Patříte do střední třídy? Potom vás drahota neohrozí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„V časech vysoké inflace bude chudobou ohrožena značná část společnosti,“ varovala ekonomka Danuše Nerudová. „To se netýká jen nízkopříjmových lidí, ale i střední třídy,“ doplnila. „Shodli jsme se na balíčku opatření, která pomohou střední třídě,“ ohlásil premiér Petr Fiala jednu z intervencí na pomoc proti drahým energiím. „Střední třída začíná být v ohrožení,“ varovala nedávno také bývalá ministryně financí Alena Schillerová.

Obavy o střední třídu nejsou tuzemskou specialitou, o čemž svědčí studie, kterou minulý týden publikoval renomovaný výzkumný ústav Ifo z Mnichova. „Střední třída už je několik let pod tlakem,“ upozorňují autoři v čele s Florianem Dornem, kteří se odkazují na data mezinárodní organizace OECD.

Podle ní patří ke střední třídě domácnosti s příjmy na úrovni 75 až 200 procent mediánu (nižší, případně vyšší příjmy než medián má přesně polovina domácností, pozn. red.). V Německu však přibývá domácností s příjmy pod 75 procenty i těch, které mají víc než dvojnásobek mediánu.

Experti Ifo připomněli, že podíl středostavovských rodin klesá už od devadesátých let minulého století, v letech 2007–2019 se snížil ze 66 na 63 procent. Německo se tím propadlo až na čtrnácté místo v Evropě. „Střední třída a její pracovní výkon jsou základním pilířem pro fungování státu a stabilní kotvou proti politickému extremismu,“ upozorňuje Ifo a dodává, že trend se ještě nezastavil.

Česko prožívá na první pohled stejnou zkušenost. Podíl středostavovských domácností se v letech 2007–2019 snížil ze 73 na 69 procent, přitom o tři procenta na 26 procent se zvýšil podíl domácností s nižšími příjmy.

S pesimistickým výkladem však nesouhlasí sociolog Jiří Večerník, podle kterého se zdejší střední třída po vzoru té německé nehroutí. „Z profesního hlediska slušně přežívá ve své podnikatelské složce, tedy jako tzv. stará střední třída, a dokonce mírně posiluje jako nová střední třída ve své zaměstnanecko-servisní složce,“ vysvětluje expert ze Sociologického ústavu.

Ani pokles na 69 procent, ke kterému došlo během finanční krize po roce 2008, neznamená nic fatálního, protože dodnes má Česko nejvíc středostavovských rodin po Slovensku a Dánsku.

Proti Německu má Česko další výhodu. Švýcarský sociolog Daniel Oech vypočetl, že v šesti vyspělých zemích včetně Spojených států a Francie rostou reálné příjmy středostavovských rodin průměrným tempem o procento ročně. Podle průzkumů EU-SILC se to v období 2009–2022 týkalo také Česka, i když se započetly dopady rekordní inflace z minulého roku – reálné příjmy v průměru vyrostly o 14,6 procenta. To umožnilo, aby střední třída jako celek posílila. Proti tomu podle Oecha příjmy střední třídy v Německu stagnovaly.

Ke stabilitě zdejší společnosti přispívá i fakt, že lidé hodnotí své společenské postavení realisticky. Konkrétně ke střední třídě se podle průzkumu ISSP hlásilo v roce 2019 celkem 70 procent populace. To zhruba odpovídá počtu středostavovských rodin podle příjmu. K nervozitě německé společnosti naopak přispívá, že se za střední třídu považují příslušníci 82 procent domácností. Jak upozornil deník Welt, to je skoro o 20 procent víc, než by tam patřilo podle ekonomických kritérií.

Sociologové přesto upozorňují, že pro Čechy zůstává v krizových časech problémem situace čtvrtiny populace z nižší třídy. Podle kritérií OECD do této kategorie loni patřil každý Čech z jednočlenné domácnosti s příjmy pod 20 tisíc čistého měsíčně, v případě čtyřčlenné rodiny s příjmy pod 41 tisíc. Logicky se do potíží může náhle propadnout i příslušník nižší střední třídy, kterému elektřina či plyn zdraží o několik tisíc měsíčně.

Z toho důvodu vyzývá šéf institutu PAQ Research Daniel Prokop, aby se stát nesnažil pomáhat celé střední třídě, ale zaměřil se na ty skutečně ohrožené. Připomíná, že obvyklé sociální dávky míří na pět procent nejchudších, mimořádné podpory zase na čtyři pětiny domácností, tedy také na blahobytnou střední třídu. „Měla by směřovat na tu středně velkou ohroženou skupinu nějakých 20 procent domácností. Buď máme dávky hrozně úzké, nebo je máme naprosto univerzální,“ uvedl Prokop v Českém rozhlasu.