská iniciativa, Zelení a protestní rolnické hnutí AgroUnia.
Mezi klíčová poselství patří ukončení konfliktu Polska s EU, liberalizace přísných polských zákonů o potratech a zvýšení platů učitelů.
Třetí cesta: tato nepravděpodobná koalice spojuje jednu z nejmladších stran na volebním lístku, centristické Polsko 2050 Szymona Hołowni, a nejstarší rolnické hnutí v zemi, Polskou lidovou stranu, kterou vede Władysław Kosiniak-Kamysz.
Toto uskupení slibuje přerušit dvacetiletý duopol Kaczyńského a Tuska a chce zjednodušit daně, vyčistit zásobování energií a zvýšit platy žen.
Konfederace, krajně pravicová aliance menších nacionalistických a krajně pravicových stran, se v létě v průzkumech vyšvihla na třetí místo, ale její popularita od té doby klesá a nyní se pohybuje v jednociferných číslech.
V roce 2019 Konfederace kandidovala s pětibodovým programem „Nechceme Židy, homosexuály, potraty, daně a Evropskou unii“. Tentokrát se snaží rozšířit svůj apel a slibuje snížení byrokracie a daní, liberalizaci přístupu ke zbraním a omezení sociálních dávek. Právě posledně jmenované se může ukázat jako největší překážka pro vytvoření koalice s PiS.
Nová levice, koalice tvořená šesti středolevicovými a levicovými politickými stranami, se přetahuje o třetí, nejnižší místo na stupních vítězů za PiS a Občanskou koalicí s Třetí cestou a Konfederací.
Její lídři Włodzimierz Czarzasty a Robert Biedroń slibují nápravu pracovního trhu a rozšíření přístupu k plánování rodičovství. To zahrnuje poskytování plně placené nemocenské dovolené, 35hodinový pracovní týden a také úhrady prenatálních testů a zákroků IVF. Skupina také prosazuje zdanění katolické církve a vyjmutí náboženství ze škol.