Článek
Letní prázdniny jsou u konce a zítra české děti opět vyrážejí do školy. Více než polovina z nich (52,6 %) přiznává, že se na sezení v lavicích netěší. Největším důvodem je pro ně samotné učení a také nutnost ranního vstávání, vyplývá to z nové sondy společnosti Generali Česká pojišťovna. Zúčastnilo se jí 805 dětí ve věku 12–17 let.
Dětem se do školy nechce i kvůli strachu ze špatných známek. Tento důvod uvedla téměř polovina dotázaných. Podle dětského psychologa Daniela Patzelta je však otázkou, zda se děti bojí známky samotné, nebo spíš rozčilených rodičů.
Patzelt míní, že reakce rodičů není vždy vhodná. „Trest, ať už v jakékoli podobě, je slabší motivace než zvýšený zájem a podpora a následně odměna za zlepšení,“ upozorňuje psycholog.
Podle Patzelta potřebuje část dětí, které známky vnímají jako negativní reflexi své osoby, ještě větší podporu. „A pak jsou děti, pro které je špatná známka sama o sobě trestem pro jejich sebehodnocení a rodiče hledají způsob, jak jim s jejich úzkostí a bolestí pomoct.“
Ranní vstávání, které je náročné pro většinu dětí, které se do školy netěší, je únavné kvůli změně režimu. Proto je u školáků nutné počítat s časem na adaptaci. „Pokud dva měsíce chodím spát ve tři ráno a vstávám na oběd, být v 8:00 připravený na výuku se mi určitě nebude líbit a negativně to ovlivní celý můj psychický a fyzický stav, nejen vztah ke škole,“ vysvětluje Patzelt.
Během školního roku chodí nejvíce dětí (55 %) spát mezi 10. a 11. hodinou večerní, téměř čtvrtina dokonce o hodinu později. Pokud ale děti a dospívající chodí spát okolo půlnoci, nezbývá jim čas na dostatečný odpočinek.
Podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) má být spánek u dětí ve věku od 6 do 12 let dlouhý 9–12 hodin, u dětí nad 13 let 8-10 hodin. „Člověk potřebuje spánek k celkovému fungování, k tomu, aby přežil,“ vysvětluje Daniel Patzelt.
„Obecně jde o regeneraci, vývoj a růst celého těla, včetně mozku. O vývoji mozku můžeme mluvit zhruba do 25 let, regenerace je důležitá po celý život. Pro ukládání informací a zážitků do dlouhodobé paměti je spánek nezbytný. Vlastně jde o všechny kognitivní funkce, například pozornost a myšlení. Spánek také souvisí s psychickou stabilitou a emočním laděním.“
Kamarádi, kroužky a režim
V průzkumu Generali České pojišťovny téměř polovina (47,5 %) dětí uvedla, že se do školy těší. Největším lákadlem jsou kamarádi, pravidelný režim a volnočasové aktivity.
Podle psychologa Patzelta je navíc pravděpodobné, že se dětí do školy těší ještě více, jen to nechtějí přiznat. „Určitě najdeme i dost dětí, které se do školy těší, zejména ty mladší. Berme také v potaz sociální tlak: když řeknu, že se těším, budu za šprta.“
Téměř 8 dětí z 10 (z těch, které se už školy nemohou dočkat) se těší na své spolužáky, skoro každému třetímu dítěti chybí učení i přestávky (oboje 30 %). Třetina dětí také postrádá kroužky a sporty.
Na kroužky nebude v příštím roce chodit téměř každé páté dítě (18,6 %). Ty pak tráví volný čas nejraději s kamarády, jak uvedla polovina z nich. Tyto děti také hrají na počítači či mobilu (44 %), učí se (32 %) nebo koukají na televizi (29 %).
Sport, hudba i tanec
Nejoblíbenější volnočasovou aktivitou je sport, který hraje 77 procent dětí, jež navštěvují kroužky. Častá je také hra na hudební nástroje (23 %), tanec a jazyky (oboje 18 procent). Téměř každé desáté dítě chodí na výtvarku nebo počítače.
Právě sport ale má i stinnou stránku. Návraty ke koníčkům totiž často provázejí zranění. „Září každoročně představuje období, kdy počty úrazů, které u dětí řešíme, skokově roste. Důvod? Doslova náraz v režimu fungování – prázdninová volnost versus školní řád a povinnosti: nadbytek energie se projeví i ve škole nebo během zájmových aktivit,“ vysvětluje tiskový mluvčí Generali České pojišťovny Jan Marek.
Většina teenagerů má ve výběru kroužků volnou ruku, více než třetina je však vybírá se svými rodiči. Rodiče vybírají kroužky pro své děti jen ve třech procentech případů. Téměř polovina dětí má dva kroužky, třetina jeden. Šest procent dětí má čtyři a více kroužků.
