Věkový paradox. Jinde je nechtějí. Ve špičkové politice jsou na vrcholu

Co se týče uchazečů o zaměstnání, jsou padesátníci a obecněji lidé v předdůchodovém věku dlouhodobě nejvíce ohroženou věkovou skupinou a hned za nimi jsou lidé ve věku 44 až 49 let. Tato data Úřadu práce ale u politiků neplatí – právě naopak.

Poslanci a poslankyně, senátoři, ale i ústavní soudci jsou zdaleka největším dílem zastoupeni právě v těchto věkových skupinách.

Nejdřív se ale podívejte, jak se mění věkové složení Poslanecké sněmovny a Senátu, které jsme sestavili z aktuálních i historických dat obou institucí.

Každý jeden bod zastupuje jednoho zákonodárce, kteří se pravidelně obnovují po každých volbách. Dolní komora se obměňuje po čtyřech letech (tuto periodicitu v minulosti narušily předčasné volby v letech 1998 a 2013) a s nově zvolenými poslanci a poslankyněmi zákonitě dochází i k obnově věkového složení.

Jak je ale na první pohled vidět, věkový medián ve Sněmovně se dlouhodobě zvyšuje. A obdobné je to i u Senátu (ve druhé záložce).

Body v grafech se shlukují do sloupců podle toho, kdy se konaly volby a obměňovalo se složení Sněmovny a Senátu. Čím výše bod leží, tím vyšší je věk zvoleného poslance nebo poslankyně. Pokud body leží mimo sloupce konání voleb, znamená to, že ve Sněmovně došlo k obměně jednotlivých zákonodárců, když některý nedokončil svůj celý mandát například z důvodu nemoci.

Sněmovně ani Senátu se nevyhýbají ani úmrtí nebo různé skandály, viz případ Dominika Feriho, který byl nucen svůj mandát předčasně ukončit. Vystřídala ho pak náhradnice na kandidátce TOP 09 Olga Sommerová. Podobné situace zkrátka nastávají a graf je zachycuje.

Druhý graf pak zobrazuje věkové složení komplet celé Sněmovny za celé její fungování od roku 1992. A je dobře vidět, jak hodně jsou zastoupené právě generace čtyřicátníků a padesátníků zmíněné v úvodu. Graf mimoděk odráží i skutečnost, jak nepoměrně méně jsou celkově ve Sněmovně zastoupeny ženy.

Historicky nejmladší poslanci byli zvoleni ve svých 21 letech Dominik Feri a Kateřina Konečná (dnes europoslankyně) a ve 22 letech Tomáš Teplík a Tereza Hyťhová. Dlužno dodat, že ve 22 letech se stal poslancem i například pozdější premiér Stanislav Gros, ale v přesnějším přepočtu na měsíce je zmíněná dvojice ještě o trochu mladší.

Naopak nejstaršími poslanci v době svého zvolení byli Karel Schwarzenberg těsně před svými osmdesátinami v roce 2017 a sedmasedmdesátiletý Bohuslav Svoboda (ODS) v posledních volbách v roce 2021. Ten pak ještě po komunálních volbách v roce 2022, tedy ve svých 78 letech, začal vykonávat funkci pražského primátora.

Někomu to dnes už bude znít možná neuvěřitelně, ale poslanecký matador Marek Benda (ODS) je členem dolní komory od roku 1992 a jako poslanec začínal ve svých 23 letech. Není sám, kdo začínal ve velmi nízkém věku; pozdější premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) byl zvolen ve 24 letech. A pro zajímavost, někdejší premiér Petr Nečas (ODS) se stal poslancem ve 27 letech.

Samozřejmě instituce stárnou s tím, jak dlouhý je mandát poslanců, senátorů nebo soudců. Někdy jen o čtyři roky, kolik trvá standardní funkční období ve Sněmovně, někdy déle (Senát o šest let, Ústavní soud o 10 let). A navíc se někteří poslanci a poslankyně vracejí, takže kupříkladu Marek Benda po více než třiceti letech strávených ve Sněmovně letos oslaví své 56. narozeniny.

Když porovnáme, jak se za poslední více než tři dekády vyvíjí věkový medián za celou populaci a jak ve sledovaných institucích, křivky mají dle očekávání podobný stoupající trend. Jinými slovy: stárne populace, stárne složení zákonodárných institucí.

Speciálně u Sněmovny je ale také vidět, jak docházelo ke generačním obměnám. Historicky první omlazení přinesla v roce 2010 strana Věci veřejné v čele s Vítem Bártou, které rovnou naskočily do vlády.

Ve stejném období vznikla také strana TOP 09, již „pod dohledem“ Karla Schwarzenberga řídil Miroslav Kalousek. Oba však byli ostřílení politici, jeden měl zkušenosti ze Senátu, druhý ze Sněmovny (Kalousek mimochodem začínal jako poslanec v 37 letech), a celkově strana zase moc velké omlazení Sněmovny nepřinesla.

Současná předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová v té době byla zastupitelka na Praze 8 a do Sněmovny byla zvolena jako devětadvacetiletá až v dalších volbách v roce 2013.

Druhou významnou generační výměnu pak přinesli Piráti. S jejich zvolením v roce 2017 se do Sněmovny dostala nepřehlédnutelná skupina třicátníků a mediánový věk celé instituce poklesl z 50 na 48 let. Olze Richterové bylo v době jejího prvního zvolení 32 let, Ivanu Bartošovi 37 let a Jakub Michálek nebo Ondřej Profant v té době ještě neoslavili ani třicítku.

Proti Pirátům se pak zvedla vlna nevole především ze strany tehdejších politických matadorů. Veřejný prostor ovládla debata o nezkušenosti mladých politiků, přitom málokdo si uvědomoval, že mnozí politici, kteří se tou dobou označovali jako zkušení, vstupovali do Sněmovny mnohdy ještě dřív než zástupci Pirátů. Zmínění politici z ODS Petr Nečas (později premiér), Marek Benda, ale také z ČSSD Bohuslav Sobotka (taktéž později premiér) a Michal Hašek začínali dřív než nejmladší Piráti.

Co ale také nejde přehlédnout, je velký pokles věkového mediánu u Ústavního soudu. Klíčová instituce, jejíž soudce jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu. Mandát ústavních soudců a soudkyň je desetiletý, takže instituce pozvolna stárne s věkem soudců a soudkyň. Například legendární ústavní soudce Vojtěch Cepl byl zvolený v pětapadesáti letech a končil logicky jako pětašedesátník.

Historicky nejmladší ústavní soudce byl jmenován už v roce 1993 a byl jím ve svých 40 letech Pavel Holländer. Druhá nejmladší soudkyně pak byla ve stejném roce dvaačtyřicetiletá Iva Brožová.

K omlazení soudu došlo jednak v souvislostí s tím, jak skončil mandát předsedovi Pavlu Rychetskému, jenž strávil v této pozici dvě období, tedy celkem 20 let a v osmdesáti letech jej vystřídal nově zvolený třiašedesátiletý Josef Baxa.

K další vlně omlazení pak došlo v poslední době, kdy nové soudce, ještě ani ne padesátníky, jmenoval se souhlasem Senátu prezident Pavel. Nově zvolená pětice soudců a soudkyň ve složení Zdeněk Kühn (v době zvolení 50 let), Kateřina Ronovská (49 let), Lucie Dolanská Bányaiová (49 let), Milan Hulmák (49 let) a Jan Wintr (44 let) nyní instituci omlazuje nejvíce. Za posledních deset let zde klesl věkový medián ze 60 na 50 let.