Článek
Pandemie a s ní spojené omezení pohybu přinesly do Česka mimo jiné vlnu rekonstrukcí bydlení, vyplývá z dat Stavební spořitelny České spořitelny (SSČS). Jak ukázal průzkum mezi lidmi, kteří si u ní vzali úvěr na rekonstrukci, u 86 procent dotázaných covid nezměnil nároky na bydlení, přesto se rekonstruovalo ve velkém.
„Objem i počet úvěrů na rekonstrukce byl loni vysoký napříč celým trhem. Češi jednoduše začali kvůli pandemii trávit více času doma. Získali tak možnost zpomalit, uvědomit si nedostatky svého bydlení a ujasnit si své potřeby,“ vysvětluje Ondřej Čtvrtečka, člen představenstva SSČS.
Sběr dat provedla agentura STEM/MARK na souboru 833 klientů Stavební spořitelny České spořitelny, kteří uzavřeli úvěr na realizaci rekonstrukce od března 2020 do května 2021. Nejedná se tedy o průzkum veřejného mínění, ale o zkušenosti lidí, kteří v době pandemie prováděli rekonstrukce svých domovů.
Z průzkumu vyplývá, že nejčastějším důvodem pro rekonstrukci byla touha po změně domova. Pro necelou čtvrtinu pak byly opravy nevyhnutelné, například z důvodu zastaralého či poničeného vybavení. Snaha ušetřit finance i přírodní zdroje se stala impulsem pro 23 procent dotázaných.
Dotazovaní klienti rekonstruovali převážně vnitřní prostory svých domácností, odpovědělo tak necelých 80 procent. 29 procent se rozhodlo pro úpravy obydlí zvenčí, na stavbu či rekonstrukci například bazénu, garáže nebo pergoly si pak půjčilo přes 11 procent respondentů.
Průzkum také ukazuje, že lidé nejvíce renovovali podlahy, malovali stěny a upravovali kuchyň. Naopak pouze malá část respondentů si půjčila na vytvoření domácí kanceláře, a to i přesto, že v době pandemie mnoho lidí pracovalo z domova. Zvenku domů lidé nejčastěji opravovali střechu, fasádu a okna.
„Češi potvrdili pověst národa kutilů. Do rekonstrukcí totiž velká část z nich vložila doslova vlastní ruce,“ uvádí Čtvrtečka. Téměř 14 procent v průzkumu odpovědělo, že úpravy bydlení prováděli zcela sami, dalších 45 procent se alespoň částečně na vlastní rekonstrukci podílelo.
Jednalo se přitom o spíše časově náročnější rekonstrukce. Nejvíce dotazovaným zabraly úpravy dva až šest měsíců. Necelým 19 procentům však rekonstrukce trvala déle než jeden rok.
„Nedostatek řemeslníků i výpadky v dodávkách materiálů pandemie koronaviru ještě posílila. Dodací lhůty prací spojených s rekonstrukcí se dnes běžně pohybují v řádu měsíců, ne-li let. V případě, že tedy někdo na rekonstrukci spěchá, nezbývá mu v podstatě nic jiného než pustit se do toho na vlastní pěst,“ říká Tomáš Vanický, ředitel Centra pasivního domu.
Úprava bydlení vyšla nejvíce dotazovaných na 200–500 tisíc korun. Více než 500 tisíc zaplatilo necelých 30 procent respondentů, naopak do 100 tisíc korun se vešlo jen devět procent z dotazovaných.
