Hlavní obsah

Devět dětí a sto tisíc na dávkách? Jak je to s pěstounstvím v Česku

Foto: Africa Studio, Shutterstock.com

V pěstounské péči aktuálně vyrůstá zhruba 20 tisíc dětí, což je jedno procento z celé dětské populace. Ilustrační fotografie.

Pěstounská péče je v Česku nejčastější formou náhradní rodinné péče. Podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí ji v sedmi z deseti případů zastávají příbuzní, kteří se v naprosté většině starají o jedno či dvě děti.

Článek

Debatu z poslední doby o nastavení pěstounské péče nastartoval příběh ženy, která pečuje o devět dětí a dostává na to pomoc od státu. Ve veřejném prostoru se pak objevil mimo jiné názor, že pěstounství je byznys, který v Česku nabobtnal do obřích rozměrů. Skutečnost je ale jinde.

Seznam Zprávy prozkoumaly statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a ukázalo se, že celých 71 procent pěstounských rodin pečuje o jedno dítě. Dalších 20 procent pečuje o děti dvě. Jen asi dvě procenta rodin pečují o čtyři a více dětí. Extrémní případy sedmi a více dětí v péči jedné rodiny jsou pak naprosto výjimečné, pouze v řádu desítek v rámci celé České republiky.

Podle aktuálních dat je v některé z forem náhradní rodinné péče přibližně 20 tisíc dětí, což představuje zhruba jedno procento všech dětí v celé populaci.

Nejčastější formou je dlouhodobě pěstounská péče. Tu aktuálně poskytuje necelých devět tisíc rodin a počet dětí v těchto rodinách nyní mírně přesahuje 12 tisíc.

Z dat MPSV vyplývá, že počet českých dětí vyrůstajících v náhradní rodinné péči mírně roste. Více než 60 procent těchto dětí pak vyrůstá s jinými příbuznými nebo blízkými osobami.

Tento druh náhradní rodinné péče má vždy přednost před umístěním do ústavního zařízení. Dokáže dětem nabídnout prostředí, které je bližší přirozené rodině a podporuje jejich celkový rozvoj.

Tisíce českých dětí přicházejí o domov kvůli chudobě

Odebrat dítě je v Česku možné až tehdy, pokud jiná opatření nevedla ke zlepšení podmínek. Potřeba je také vyslechnout názor dítěte, nařídil před 12 lety Nejvyšší soud.

Praxe ale bývá jiná.

V některé z forem náhradní péče je v České republice nyní zhruba 23 000 dětí do 18 let. Při celkovém počtu dětí v Česku kolem 1,99 milionu je to zhruba 1,2 procenta dětí umístěných mimo vlastní rodinu.

Kdo vlastně jsou pěstouni?

Z rozsáhlého průzkumu, který publikovalo MPSV v roce 2019 (jde o součást dokumentu „Analýza fungování institutu dohod o výkonu pěstounské péče v ČR“, pozn. red.), vyplývá, že co se týče vzdělání pěstounů a pěstounek, nejvíce zastoupenou skupinou jsou lidé s výučním listem nebo maturitou.

Zajímavostí je, že u skupiny lidí se základním vzděláním převažují spíše ženy, jichž je přibližně o sedm procent více. Ženy jsou ovšem více zastoupeny také u skupiny, která uvedla, že dosáhla středního vzdělání s maturitou, a to o více než 11 procent. Naproti tomu o více než 11 procent mužů získalo středoškolské vzdělání bez maturity nebo bylo vyučeno. Za zmínku stojí také to, že více než osm procent mužů neuvedlo vůbec své vzdělání.

Kromě pěstounské péče pobírá cca 35 procent žen a deset procent mužů ještě další dávky státní sociální podpory. Podporu v nezaměstnanosti a dávky hmotné nouze pobírá jen minimum pěstounů. Většina (58 % žen a 70 % mužů) nepobírá žádné další dávky kromě pěstounské péče.

Kolik pěstouni berou?

Odměna pro pěstouny je pravidelný měsíční příspěvek, který je poskytován těm, kteří se starají o svěřené děti v rámci náhradní rodinné péče. Její výše se odvíjí od násobku minimální mzdy, počtu svěřených dětí a také od jejich zdravotního stavu.

Doporučované