Pasažéři i zaměstnanci. Data ukazují, co způsobuje krizi v letectví

Tisíce pasažérů čekajících na zpožděný let, dlouhé fronty na bezpečnostní kontrole i zcela zrušené cesty se v letošní hlavní sezoně staly každodenní realitou mnohých evropských letišť. Ta nejhorší z nich mají sedm z deseti odletů zpožděných.

Podle červencového žebříčku společnosti Hopper Inc byla v Evropě zcela nejhorší situace na letišti v belgickém Bruselu. Na tamním letišti se zpozdilo 72 procent letadel. Nejvíce zrušených letů ale bylo v německém Frankfurtu, odkud sedm procent letadel vůbec neodletělo.

Kvůli nezvladatelné situaci ohledně zpožděných a zrušených letů se některá letiště rozhodla přistoupit k razantnímu řešení. Například londýnské letiště Heathrow (LHR) se po vzoru amsterdamského letiště Schiphol (AMS) rozhodlo omezit počet pasažérů, prodají proto méně letenek.

Londýnské letiště to oznámilo na začátku července, poté, co 62 procent letadel mělo zpoždění. Oproti předcovidové době to znamená nárůst o 78 procent. V porovnání s červencem 2019 bylo také šestkrát více letů (3,5 %) zrušeno. Heathrow chce počet letenek omezovat zatím do půlky září.

Letiště Václava Havla Praha se v nelichotivém žebříčku neumístilo. „Zpoždění má zhruba 40 procent letadel a kopíruje to dobu před covidem,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí letiště Klára Divíšková. V roce 2019 mělo zpoždění přibližně 34 procent letů.

Podle Divíškové se lety z Prahy v průměru opozdí o méně než 20 minut. „Zhruba 60 procent zdržených odletů z Prahy si zpoždění už přivezlo z předchozí destinace. Zbytek je vliv počasí, zpoždění nebo přetížení letového prostoru,“ uvedla mluvčí.

Důležitým faktorem zpoždění a komplikací na letištích jsou zaměstnanci, kteří po pandemii aerolinkám zásadně chybí. Kvůli uzavřeným hranicím a zrušeným letům během covidových let musely letecké společnosti ve velkém propouštět.

A nyní personál aerolinkám i letištím chybí. Výjimkou není ani letiště v Praze, což potvrzují i data Eurostatu. Podle nich Česko přišlo o celou třetinu svých zaměstnanců v letecké dopravě. V porovnání s vybranými evropskými státy je na třetí příčce žebříčku.

„Skupina Letiště Praha musela ve dvou vlnách propustit 600 zaměstnanců z provozu i administrativy, aby snížila náklady a zároveň aby bylo možné udržet dlouhodobé a nutné investice,“ sdělila Divíšková.

Covid nejvíce zasáhl lidské zdroje v leteckém odvětví v Německu, kde se snižovaly počty téměř na polovinu. Za Německem následuje Finsko, kde muselo 41 procent zaměstnanců opustit svou pozici.

Opačným směrem se vydalo Maďarsko a Španělsko. Obě země naopak během covidových let nabrali nové zaměstnance. V interaktivní mapě je porovnání 1. kvartálu roku 2020 a 1. kvartálu roku 2022.

Pokles počtu zaměstnanců v Česku je patrný z detailnějšího grafu. V létě 2020 bylo v letecké dopravě zaměstnáno přes deset tisíc lidí, na začátku roku 2022 to byly pouhé čtyři tisíce. Podle Divíškové i největšímu letišti v Česku stále chybí desítky zaměstnanců na bezpečnostní kontrole a dalších pozicích. Výpadky řeší přesčasy a brigádníky.

Ale právě přesčasy, náročné podmínky během léta i nízké platy vedou pracovníky mnohých leteckých společností ke stávkám, které celou leteckou krizi jen umocňují. Například stávka na konci července zaměstnanců německé Lufthansy měla za následek zrušení více než tisíce letů z Frankfurtu a Mnichova.

Stávky se nevyhnou ani Španělsku. Zaměstnanci napříč letišti po celé zemi si tento týden odhlasovali 25 dní stávek, které se budou konat od srpna do prosince tohoto roku. Protestu proti nízkým platům a špatným podmínkám se účastní i personál nízkonákladových společností Ryanair a EasyJet.

Nedostatek personálu o těchto prázdninách navíc umocňuje výrazný nárůst letů i pasažérů. Po dvou letech omezeného cestování se situace začala obracet. Oproti roku 2021 využívá leteckou dopravu násobně více cestujících. V červnu 2022 například letiště Londýn Gatwick použilo téměř 14krát více lidí než v červnu 2021.

Data Airports Council International ukazují prvních patnáct letišť s největším procentuálním nárůstem počtu přepravených pasažérů z 50 největších evropských letišť. V žebříčku se umístilo i Letiště Praha, kde počet cestujících stoupl o více než 300 procent.

Letiště Václava Havla má ale na druhou stranu i třetí největší pokles počtu pasažérů ve srovnání s rokem před covidem. V červnu využilo Letiště Václava Havla o 34,7 procenta méně cestujících než v červnu roku 2019.

Největší rozdíl v počtu pasažérů mezi padesáti největšími evropskými letišti byl v Berlíně (-40,5 %) a v Helsinkách (-36,8 %). Naopak rozkvět zažívá Neapol. V červnu přes neapolské letiště cestovalo o devět procent více pasažérů než v roce 2019.