Článek
Stejně jako v Česku není rovnoměrně rozmístěna míra nezaměstnanosti, nejsou rovnoměrné ani proměny v populaci jednotlivých měst a obcí v důsledku stěhování.
Seznam Zprávy zpracovaly data o migraci a připravily mapu, která ukazuje, jak se proměňuje obyvatelstvo českých, moravských a slezských obcí – právě výlučně stěhováním. A ukazuje se, jak silně je tuzemská migrace propojena s nezaměstnaností. Jinými slovy, Češi se za prací stěhují více, než se na první pohled může zdát.
Pokud se v místě zvyšuje nezaměstnanost, často to logicky vede k nižším příjmům obyvatel a celkově horším ekonomickým podmínkám. Lidé se rozhodují hledat práci jinde, což pak vede ke zvýšené migraci pryč z této oblasti.
Tento jev můžeme pozorovat pomocí analýzy korelace mezi nezaměstnaností a migrací v dané oblasti.
Lidé se skutečně stěhují za prací
Přestože se ve veřejných debatách tradičně objevují námitky, že si lidé budou muset zvyknout a více migrovat za prací, z analýzy jednoznačně plyne, že se to dlouhodobě děje. Lidé se chovají racionálně a za prací nejen dojíždějí, ale pokud jsou příležitosti více vzdálené od místa bydliště, často se za prací stěhují.
Následující graf ukazuje, jak silně souvisí míra nezaměstnanosti s tím, jak se lidé přistěhují, nebo naopak odstěhují. Korelace mezi oběma ukazateli je silná, existuje mezi nimi statistický vztah. Nutno však dodat, že korelace nemusí automaticky znamenat příčinnou souvislost mezi mírou nezaměstnanosti a migrací, nicméně dobře popisuje, jak jsou tyto jevy vzájemně propojeny.
Nezaměstnanost v grafu je průměr za roky 2015–23, změna v počtu obyvatel stěhováním odráží stav za deset let (mezi sčítáními lidu v letech 2011 a 2021). Velikost bodů v grafu odráží celkovou velikost populace v daném městě či obci.
Jak se proměnila populace ve městech a obcích za posledních 150 let
Seznam Zprávy už dříve analyzovaly kompletní proměnu populace všech obcí, a to podle všech sčítání už od doby rakousko-uherské monarchie až po současnost. Změny v populaci zachycují nejen stěhování, ale i přirozené přírůstky či úbytky podle toho, kde převažují počty narozených nad počty zemřelých či naopak.
Z dostupných dat někdejší monarchie, kdy se první sčítání lidu v modernější podobě konalo za vlády Františka Josefa I. v roce 1869, a pozdějších samostatných republik jsme připravili i srovnání dvou zemí silně propojených dějinami: České republiky a Rakouska. Vyplývá z něj například, že český venkov zažil výraznější vylidnění než venkov rakouský.
Jak je uvedeno výše, mezi dlouhodobě vyšší nezaměstnaností a emigrací z místa je velice silný vztah, což můžeme pozorovat například na velkých sídlech.
- Praha a Plzeň mají dlouhodobě nízkou nezaměstnanost a s tím se pojí imigrace z jiných míst v Česku.
- V Brně, Liberci nebo Olomouci je dlouhodobě střední nezaměstnanost a počty obyvatel zde stagnují.
- Ostrava, Ústí nad Labem, Havířov nebo Karviná jsou velká sídla s dlouhodobou vyšší nezaměstnaností a je zde vidět úbytek obyvatel.
V mapě se můžete podívat blíže na jednotlivé oblasti, odkud lidé odcházejí. Jsou mezi nimi Jesenicko a Bruntálsko, obce na pomezí Karlovarského a Plzeňského kraje, sídla na Šumavě a v Krkonoších. Dále třeba opouštějí česko-rakouské pohraničí a některá města a obce na Vysočině.
„Ukázkové“ obce, kde je korelace nejsilnější, jsou třeba Chýně a další obce u Prahy: je zde nízká nezaměstnanost + vysoký nárůst obyvatel. Na druhé straně jsou Jáchymov, Abertamy, Rovná (vyšší nezaměstnanost a zároveň vysoký úbytek obyvatel).
Najdou se samozřejmě i odchylky, ale ty představují výjimky z jasného trendu (méně práce -> více stěhování pryč). Proti trendu jdou např. Železná Ruda – nízká nezaměstnanost, ale úbytek obyvatel, což může být způsobeno i tím, že si tam nemovitosti pořizují lidé z velkých měst (Plzeň, Praha).
V Libušíně u Kladna, Šluknově nebo Trmicích na Ústecku zase přes vyšší nezaměstnanost mírně vzrostl počet obyvatel.
Žádné větší město Čech, Moravy nebo Slezska neukazuje opačný trend, a naopak všechna beze zbytku korelaci mezi nezaměstnaností a úbytkem obyvatel potvrzují.
Jak se žije v Česku
Série Seznam Zpráv.
Seznam Zprávy vyrážejí do měst a obcí, aby zjistily, jak se vám v České republice žije. Zajímá nás, jak zvládáte zdražování, jak bydlíte, jaké máte příležitosti k práci. Celoroční projekt vychází z interních dat datového týmu a průzkumů společnosti IPSOS.
Všechny díly série naleznete ve speciálu „Jak se žije v Česku“.
- Mapa kvality života. Nejlepší a nejhorší místa k žití v Česku.
- Praktické informace a návody na inflaci najdete také v našem speciálu „Jak zvládnout krizi“. S hledáním práce vám pomůže služba Volnámísta.cz.
- Sledujeme nejnovější informace, které se týkají důchodů, bydlení a zdražování.
- Vytvořili jsme pro vás i průvodce Jak ušetřit.
Chcete se do projektu Jak se žije v Česku zapojit? Dejte nám vědět, kde se potýkáte s problémy. Svoje tipy pište na e-mail: pribehy@sz.cz.
Očima reportérů
Podrobné reportáže z míst z doby prezidentské volby. Právě zde jsou těžké podmínky k životu v rámci celé ČR a zároveň je možné je vidět i na mapách, kde zachycujeme, ze kterých míst lidé nejvíce odcházejí.
