Počet poprav loni vzrostl. Pro návrat trestu smrti je i každý druhý Čech

Nárůst počtu vykonaných poprav jde na vrub zejména dvou zemí – Íránu a Saúdské Arábie. V Íránu zaznamenala organizace Amnesty International nejméně 314 poprav, nejvíce za poslední čtyři roky. Saúdská Arábie jejich počet meziročně téměř zdvojnásobila a v trendu pokračuje i letos, v březnu bylo za jeden den popraveno 81 lidí, což je nejvyšší počet v historii země.

„Pozorujeme určitý paradox. Ačkoliv globálně je trest smrti na ústupu, v některých zemích je to naopak,“ shrnuje Erik Bartoš, tiskový mluvčí Amnesty International ČR.

Zemí, kde se podle nové zprávy organizace popravuje nejvíce, je ale Čína. V jejím případě Amnesty International uvádí, že jde až o tisíce popravených ročně. „Čína tají počty poprav, to znamená, že není možné zjistit, kolik lidí je tam popraveno. Naše odhady vycházejí z monitoringu tamního tisku, od našich spolupracovníků, což jsou třeba i západní média, která působí v Číně, nebo od diplomatů a různých dalších zdrojů,“ popisuje proces Bartoš.

Podobně nelze zjistit data o popravách v Severní Koreji nebo ve Vietnamu. V případě ostatních zemí jde o minimální nebo přesně potvrzené údaje. „Za čísla, která uvádíme, ručíme. Jsou to zdokumentované popravy, kterými se daný režim třeba ani netají a číslo potvrdil,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy.

Loni organizace zaznamenala nejméně 579 poprav v celkem 18 zemích. V celosvětovém měřítku jde o nejnižší číslo za posledních deset let a výjimkou roku 2020, kde hrály roli okolnosti spojené s tehdy začínající pandemií covidu-19.

„Vnímáme, že v některých státech teď po covidu-19 došlo k rapidnímu nárůstu, který je nevídaný a nebezpečný, a varujeme před ním. Globálně je ale vývoj dobrý a snad jde správným směrem,“ vysvětluje tiskový mluvčí.

Data Amnesty International ukazují, že i přes meziroční nárůst pokračuje klesající trend počtu vykonaných poprav. Poslední výrazný nárůst zaznamenala organizace v roce 2015, šlo o nejvyšší číslo za předcházejících 25 let.

Příčinou byly především popravy vykonané v Íránu, Pákistánu a Saúdské Arábii. Jak uvádí Amnesty International, tyto tři země zodpovídaly za téměř 90 procent poprav vykonaných v roce 2015.

Loni se také meziročně zvýšil počet odsouzených k trestu smrti – o 39 procent. „V několika zemích byl zaznamenán výrazný nárůst počtu uložených trestů smrti, částečně z důvodu obnovení řízení v plném rozsahu, po zrušení omezení souvisejících s covidem-19, nebo častějšího využívání virtuálních slyšení,“ popisuje příčiny zpráva.

Nárůst pozorovala organizace především v Bangladéši, Indii a v Pákistánu. Nejméně 86 lidí bylo odsouzeno v Myanmaru, kde v loňském únoru došlo k převratu a kde armáda přenesla pravomoc projednávat civilní případy na vojenské tribunály. „Ty následně prováděly zkrácená řízení bez práva na odvolání,“ uvádí organizace.

Ke konci minulého roku bylo ve vězení s rozsudkem smrti nejméně 28 670 lidí. V devíti zemích, kde je počet vězňů odsouzených k trestu smrti nejvyšší, odpovídal 82 procentům ze všech známých případů. Přesná data opět nejsou dostupná za všechny země, podle Amnesty International je tak reálný počet vyšší.

Od vykonávání trestu smrti se postupně ustupuje. V současné době je pro všechny trestné činy zrušen ve 109 zemích. Zatím posledním státem, kde došlo ke zrušení trestu smrti, se začátkem letošního roku stal Kazachstán.

Zákony, které by měly zrušit trest smrti, přijaly nedávno také Sierra Leone a Papua Nová Guinea. Zatím ovšem nevstoupily v platnost, uvádí Amnesty International. Legislativní procesy, které by měly vést ke zrušení, pak probíhají ve Středoafrické republice a v Ghaně.

V dalších 28 zemích zůstává trest smrti v platnosti, ale dlouhodobě není vykonáván. Amnesty International sem řadí státy, v nichž nedošlo k popravě v posledních 10 letech. Osm zemí má pak trest smrti v platnosti pouze za výjimečných okolností, například v době válečného stavu.

V celkem 55 státech je ale trest smrti stále v platnosti. V Evropě zůstává jedinou zemí, která dosud nezrušila trest smrti, Bělorusko. Minulý týden navíc běloruský prezident Alexandr Lukašenko podepsal zákon, podle něhož nyní hrozí trest smrti za pokus o spáchání teroristického činu. Podle agentury AFP jde o obvinění, kterému čelí řada opozičních aktivistů.

Obavy ze současného vývoje v Bělorusku má i Amnesty International. „Vypadá to, že Lukašenko má v plánu odsuzovat i disidenty, kritiky režimu, opoziční politiky a obránce lidských práv k trestu smrti nebo minimálně jim tím vyhrožovat. Tohle je i na samotné Bělorusko extrém, to dělají ty nejbrutálnější režimy současnosti,“ popisuje Bartoš.

Kliknutím na země, které trest smrt zrušily pro všechny trestné činy, lze zobrazit, kdy k tomuto kroku došlo.

Latinskoamerické státy patří k těm, kde zákaz trestu smrti platí nejdéle. Například ve Venezuele byl zrušen pro všechny trestné činy již v roce 1863, další země jako Kostarika, Ekvádor, Uruguay, Kolumbie tento krok následovaly.

Podle Lukáše Perutky z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, který se zaměřuje na oblast Latinské Ameriky, za tím lze hledat čtyři hlavní důvody. „V polovině 19. století začínají na subkontinentu nastupovat liberální vlády, které na rozdíl od svých konzervativních protějšků odmítají v takové míře přejímat koloniální (iberský) právní systém včetně trestu smrti,“ popisuje první z nich.

Dalším faktorem byl vliv evropských osvícenců: „Velmi často bývá zmiňován italský kriminolog Cesare Beccaria, jehož slavné pojednání ‚O zločinech a trestech‘, které kritizovalo tresty smrti, významně ovlivnilo tvorbu liberálních ústav v Latinské Americe v druhé polovině 19. století.“

Na počátku 20. století pak zůstal trest smrti v platnosti pouze u armády, případně během válečného stavu. „Jeho uplatnění ale bylo minimální, jelikož poslední velký konflikt na subkontinentu (druhá tichomořská válka) skončil v roce 1883,“ vysvětluje další důvod Perutka.

A konečně podle něj hrála roli také jistá historická, politická, ideologická, společenská a kulturní provázanost latinskoamerických republik. Zjednodušeně tak platí princip, že pokud se některý trend prosadí v jednom státě, postupně se přenese i do jiných zemí v regionu.

Jedinou zemí na amerických kontinentech, kde za uplynulých 13 let došlo k popravě, zůstávají Spojené státy. Trest smrti je zachován ve 24 státech, přičemž podle Amnesty International 13 z nich v posledních deseti letech nikoho nepopravilo.

Ve třech dalších státech je momentálně v platnosti moratorium, které výkony trestu smrti pozastavuje, a ve 23 státech byl zrušen. Minulý rok jako zatím poslední upustila od trestu smrti Virginie.

„V posledních letech se někdy stávalo, že se nám Spojené státy dostaly do první pětky (ve zprávě Amnesty International, pozn. red.), zejména v souvislosti s administrativou Donalda Trumpa, ale od toho se teď naštěstí ustupuje, takže jsme loni zaznamenali vůbec nejnižší počet poprav ve Spojených státech od roku 1988, což je pozitivní trend,“ uvádí k aktuální situaci Bartoš.

Dodává také, že nová americká administrativa prezidenta Joea Bidena v červenci loňského roku zavedla dočasné moratorium na federální popravy. Od obnovení federálního trestu smrti v roce 1988 bylo popraveno 16 lidí, z toho 13 v období od července 2020 do ledna minulého roku.

Podle dat neziskové organizace Death Penalty Information Center, která publikuje podrobné statistiky o počtu provedených poprav v USA, došlo od roku 1977 k celkem 1 546 popravám. Loni vykonaly státy USA 11 poprav, za letošní rok došlo k šesti a přes 2 400 vězňů je momentálně odsouzeno k nejvyššímu trestu.

Kliknutím na jednotlivé státy lze zobrazit, kdy od trestu smrti upustily a také kolik poprav bylo na daném území od roku 1977 vykonáno.

Zatímco na konci druhé světové války platil zákaz trestu smrti jen v osmi zemích (kromě latinskoamerických ještě v San Marinu a na Islandu), od konce 70. let začal jejich počet výrazněji narůstat.

Problematika trestu smrti patří dlouhodobě mezi významné body lidskoprávní agendy na půdě řady mezinárodních organizací. „Z globálního hlediska je samozřejmě nejdůležitějším aktérem OSN, která se danému tématu věnuje zejména v rámci Rady pro lidská práva,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Nikola Kurková Klímová, která je součástí výzkumné skupiny Peace Research Center Prague a také doktorandkou na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

„Rada pro lidská práva zřídila již v 80. letech v rámci své pravomoci úřad zvláštního zpravodaje pro mimosoudní, sumární a svévolné popravy, který monitoruje tento typ porušování lidských práv v jednotlivých státech a vydává o svých zjištěních pravidelné zprávy,“ popisuje Kurková Klímová.

V rámci sledování lidskoprávní situace v členských státech OSN pak od roku 2008 vznikají doporučení na zlepšení stavu lidských práv v každé zemi.

„Číně, Iráku, Íránu, Egyptu a Saúdské Arábii jsou dlouhodobě adresována doporučení týkající se zakotvení zákazu trestu smrti v jejich vnitrostátní legislativě. Jejich reakce je bohužel dlouhodobě negativní. Dotčená doporučení jsou ze strany jejich politických představitelů ‚zohledněna‘ (anglicky noted), což diplomaticky znamená, že nehodlají svůj postoj přes nátlak ostatních států nijak měnit,“ říká k pětici států, ve kterých v roce 2020 proběhlo nejvíce poprav.

„Sama Rada pro lidská práva přitom nemá žádné pravomoci, jak dotčené státy právně donutit k přijetí tohoto zákazu,“ doplnila.

Kurková Klímová označuje za úspěšnější snahy regionálních lidskoprávních organizací. „Mezi nejpokročilejší patří Rada Evropy, kde byl nejprve v roce 1985 přijat šestý dodatkový protokol k Úmluvě zakazující trest smrti v době míru a v roce 2003 poté třináctý dodatkový protokol k Úmluvě zakazující trest smrti jako takový za všech okolností,“ vysvětluje.

Významný pokrok je podle ní viditelný i na půdě Africké unie, která sdružuje 55 afrických zemí. „V současné době patří mezi nejprogresivnější regionální organizace v oblasti prosazování a rozvoje lidských práv. Je pravdou, že řada afrických zemí nadále zachovává trest smrti ve své legislativě, zároveň je třeba zdůraznit, že mnoho z nich tento trest de facto již nepraktikuje,“ popisuje pro Seznam Zprávy.

Podle dat Amnesty International je ve 21 afrických státech trest smrti zrušen úplně, jako poslední se připojil Čad v roce 2020, v Burkině Faso je pak povolen pouze za výjimečných okolností.

V Česku trest smrti není v platnosti. K jeho zrušení došlo ještě v tehdejším Československu v roce 1990, poslední poprava byla vykonána rok předtím. Jak ukazuje průzkum CVVM z roku 2019, polovina občanů starších 15 let se domnívá, že trest smrti by v Česku měl existovat. Dvě pětiny veřejnosti naopak soudí, že trest smrti by v českém právním řádu být zakotven neměl. Odpověď „nevím“ zvolilo devět procent dotázaných.

V dlouhodobém vývoji podpora trestu smrti v Česku klesá. Průzkum CVVM ukazuje, že nejvyšší podíl veřejnosti s existencí trestu smrti souhlasil na začátku 90. let. V dalších letech podíl souhlasných názorů na trest smrti postupně klesal tak, že v roce 2002 s trestem smrti vyjádřilo souhlas 56 procent oslovených lidí.

Podle dřívějších průzkumů CVVM se důvody proti a pro existenci trestu smrti příliš neměnily. Jako nejčastější důvod pro výkon tohoto trestu respondenti uváděli převážně, že jde podle nich o způsob „spravedlivého zadostiučinění obětem a pozůstalým“ nebo jde o způsob, jak snížit náklady na věznění těžkých zločinců.

Proti tomuto názoru se ovšem vymezuje Bartoš. „Někteří obhájci trestu smrti říkají, že je levnější někoho popravit než doživotně věznit, což není pravda. Komise pro férový výkon spravedlnosti státu Kalifornie před časem vypočítala, že například v Americe je doba, než je vyřčený rozsudek smrti a než dojde k popravě, mnohonásobně dražší než doživotní věznění,“ uvádí jeden z příkladů.

Jako nejsilnější důvody proti trestu smrti pak respondenti uváděli, že je zde riziko justičního omylu a může dojít k odsouzení nevinného nebo že trest smrti s sebou nese obecné riziko zneužití.